Vysušená hmota v krajině je zásadní pro vznik požárů. V pátek může platit výstraha pro velkou část Česka, upozorňuje Míková

Ve Francii a ve Španělsku pokračuje hašení velkých lesních požárů. Úřady v obou zemích přitom varují před další vlnou veder, která by mohla situaci ještě zhoršit. Jak v tomto směru vypadají aktuální předpovědi?

Tento týden je v západní Evropě prostě rozpálený. To, co ve střední Evropě čekáme v závěru týdne, hlavně ve čtvrtek a v pátek, už ve Francii a Španělsku mají. Tam se teploty blíží ke 40 stupňům, na některých místech i přesahují čtyřicítku. A vypadá to, že po většinu tohoto týdne tam tyto teploty potrvají.

Jakou roli v šíření lesních požárů hraje právě vedro?

Čtěte také

Odstraňování mrtvých kmenů jde proti smyslu národních parků. Prevence požárů je záminka, tvrdí expert Hnutí DUHA

Rozhodně je to základní ukazatel. Vím, že může samozřejmě dojít ke spouštěcím mechanismům, ať už jsou to v některých případech třeba blesky, nebo někde dokonce tvrdili, že našli žháře. Ale obecně vzato to v uvozovkách palivo, všechna ta vysušená hmota, kterou máme v krajině, je extrémně hořlavá. A dokonce se ukazuje, že nejenom ve Francii, ale i u nás této hmoty máme v krajině strašně moc a ne všechnu tam potřebujeme.

Takže si myslím, že to vysychání je velice zásadní jak pro vznik, tak potom i pro šíření – byť pro šíření je možná ještě důležitější vítr. Podstatné je taky to, že když jsou horka a i v noci je opravdu vysoká teplota, tak nedochází ani k tomu, co možná už znají jenom starší ročníky a čemu jsme říkali rosa. To se v horkých nocích nestihne vytvořit, protože není z čeho. Ve vzduchu už není dost vlhkosti, aby mohla kondenzovat. Toto suché počasí prostě požárům velice napomáhá.

Může ten požár ovlivnit počasí v širším okolí?

Pokud bychom brali horkost, tak je to samozřejmě další vysušování, což je pro krajinu hrozně nepříjemné. Další věc je, že ve vzduchu se nachází obrovská spousta prašných kouřových částic. To by teoreticky mohlo mít opačný efekt, to znamená, že sluneční svit se nedostává až k zemskému povrchu a už nedochází u země k tak velkému prohřívání. Ale tyto efekty jdou tak trochu proti sobě a jestli jeden z nich zvítězí, to by asi nikdo předem nedokázal odhadnout.

Na jižní Moravě máme riziko vzniku a šíření požáru prakticky po celé léto.

V souvislosti s požáry se mluví o Francii, mluví se o Španělsku. Které další oblasti Evropy jsou v současné době náchylné na podobné lesní požáry?

Známe to i z některých jiných let. Je to hlavně jižní Evropa, která je nejvysušenější, ale ani nám se takové situace nevyhýbají. Vidíme, že když je letos opravdu suché léto ve střední Evropě, tak na jižní Moravě máme riziko vzniku a šíření požáru prakticky po celé léto. Aktuálně, pokud vím, taky hoří v Itálii, tam registrují také nějaká ohniska, ale daří se jim s nimi bojovat trochu lépe než ve Francii a Španělsku. Může se to stát i v dalších státech na Balkáně, zejména asi v Řecku, ale může to být i v horách v dalších balkánských zemích. A samozřejmě i dál na východ – Malá Asie, tam to taky přichází v úvahu.

Vlna veder v Česku

Vedra se v příštích dnech očekávají také v Česku. Už jste se zmínila o tom, že i v Česku platí výstraha před požáry. Jak velké to riziko aktuálně je a v kterých částech republiky je největší?

