Vyzkoušíme nanoroboty v beztížném stavu, těší se na misi na ISS astronaut Aleš Svoboda

Na vašich webových stránkách můžeme zjistit, že ISS  je teď u Nového Zélandu. Mohli byste teď odstartovat?

Čtěte také

Magazín Experiment: Výcvik astronauta Aleše Svobody se chýlí ke konci. Co ho čeká dál? A jak to dnes vypadá v Černobylu?

Startovací okno se počítá tak, aby orbitální stanice prolétávala nad místem startu, aby se zarovnaly orbitální roviny, aby nosná raketa s návratovým modulem byla ve stejné orbitální rovině jako ISS, tedy se stejným sklonem, aby rovina protínala rovník ve stejném místě. Kdyby dvě orbitální drány nebyly zarovnané, tak bychom se v podstatě s orbitální stanicí nepotkali.

Takže jestliže ISS obíhá 400 km nad povrchem Země, tak za jak dlouho tam doletíte?

Výstup na oběžnou dráhu trvá osm nebo devět minut, samotné přiblížení k orbitální stanici trvá 24 hodin, dá se dělat i rychleji, ale volí se postupnější metoda. Nejdřív návratový modul vystoupá na nižší oběžnou dráhu, pak se úhlově snižuje rozestup mezi orbitální stanicí a návratovým modulem, až se dostane blízko, pak se zase oběžná dráha zvýší. A až se dostane po nějakou vzdálenost, tak se přechází z orbitálního manévrování k dokování a spojení s orbitální stanicí. Je to postupný proces, různých zážehů a změn oběžné dráhy je několik.

A to byste ovládal vy jako pilot, nebo je to na automatu?

Je to dnes z velké části automatizované, velitel a pilot, kteří tam jsou, neřídí manuálně. Je to řízené autonomně, nicméně velitel a pilot tam jsou od toho, aby kontrolovali navigaci, trajektorii, parametry oběžné dráhy, sbližovací proces s orbitální stanicí, aby dělali průběžný monitoring systémů na návratovém modulu, kontrolovali vstupní parametry jednotlivých zážehů a komunikovali s pozemním řídícím centrem a zbytkem posádky.

Takže když se vypne automat a přichází na řadu pilot Aleš Svoboda, tak je krize?

Aleš Svoboda uvnitř letadla Zero-G, kde astronauti trénují práci ve stavu bez tíže|foto:Ondřej Vaňura, Český rozhlas

Když by se z nějakého důvodu se ustoupilo od autonomního sblížení, dokování, tak tam je samozřejmě manuální režim, ale ten se používá v případech nestandardních situací nebo závady na autonomním systému.

Co vás čeká letos v létě?

Co se týče přípravy na naši misi na ISS, tak to by se mělo rozběhnout na podzim. Posádka ještě není kompletní, Crew Dragon, kterým bychom měli letět, je čtyřmístný, máme dva lidi, velitele, což by měl být francouzský astronaut Thomas Pesquet, já, a ten třetí je na spadnutí. Až bude posádka kompletní, tak se bude finalizovat harmonogram výcviku. Zpravidla se to rozbíhá devět, deset měsíců před plánovaným startem.

Jaký je hlavní úkol mise?

Pokud budu mluvit za naši roli, tedy za Českou republiku, tak jedna část role je v posádce návratového modulu – výstup na oběžnou dráhu, spojení s orbitální stanicí, a pak na konci návrat do atmosféry. Tam bychom měli mít roli pilota. A to hlavní, tedy dvoutýdenní pobyt na ISS, tak mým úkolem bude realizovat 13 českých projektů, což jsou vědecké a výzkumné experimenty.

Ale jeden z 13 projektů se vymyká – je edukativní, zaměřený na zapojení studentů, žáků a učitelů na základních a středních školách, aby se prostřednictvím aktivit mohli zapojit a stát se součástí české mise na ISS.

Další projekty souvisejí s nanoroboty. Co se tam bude zkoumat?

Zbývajících 12 projektů jsou technologické experimenty – rozvoj nových technologií, zařízení, nebo vědecký výzkum. A je to napříč různými obory, od medicíny přes biomedicínské technologie, biologii, radiační fyziku, vývoj pokročilých materiálů.

A nanoroboti, tak to je projekt, který vede tým pana profesora Pumery – vyvíjí nanomateriály, takzvané nanoroboty, což jsou roboti o velikosti molekuly, které lze ovládat pomocí magnetického pole. Jejich smyslem je, aby se dostaly na určené místo a něco tam udělaly nebo opravily. Například aplikace v medicíně je taková, že doputují do cílových buněk, kam dopraví dané léčivo. A my tyto nanoroboty budeme zkoumat v beztížném stavu.

Astronaut je v podstatě operátorem hardwaru

Jak se připravujete na testy, ležíte ve vědeckých knihách a učebnicích?

Ne, role astronauta je trošku jiná, není to vědec, vědu mají na starosti jednotlivé výzkumné týmy. Astronaut je tam – co se týče těch experimentů – v podstatě operátorem hardwaru, který se ve spolupráci s českými firmami vyvíjí. Každý z projektů vyvíjí hardware, na kterém se experiment bude provádět.

Bude existovat ve třech provedeních: jedno je letové, poletí na ISS; jedno je pozemní, identické s letovým, kdy stejný výzkum bude probíhat v pozemních podmínkách, aby se mohla porovnat data; třetí je tréninkový, ten bude určený k tomu, abych s tím naučil procovat.

Když odstartujete, prolétnete atmosférou, ale jak se pozná, když z ní vylétnete?

Čtěte také

V raketě Crew Dragon to vypadá jako v Tesle. Na oběžnou dráhu je to asi devět minut, líčí astronaut Aleš Svoboda

Není tam fyzická hranice, kde končí atmosféra a začíná vesmír. Používá se sto kilometrů, Karmanova linie, ale to je dohodnutá hranice, že o sto kilometrů výš je oficiálně vesmír.

Nicméně atmosféra řídne postupně – i nad sto kilometrů, i ve výšve, ve které létá ISS, je pár molekul vzduchu. Raketa nabírá výšku, ale brzo se trajektorie začne stáčet a nabírat rychlost. Kromě toho, aby se dostala do určité výšky, tak potřebuje nabrat rychlost, aby se na orbitě udržela.

Poznáte to podle toho, že začne fungovat stav bez tíže?

V okamžiku, kdy se vypne motor posledního stupně a nebere se orbitální rychlost, tak se odstředivou silou vyrovná zemská gravitace a okamžitě se lidé dostanou do beztížného stavu.

Jaké to je?

Měli jsme možnost absolvovat výcvik na letadle, které simuluje beztížný stav, na nějakých 25 vteřin tam nastává beztížný stav, který se opakuje 30krát za sebou. Je to hodně nezvyklý pocit, proto se to dělá, aby lidé to měli možnost zažít a naučit se pohybovat s vlastním tělem v třírozměrném prostoru, aby se naučili to celé dělat efektivně, naučili se používat nástroje, protože v beztížném stavu díky absenci gravitace je to trošku jiné.

V jakém stavu je Mezinárodní vesmírná stanice? Poslechněte si celý rozhovor.