Vyrobili voňavé CD i desku s popelem. Firma Zdeňka Pelce je největším výrobcem vinylových desek na světě

18. leden 2017
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy 02717240_1.jpeg

Málokdo v době kompaktních disků a empétrojek počítal s tím, by staré gramofonové desky mohly ještě k něčemu být. Zdeněk Pelc ale v budoucnost vinylových desek věřil, díky tomu zbohatl a stal se oceňovaným podnikatelem. Jeho loděnická firma, kde pracuje přes třicet let, je v současnosti největším výrobcem vinylových desek na světě.

On sám jich má doma kolem tisícovky a i přes pracovní vytížení si udělá čas na poslech alespoň dvou desek za týden. Jak se vlastně do známé černé placky dostane zvuk?

„Na začátku se vezme kulatý ocelový plech,“ vysvětluje Zdeněk Pelc. „Ten galvanicky pomědíme speciální vrstvou mědi, která není krystalická. Položíme to na soustruh, kde je diamantový nůž, a potom hrajeme nahrávku na našem řídícím pultu – ta se musí trošku upravovat, aby to šlo přenést. Pak přes soustavu zesilovačů vedeme elektromagnetický signál na hrot diamantového nože a ten kmitá stejně jako signál a vyrývá do mědi drážku – u mono záznamu jen zleva doprava, u sterea i nahoru a dolů.“


Zdeněk Pelc je chlap s autoritou na první pohled, v továrně řediteloval přes 30 let a kdyby na to přišlo, vinylovou desku by vylisoval i sám. Vinyl koneckonců vzkřísil a dnes vyrábějí Loděnice nejvíc vinylových desek na světě. Bavilo mě mluvit s ním o tom, proč jde 49letý člověk studovat obchod na Harvard a jaké speciality si vymýšlejí klienti: jako když přijel americký zákazník s nahrávkou kmenové rockové kapely, které zemřel kytarista, jehož poslední přání bylo zalisovat vlastní popel do desek. Tak přivezli urnu a přisypávali popel do základní hmoty. LUCIE VÝBORNÁ

Tím se získá kovový originál, který hraje jako deska, a slouží k výrobě lisovacího nástroje. Ten se vyrábí tak, že se originál dá do galvanické lázně, ale tentokrát niklové. V průběhu elektrolýzy se vylučuje nikl na povrchu mědi a přesně kopíruje drážky. Když je vrstva dost silná, vznikne negativ, se kterým se může lisovat, protože deska bude znovu pozitivní.

Do závodu chodí i lidé se specifickými požadavky na výrobu desek. „Byli u nás američtí rockeři z Kalifornie, kteří už u nás udělali několik desek, a přijeli s tím, že jim zemřel kytarista a že jeho poslední přání bylo, aby byl jeho popel zalisovaný do gramofonových desek s jeho muzikou, pro přátele a příbuzné,“ vypráví Zdeněk Pelc. Pro brazilský časopis zase připravovali CD se specifickou vůní.

Podle řady lidí má vinyl kvalitnější zvuk než CD. Pelc říká, že pro uši spousty lidí má nahrávka na desce příjemnější zvuk i barvu. On sám to přirovnává k tomu, že když má někdo nějaké oblíbené místo, raději si ho nechá namalovat, než aby si ho zarámoval na kvalitní fotografii a pověsil doma.

Zdeněk Pelc

Co bylo nejtěžší během jeho 30 let ředitelování? Čeká nás comeback magnetofonových kazet? A proč mluví o 90. letech jako o „nájezdech Avarů“? Poslechněte si celý rozhovor se Zdeňkem Pelcem. Audio záznam celého rozhovoru si můžete poslechnout kliknutím na odkaz přímo v tomto článku a také v iRadiu.

autoři: lvb , jpr
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Lidský faktor jsem znal jako knížku, ale teprve s rozhlasovým zpracováním jsem ho dokonale pochopil...

Robert Tamchyna, redaktor a moderátor Českého rozhlasu Dvojka

Lidský faktor

Lidský faktor

Koupit

Točili jsme zajímavý příběh. Osoby, které jsme hráli, se ocitaly ve vypjatých životních situacích, vzrušující práce pro herce a režiséra. Během dalšího měsíce jsme Jiří a já odehrané repliky svých rolí žili. Fantasmagorické situace posledního dílu příběhu se staly naší konkrétní každodenností. V srpnu Jiří Adamíra zemřel. Lidský faktor byla naše poslední společná práce.“ Hana Maciuchová