Vystrčil: Nemám pocit, že bychom s aktivací článku 66 tlačili na pilu. Nebudeme pak zdržovat Sněmovnu

Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Miloš Vystrčil tiskové konferenci v Senátu.

Přibližuje se možnost, že zákonodárci zbaví prezidenta republiky kvůli zdravotní nezpůsobilosti dočasně jeho kompetencí? Je nutné čekat na ustavující schůzi nové Poslanecké sněmovny? Kdo může kontrolovat činnost prezidentské kanceláře, kterou kvůli podezření ze zločinu proti republice prošetřuje policie? Tomáš Pancíř se ptal předsedy Senátu Miloše Vystrčila z ODS.

Ústavní právníci se shodují, že v tuto chvíli do ustavující schůze Sněmovny vlastně od pana prezidenta nejsou potřeba nějaké konkrétní aktivity, konkrétní kroky. Nebylo by v takové situaci citlivé, vzhledem k rodině a samotnému panu prezidentovi, vydržet a začít s tím až po tom osmém listopadu?

To, že po panu prezidentovi nejsou vyžadovány žádné kroky, není tak úplně pravda, protože prezident podepisuje zákony. Pokud ten zákon nepodepíše, tak platí bez toho aniž by ho podepsal, nebylo tím pádem ale uplatněno právo veta a my nevíme, jestli by ho neuplatnil.

Čtěte také

Pardon, na druhé straně, tato pravomoc by stejně na nikoho nepřešla, jestli se nepletu.

Právo veta, to by teda přešlo. To si myslím, že by byla věc, která by přešla na předsedu Poslanecké sněmovny. Nechci se hádat, ale řekl bych, že to tak je. Pak je tady samozřejmě například jmenování soudců. Pan prezident má nějaké další povinnosti, které by za něj někdo měl plnit. Je ale pravdou, že taková zásadní povinnost, jako je přijetí demise, tam žádná není a do toho 8. listopadu je možné čekat. Tak to nakonec i dopadne, my do toho 8. listopadu čekat musíme, protože teprve tehdy se sejde Sněmovna na zasedání a bude první ustavující schůze.

Jestli se mezitím dobře dívám do Ústavy, vracení zákonu je podle článku 62, písmena h) a jestli se dobře dívám, tak ta pravomoc opravdu na nikoho nepřechází. Je ale možné, že jsem se přehlédl. Kam jsem ale směřoval s tou původní otázkou: Nemáte pocit že, lidově řečeno, Senát v tuto chvíli ohledně článku 66 příliš tlačí na pilu?

Já ten pocit nemám. Když je v Ústavě napsáno, že pokud prezident není schopen vykonávat svůj úřad, tak má být aplikován článek 66, a vy máte dopis, ve kterém je napsáno, že prezident není schopen vykonávat svůj úřad, tak je vaší povinností jako zákonodárce s tím něco dělat. Když mi řeknete, že ‚teď nic nehrozí a teď s tím nic dělat nebudu‘, tak si myslím, že říkáte, že zákon někdo porušuje a není naplněn. To ale přece neznamená, že já nemám konat.

Čtěte také

Pardon, na druhé straně, kdyby měl pan prezident zápal plic a bylo by jasné, že bude tři týdny pryč, tak ten článek přece také nebudete aktivovat.

Počkejte, znovu se ale bavíme o tom, že stejně dojde k tomu, že bychom přijímali usnesení Senátu velmi blízko tomu datu, kdy by ho případně přijímala Sněmovna. Pokud vy mluvíte o nějakém chvatu, tak se mě ptáte, proč to nepřijmete až po Sněmovně a proč to chcete přijmout pět dní před Sněmovnou. Na to říkám: já si myslím, že je lepší, když to uděláme velmi krátce – s tím souhlasím – před tím, než by o tom případně hlasovala Sněmovna.

Musíme s co možná největší jistotou vědět, že o tom také bude hlasovat Sněmovna: to zjistíme tak, že se předtím, než bychom hlasovali my, zeptáme, jaké je prezidentův aktuální zdravotní stav. Následně o tom budeme hlasovat a budeme vědět, že za pět dní – což je velice málo pravděpodobné, že by se během nich zdravotní stav změnil – bude hlasovat Sněmovna. Nepřipadá mi tedy, že nějak výrazně tlačíme na pilu. Můj názor je, že bychom to měli udělat před Sněmovnou, protože by to měla být Sněmovna, kdo bude rozhodovat o tom, zda se tak stane nebo ne. Nebude ji Senát zdržovat, jestli si rozumíme.

Jak si Miloš Vystrčil představuje případný proces, který by v případě zlepšení stavu prezidenta vedl k navrácení jeho pravomocí? Co soudí o fungování kanceláře prezidenta republiky? Poslechněte si celý rozhovor vedený Tomášem Pancířem.

autoři: Tomáš Pancíř , jkh
Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Historická detektivka z doby, kdy byl hrad Zlenice novostavbou. Radovan Šimáček jako průkopník žánru časově předběhl i Agathu Christie!

Vladimír Kroc, moderátor

Zločin na Zlenicích hradě

Zločin na Zlenicích hradě

Koupit

Šlechtici, kteří se sešli na Zlenicích, aby urovnali spory vzniklé za vlády Jana Lucemburského, se nepohodnou. Poté, co je jejich hostitel, pan Oldřich ze Zlenic, rafinovaně zavražděn, tudíž padá podezření na každého z nich. Neunikne mu ani syn zlenického pána Jan, jemuž nezbývá než doufat, že jeho přítel Petr Ptáček celou záhadu rozluští...