Vzácní 2. série: Příběhy lidí s nevšední nemocí

Když bylo Anetě 17 let, lékaři zjistili, že nemá vaginu ani dělohu. Ročně se v Česku narodí deset dívek se stejným problémem

Aneta Mořkovská má syndrom MRKH a nikdy nebude mít děti. Sexuálně žít ale díky sérii operací může. I tak je život s tímto vzácným onemocněním těžký. Aneta se rozhodla, že o něm bude mluvit veřejně – přednáší medikům a založila i vlastní web.

„Nervozita samozřejmě trochu je, ale na druhou stranu, někdo o tom mluvit musí. Musím to překonat,“ odpovídá 27letá Aneta na otázku, jak se jí mluví o intimní diagnóze, která se jí navíc tak osobně dotýká.

Aneta Mořkovská

„Připravila jsem si prezentaci, je v ní víc fotek než textů – snažím se tam ukázat, jak žiju, co dělám a co dělám jinak,“ přibližuje mladá žena, která pracuje jako dětská psychiatrička v pražské motolské nemocnici.

Štěstí v neštěstí

Aneta nedostala ani v 16 letech menstruaci a gynekolog jí neuměl poradit. Poslal ji ke specialistovi, který odhalil vzácný syndrom. Aneta se dověděla, že nemůže mít děti a že pokud chce sexuálně žít, musí situaci řešit buď vytlačováním vaginy takzvanými dilatačními pomůckami, nebo operací.

Pacientky s Mayer–Rokintansky–Küster–Hauserovým syndromem (MRKH) se rodí bez vaginy a dělohy. Dívky s touto diagnózou nemůžou mít děti, nemenstruují, a pokud nepodstoupí operaci, nejsou schopné pohlavního styku.

„Měla jsem štěstí, jela jsem na klinickou studii do Říma, kde mi v roce 2010 jako patnácté na světě udělali z mé vlastní tkáně vytvořenou vaginu,“ popisuje studentům čtvrtého ročníku lékařské fakulty.

Dnes má partnera, může mít pohlavní styk a je schopná dosáhnout orgasmu. Kromě toho, že nemenstruuje a nikdy nebude moct mít děti, je její život srovnatelný s jakoukoli jinou zdravou ženou jejího věku.

Mám skvělého partnera

S tím, že nemůže otěhotnět, se smířila. Ostatně může to přece potkat kteroukoliv jinou ženu, ani nemusí trpět stejným syndromem.

Aneta Mořkovská

Partnerovi o svém problému řekla hned v začátku jejich vztahu. „Řekla jsem si, že mi to ukáže jeho charakter – co vydrží, protože není lehké žít s tímhle břemenem ani pro mě samotnou. Vzal to hezky, mám skvělého partnera, který pro mne je tou oporou, kterou potřebuji,“ svěřuje se.

Mediky kromě jiného na přednášce také zajímalo, jestli Anetin partner pozná transplantovanou vaginu. „Moji předchozí partneři nic netušili,“ odpovídá mladá lékařka.

Sdílený problém je poloviční

Čtěte také

Aneta Mořkovská říká, že se v Česku narodí se syndromem MRKH ročně asi deset žen. Snaží se jim pomáhat – založila web a zájemkyním pomáhá i přes sociální sítě.

Kromě pacientek poskytuje podporu i jejich rodičům nebo prarodičům, pro něž často není jednoduché o intimním problému s dcerou nebo vnučkou mluvit. „Pocit, že na to ta dívka není sama, je důležitý. Nikdo jiný se nedokáže vcítit do toho, jak nám je,“ popisuje.

Spustit audio