Výzkum: nenávist vůči Romům je strukturální problém. ROMEA kvůli tomu jedná s TikTokem

Projekt Together Against Antigypsyism Online (TAAO) podle projektového manažera Štefana Baloga probíhal od března 2024 do února 2026 v šesti evropských zemích. „V České republice jsme výzkum realizovali ve spolupráci s romskou mládeží, která monitorovala nenávistný obsah prostřednictvím svých reálných účtů na sociálních sítích,“ uvedl Balog.

„Během jednoho roku jsme zdokumentovali 505 konkrétních případů nenávistných projevů,“ doplnil s tím, že anticikanismus se nejčastěji objevoval v komentářích pod články médií na Facebooku a v politicky rámovaných debatách na síti X. Podle závěrečné zprávy projektu nejde o okrajový jev, ale o strukturální problém českého online prostoru, který je dále posilován humorem, vizuálními formáty a fungováním algoritmů sociálních sítí.

Na výsledky výzkumu navázala odborná debata vedená Klárou Kalibovou, ředitelkou a zakladatelkou poradenského centra pro oběti násilí z nenávisti In IUSTITIA, která se zaměřila na otázku, jak posílit důvěru Romů a Romek ve veřejné instituce a jak přenést výzkumná zjištění do praxe.

Viktor Kundrák, ředitel Odboru lidských práv a ochrany menšin Úřadu vlády ČR, v debatě zmínil, že ve spolupráci s občanskou společností, policií a dalšími institucemi vznikl ucelený soubor doporučení zaměřených na předsudečné násilí a nenávistné projevy, včetně jejich online podoby. Tato doporučení podle něj kladou větší důraz na ochranu obětí a reagují na proměnu nenávisti v digitálním prostoru. Kundrák zároveň upozornil, že probíhající revize stávající koncepce boje proti extremismu představuje klíčový moment, kdy lze tato doporučení převést do systémových opatření na úrovni státu.

Andrea Bučková, advokační expertka organizace ARA ART, v debatě upozornila, že v posledních letech vzniká více monitorovacích aktivit zaměřených na nenávist vůči Romům. Přestože pracují s odlišnými metodami, jejich závěry a doporučení se v klíčových bodech shodují. Podle Bučkové bude nyní zásadní, aby tato doporučení neskončila pouze na úrovni dokumentů, které stát vezme na vědomí, ale aby se skutečně promítla do konkrétních kroků a dlouhodobých systémových řešení.

Z pohledu justice se k tématu vyjádřil Jan Lata z Nejvyššího státního zastupitelství. V debatě zdůraznil, že trestní právo může postihnout především nejzávažnější formy nenávistných projevů, jako jsou výzvy k násilí, genocidní jazyk nebo odkazy na nacistickou ideologii. Zároveň připomněl kontrolní roli státního zastupitelství vůči postupu policie a možnost přezkumu v případech, kdy jsou oznámení bagatelizována nebo předčasně odkládána. Podle Laty trestní právo samo o sobě nemůže vyřešit celý fenomén nenávisti, ale nelze na něj rezignovat.

V debatě se účastníci shodli, že účinná reakce na online i offline nenávist vůči Romům vyžaduje kombinaci represivních, preventivních a vzdělávacích opatření, mezirezortní spolupráci a dlouhodobé zapojení občanské společnosti i samotných dotčených komunit.

ROMEA se tématu online nenávisti věnuje také na mezinárodní úrovni, mimo jiné prostřednictvím sítě INACH (International Network Against Cyber Hate). V rámci této spolupráce se zástupce organizace ROMEA účastnil jednání v evropském sídle společnosti TikTok v Dublinu, kde zástupci platformy představili, jakým způsobem funguje detekce a moderace nenávistného obsahu. Na tato jednání ROMEA následně navázala dalšími diskusemi.

Organizace v navazujících jednáních upozorňovala na mezery a limity současného nastavení, zejména ve vztahu k obsahu spojenému s romskými tématy a k různým formám nenávisti a toxicity, které se v online prostoru objevují. „Pro nás je důležité, že platforma je ochotná tyto podněty reflektovat a vést dialog o možných zlepšeních,“ uvedl Kristian Szinai, manažer komunikace ROMEA. V současnosti se podle něj rýsují první konkrétní kroky, o nichž bude organizace veřejnost v nejbližší době informovat.