Zatím je riziko vzniku a šíření požárů zejména v oblasti jižní Moravy, částečně už i na západě Vysočiny. Právě dnes byla rozšířena výstraha před rizikem požárů, ale není to konečná situace. Ještě zítra se ty oblasti rozšíří a můžeme počítat s tím, že v pátek, kdy vedro bude nejvystupňovanější, to může být relativně velká část České republiky, kde bude varování před rizikem požárů platit.

Čtěte také

Zažili jsme tři rekordně teplé roky za sebou. V průměru jsme se přiblížili oteplení o 1,5 stupně, upozorňuje klimatolog Trnka

Budeme samozřejmě doufat, že víkendové bouřky by mohly aspoň někde situaci zlepšit. Už si asi posluchači uvědomili, že bouřky letos byly někde velice výrazné. Přicházejí ale bouřky, které sice dokážou někde zatopit sklepy a způsobit rychlý vzestup potoků, ale o kousek dál, klidně jenom o 10 kilometrů dál, zůstává sucho a vůbec tudy ten mrak neprojde.

To znamená, že rozdíly v České republice jsou obrovské. A upřímně řečeno, pokud je to jedna rychlá bouřka, tak sice může zatopit sklepy, ale voda tam nezůstane a velice rychle odteče. Takže pokud je takové horko, jaké budeme mít zase v závěru týdne, během dvou tří dnů se to všechno změní a i ve stejné oblasti, kde už třeba několik takových bouřek přišlo, může být zase sucho.

Čekala bych, že někde 40 °C v pátek naměříme.

Říkáte „horko, jaké přijde v příštích dnech“. Kam očekáváte, že se dostanou maximální teploty?

Čekala bych, že někde 40 °C v pátek naměříme. Nechci být zlým prorokem – pokud bude jenom 39,9 °C, tak to pořád bude odpovídat předpovědi, ale samozřejmě ani 41 °C není výjimka. Když se to stane na jedné dvou stanicích, tak to přesně odpovídá tomu, že vždycky má být pár stanic, které tomu rozpětí, které posluchači slyší v předpovědi počasí, nevyhovují, ať už nahoru nebo dolů. Protože rozpětí čtyři nebo někdy pět stupňů ani pro tak malou republiku, jakou je Česko, nestačí na to, aby pokrylo odpolední rozdíly.

Čtěte také

Oteplení pod 1,5 °C? Dopady i náklady na adaptaci se s každou desetinou stupně zvyšují, varuje poradce prezidenta Miko

Maximum tedy bude v pátek. O víkendu už by mělo být o něco chladněji?

Podle dnešních předpokladů to vypadá, že ano, že pátek bude nejteplejším dnem v tomto horkém období. A o víkendu, respektive už v noci z pátku na sobotu přijdou první přeháňky, bouřky. Nejdřív budou asi v Čechách, takže tam bude ochlazení trochu výraznější. Tam už můžou být o víkendu teploty do 30 °C. Na Moravě zřejmě bude zůstávat teplejší vzduch ještě i o víkendu.

Minulý týden vydal Český hydrometeorologický ústav předpověď na srpen. Podle ní by měla být první polovina měsíce teplotně podprůměrná. Stále to tak vypadá i po týdnu?

Přelomový týden by se možná neměl brát jako srpnový, ale začátek bude pořád ještě dost hřejivý. Příští týden by měl přinést už trochu nižší teploty, ale pořád nad průměrem. Pořád budeme mít maxima, řekněme, 28 až 29 °C, v nejteplejších oblastech možná znovu 30 °C. Takže to nebude chladnější týden, než je normál. Teprve po polovině srpna bychom měli mít teploty v srpnovém normálu.

V čem spočívá „ohnivý mrak“, který se vytvořil nad Francií? Je jisté, že jev El Niňo bude letos mimořádně silný, jak upozorňují klimatologové? A budou na něj navázány další teplotní rekordy? Poslechněte si celý rozhovor.