Všechny instituce popírají embargo k Bečvě, fakticky ale platí, říká místopředsedkyně Senátu
Už téměř před třemi měsíci rybáři zlikvidovali čtyřicet tun ryb, které uhynuly v řece Bečvě. Proč ještě pořád nevíme, co se tehdy stalo? Kdo může za neustálé průtahy ve vyšetřování? Měl by ministr životního prostředí Richard Brabec rezignovat, k čemuž ho vyzývá část opozice? Vladimír Kroc se ptal místopředsedkyně Senátu Jitky Seitlové (za KDU-ČSL).
Kdy bychom mohli vidět výsledky práce vámi iniciovaného týmu expertů? Mimochodem, on teprve začíná pracovat, ještě nezačal?
Už jsou připravené některé podklady, budeme se scházet zítra. Je to tým právníků a expertů z různých oblastí. Byla bych ráda, aby to bylo co nejdříve. Výsledkem naší práce by mělo být jednak vyhodnocení toho, jak se postupovalo a kde byly slabiny, a následně návrhy změn, které by měly nastat – v systému, v organizaci, v legislativě.
Můžete naznačit, kudy se ubírají vaše myšlenky do budoucna? Jak jsem pochopil, tak vám jde zejména o to, aby se v budoucnu podařilo předcházet takovým situacím.
Určitě ano. Víte, havárie na řece, to je velmi závažný zásah. Dnes hovoříme o tom, jak musíme chránit vodu, chceme ústavní ochranu vody a to, abychom tu vodu naprosto neznehodnotili, to je také součást tohoto systému. Takže mi jde o to, abychom vytvořili opravdu takové podmínky, které – kdyby se taková nehoda měla stát – abychom ji dokázali lépe zvládnout, to je první věc. Na druhé straně ale také abychom případné havárie vyloučili.
A teď se zmíním o další věci, která vyvstala v souvislosti s tímto projednáváním, a to je otázka monitoringu řek a podle mého názoru i zpřísnění limitů. Není běžné, aby tak jak někteří říkají ‚no sem tam se tam vypustí něco nad rámec a máme tam navíc niklu nebo tam máme navíc něčeho jiného‘.
Čtěte také
No ten nikl tolik nevadí...
Určitě vadí, určitě vadí i ty saponáty.
Já to nezlehčuji, jen jsem slyšel, že to není tak dramatické. Ale chcete říct, že třeba ve srovnání s jinými zeměmi máme měkčí normy, co se ochrany vody týče?
Ano, to je pravda, u nás jsou normy daleko měkčí. Například na Slovensku mají právě pro kyanidy daleko přísnější normy i jiné způsoby odběru, které dokážou lépe indikovat momentální znečištění. U nás se většinou odebírá takzvaný slévaný vzorek, to znamená, že za určitou dobu odebírám vodu a vytvářím jeden vzorek. Ale tím pádem koncentraci nějaké látky, která je tam vysoce překročena, pak zase v tom daném vzorku rozředím.
Zatímco třeba v sousedním Slovensku to takto nemají a právě okamžité vzorky mají velmi přísné limity. Podle toho, co jsem si teď nechala předložit analýzu obsahu kyanidů ve vodách řeky Bečvy právě v profilu Choryně, tam se kyanidy objevují v hodnotách, které jsou nadlimitní proti tomu, co platí na Slovensku.
V čem inspekce v prvních dnech po otrávení Bečvy pochybila a proč se ve věci angažuje ombudsman Stanislav Křeček? Poslechněte si celý rozhovor.
Související
-
Kauza Bečva: Kontroloři vyšetřují i v chemičce Deza. Správce čistírny spáchal sebevraždu
Kvůli otravě řeky Bečvy z letošního září zahájila Česká inspekce životního prostředí detailní kontrolu v patnácti firmách. Mezi podezřelými je i valašskomeziříčská Deza.
-
Jan Daňhelka: Návrat Bečvy do původního stavu je diskutabilní. Zřejmě vznikne úplně nový biotop
Kvůli otravě Bečvy kyanidem začala Česká inspekce životního prostředí kontrolovat 15 firem, včetně chemičky Deza ve Valašském Meziříčí. Proč je tak těžké vypátrat viníka?
-
Otrávená Bečva: Inspektoři životního prostředí už dva týdny kontrolují chemičku Deza
„Ve společnosti Deza má Česká inspekce životního prostředí zahájenou kontrolu, s ohledem na kontrolní řád nicméně nemůžeme poskytnout více informací,“ uvedla mluvčí Radka Nastoupilová.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor


Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.