Vytěženo – polistopadová historie dolování
Na konci 80. let byl podnik Ostravsko-karvinských dolů (OKD) obrovský státní kolos s desítkami dolů, který vlastnil stovky hotelů a penzionů, dopravní firmy a desítky tisíc bytů. Sto deset tisíc horníků kutalo uhlí pro ocelárny zásobující celé RVHP. Co se během těch třiceti let pokazilo? Jaké události, politická rozhodnutí a jednání manažerů společnosti vedly k současnému pádu? Jaká je reálná představa o budoucnosti dolování černého uhlí v České republice?
Na začátku byla privatizace
Po roce 1989, kdy začal stát budovat tržní ekonomiku, nastal v OKD proces postupného, ale radikálního útlumu dolů, rozdělení firmy a také propouštění a pokles platů. Při privatizaci Ostravsko-karvinských dolů si stát nejprve ponechal polovinu akcií, pět procent rozdal obcím v okolí a zbytek šel do kuponové privatizace.
Různé pohledy na polistopadovou historii OKD nabízí v dokumentu Vytěženo investigativní novinářka Jana Klímová a dokumentarista Ivan Studený. Jeden pohled zastupuje doslova hospodské vyprávění horníka, který po třicetileté kariéře na šachtě odchází v souvislosti s uzavřením dolu Paskov. Jiné hodnocení nabízí úspěšný podnikatel, člověk s více než třicetiletou zkušeností v uhelném byznysu, Petr Paukner.
Skupovat a hromadit tyto roztroušené akcie začal severomoravský podnikatel Stanislav Pros. Když měl v ruce dostatečně velký balík, navrhl snížení základního jmění dolů a státu, který měl minimální zkušenosti se správou majetku, tímto krokem zmenšil vlastnický podíl na 46 procent.
V roce 1998 tedy už většinový soukromý balík akcií OKD, držený tehdy firmou Karbon Invest, změnil majitele. Po sérii podivných transakcí, kdy se dvě firmy koupily navzájem, skončil Karbon Invest v rukou tria exmanažerů dolů – Viktora Koláčka, Petra Otavy a Jana Przybyla.
Soud s uhlobarony
Uhlobaroni, jak média trojici majitelů OKD nazvala, stojí v roce 2003 před soudem kvůli podezření z tunelování. Zároveň ale jejich Karbon Invest vyjednává se státem o doprivatizaci zbytku akcií OKD. Zatímco soud se táhl dalších sedm let, než vyšuměl do ztracena a všichni byli zproštěni viny, obchod se státem dopadl dobře.
V roce 2004 tehdejší Fond národního majetku prodal Karbon Investu svých 46 procent akcií za 4 miliardy korun. Později se ukázalo, že to bylo velmi levné. Najatý znalec totiž do ocenění podílu státu nezahrnul většinu dceřiných společností. V nich byl majetek za další desítky miliard. V současné době za to stojí znalec i dva lidé ze státního fondu před soudem.
Zlaté časy Bakalovy
V listopadu 2004 kupuje OKD finančník Zdeněk Bakala spolu s americkými společníky. Celé OKD jej přišlo na necelých 11 miliard korun. Tedy na mnohem více, než co kdy dostal za své akcie stát. V dolech je v té době a v dalších letech vše zalité optimismem. Ceny uhlí začínají významně stoupat a Bakalovi finančníci slibují OKD rozmach.
V pondělí 7. května 2008 Zdeněk Bakala na honosně pojaté tiskové konferenci zazvonil na zvonec, aby tak tradičně uvítal vstup nových akcií na burzu. OKD vložil do nové holandské firmy s názvem New World Resources (NWR) neboli zdroje nového světa. Na burzách v Londýně, Varšavě a v Praze nabídl třetinu jejích akcií.
Obchod doprovázel příběh nepřetržitě ziskové a největší těžební firmy ve střední Evropě, která má zásoby uhlí na dalších 30 let. Investoři byli nadšení. Akcie vykoupili během pár dní a jejich cena vystřelila vysoko nad původní kurz.
Vítězná jízda netrvá dlouho
Noví majitelé dolů sice investovali miliardy korun do nových strojů a zlepšení bezpečnosti horníků. Na druhé straně ale doly čím dál víc zadlužují, rozprodávají jejich majetek a vyplácejí si obrovské dividendy. Do roku 2012 OKD poslalo svým vlastníkům 65 miliard korun. Jen na polovinu z toho si ale doly podle později podané žaloby skutečně vydělaly.
Zbytek šel z rezerv podniku a půjček. V roce 2013 hlásí NWR ztrátu 27 miliard korun. Zdeněk Bakala a jeho tým se ještě pokouší o finanční záchranu. Věřitelé firmě v dalším roce odpustili část dluhů a Bakala se svým hlavním společníkem Peterem Kadasem dali ze svého OKD navíc každý miliardu. Byla to ale kapka v moři, která nepomohla.
Zodpovědnost přebírá stát
Na začátku roku 2016 Bakala s Kadasem NWR opouštějí a své akcie přenechávají zdarma věřitelům. Ti se pokoušejí jednat se státem o pomoci, ale marně. Vedení OKD tak v květnu posílá doly do insolvence a přiznává dluhy ve výši 17 miliard korun. Horníkům se opožďují výplaty, odbory naléhají na stát, ať firmě pomůže. Politici se o tom od jara dohadují a nakonec na podzim dostane OKD od státu půjčku tři čtvrtě miliardy korun. Definitivně je rozhodnuto, že se k prvnímu dubnu zavře důl Paskov. O práci přijde asi tisíc lidí.
Další epizodou bude představení projektu, jak se chce OKD vyhnout bankrotu. Insolvenční správce s věřiteli oslovili soukromé investory, aby si celé doly koupili a dál provozovali. Nabídky přišly dvě. Podle OKD ale ani jedna situaci dolů neřeší. A tak se nakonec jako investor zřejmě přihlásí stát, který to původně odmítal a preferoval opět soukromé vlastníky. Ministr financí navrhuje, aby státní společnost Prisko nabídla za OKD 80 milionů korun. Černé uhlí se tak bude těžit možná ještě dalších pět let.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
