Vypálené obce i příběh partyzána Murky. Památník v Hodoníně otevírá novou sezonu

„Milá tetičko, přijměte ode mě srdečný pozdrav z Polska. Prosila bych vás o nějaké šaty anebo spodní prádlo. Prosím vás, pošlete mi nějaké jídlo, hřeben, nůž a punčochy. Pošlete to co nejdříve, protože nevíme, kdy odjedeme. Maminka s tatínkem a s Jiříčkem, to jako se mnou, jsou asi na práci, tak nemějte o nás strach,“ tak zní část dopisu od jeho sestry Marie, kterou nacisté později spolu s dalšími lidickými dětmi zavraždili v Chelmnu. Jiří Pitín přežil vyhlazení Lidic jako jediný ze své rodiny.

Čtěte také

iROZHLAS

Lidické dítě Pitín: Bylo mi sedm týdnů. Jinak bych stál v pomníku dětem vedle své zavražděné sestry

„Jsem rád, že ještě můžu chodit a že mi to hlava dovolí, abych mohl být mezi dětmi a předávat jim zkušenost o tom, co je válka, co přináší a jaké má dopady na člověka. A je v tom ještě jeden aspekt – když o tom vyprávím, tak se mi tím i trochu uleví. Je to vlastně taková psychoterapie,“ říká.

Jeho svědectví zároveň otevírá i širší historické souvislosti. Ty připomíná série výstav Vypálené obce, kterou zapůjčil lidický památník památníku v Hodoníně.

Nacistický teror připomene výstava

Obě témata spojuje nacistický teror v průběhu druhé světové války. „Jak obyvatelé Lidic, tak všichni ti, kteří byli internováni v koncentračních táborech v Hodoníně u Kunštátu anebo v Letech u Písku, si prošli neuvěřitelným lidským utrpením a ponížením. Jejich životy to navždy poznamenalo. Pro všechny přeživší bylo velmi těžké se s tím v budoucím životě vyrovnat,“ popisuje zástupkyně ředitele Památníku Lidice Jana Chourová Plachá.

Čtěte také

Lidice. Poslechněte si druhou rozhlasovou rekonstrukci Operace Anthropoid

Výstava je rozdělená do pěti místností. V první z nich je část nazvaná Spříznění osudem, která se věnuje českým a moravským obcím vypáleným nacisty. Součástí je i projekce videí o třinácti obcích, která vznikla ve spolupráci s Památníkem Lidice.

Ve druhé místnosti je pak výstava věnovaná přímo Lidicím, doplněná o sbírkové předměty zapůjčené z Lidic. Třetí místnost představuje obec Javoříčko, které se říká „moravské Lidice“ a která patří mezi vypálené obce na Moravě.

„Další dvě místnosti jsou věnovány zahraničním obcím – francouzskému Oradour-sur-Glane a norskému Telavågu,“ doplňuje vedoucí hodonínského památníku Radovan Krhovský.

Osud partyzána Antonína Murky

Kromě nové výstavy připravuje památník pro návštěvníky i další program.

8. května, na Den vítězství, proběhne přednáška o vypálení Prlova. Součástí programu bude také připomenutí jednoho romského osudu – Antonína Murky, který byl vězněn v táboře v Hodoníně, odkud se mu podařilo uprchnout. Následně se přidal k partyzánům v oblasti Vizovických vrchů a působil v okolí Prlova, Ploštiny a dalších vypálených obcí.

„Na besedu dorazí i jeho potomci – synovec Rudolf Murka a dcera Cecilie Machovčáková,“ uzavírá Krhovský.