Vždy se dá bránit jen do určité míry, říká bezpečnostní analytik Tomáš Pojar k útoku na istanbulském letišti

K úternímu atentátu na istanbulském letišti se zatím nikdo nepřihlásil. Americká CIA se přidala k tvrzení tureckých úřadů, že za atentátem pravděpodobně stojí tzv. Islámský stát. Proč se k útoku ještě nepřihlásil?

„Nedokážu v tuto chvíli rozklíčovat, proč se nehlásí. Islámský stát má několik různých skupin a odnoží – je možné, že to byla jedna místní buňka a centrála si tím není úplně jista. Zároveň Islámský stát přímo v Sýrii a Iráku zakouší těžké chvíle kvůli leteckým úderům, ať již ze strany USA a spojenců nebo ze strany Ruska i dalších skupin, které tam bojují,“ říká Tomáš Pojar – bezpečnostní analytik, prorektor Vysoké školy CEVRO Institut a také bývalý velvyslanec v Tel Avivu.

Ani turecká strana si není jistá, jestli útok neprovedla některá z kurdských skupin. „Kurdové zorganizovali několik atentátů v posledním roce, může to být jiná islamistická skupina, teoreticky to může být i Al-Kaida, která o sobě chtěla dát vědět, že také existuje a že to není pouze Islámský stát, který útočí za hranicemi těch míst, které ovládá. Možných účastníků nebo aktérů je více, varianta Islámského státu je nicméně velmi pravděpodobná,“ doplňuje Tomáš Pojar.

Dá se proti podobným útokům bránit? „Dá se bránit vždycky jenom do určité míry, žádná obrana není stoprocentní, nebo se nevyplatí dělat stoprocentní obranu, ale nepochybně můžete udělat nějaká další opatření. Jsem přesvědčen o tom, že Atatürkovo letiště udělá některá další opatření, například určitou formu checkpointů před příjezdem na letiště.“

Čtěte také


Jde o to, aby ve chvíli, kdy se francouzská zpravodajská služba dozví o tom, že někdo konkrétní přejíždí po tureckém území, nebo že někdo konkrétní na tureckém území něco chystá a zapojil se do nějaké organizace, tak by to měla Turecku sdělit. Stejně tak by to Turecko mělo sdělit Francii, kdyby zpozorovalo, že vedou nějaké linky do Francie. Tomáš Pojar ke sdílení zpravodajských informací

Podle Pojara je stále možnost ke zlepšení sdílení zpravodajských dat v rámci Evropské unie, ale připouští, že ta „nejtvrdší data“ je vždy možné sdílet jen mezi dvěma jednotlivými organizacemi. Tato nejcitlivější data se podle něho týkají vždy jednotlivých států a není zapotřebí, aby všichni věděli všechno.

Spolupráce s tureckými službami byla podle Tomáše Pojara v poslední době ochromena celkovou politikou Turecka a personálními změnami. Základem je ale důvěra, a když si dvě strany nedůvěřují, tak nedochází k výměně těch nejcitlivějších informací. Turecko má podle jeho názoru situaci pod kontrolou jen částečně – je to fungující stát, ale ve složité situaci.

„Turecko leží na hranici Sýrie, Iráku, je součástí Blízkého východu, té obrovské nestabilní oblasti, a samo čelí terorismu. Má nejrůznější vazby na nejrůznější skupiny, je ve složité geopolitické situaci. Takže může být přínosem, co se týká výměny informací, zadržování jednotlivých lidí, kontroly na místě, ale zároveň může být hrozbou, protože mnoho tureckých občanů se může zapojit do teroristické činnosti nejen na území Turecka, ale i v zahraničí,“ myslí si Tomáš Pojar.

Celý rozhovor si kdykoliv poslechněte v našem iRadiu nebo kliknutím na odkaz přímo v tomto článku.

autoři: kko , jpr
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.