Všechno zařídila neschopnost komunistického režimu, říká o Palachově týdnu Petr Placák

Zástupci opozice a disentu tehdy podle Petra Placáka hledali datum, které by se hodilo k vyburcování veřejnosti k protestům proti tehdejšímu režimu. Vybrali 16. leden, tedy den, kdy se v roce 1969 upálil Jan Palach.

„Cílem bylo oslovení veřejnosti,“ vzpomíná Petr Placák. A to šlo dvojím způsobem – letáky a zahraničním rozhlasem. „Jednalo se především o Hlas Ameriky a Svobodnou Evropu, kam se telefonovaly zprávy, které pak šly zpátky sem,“ popisuje.

Čtěte také

„Počítali jsme, že pietní akt bude zástěrka,“ vysvětluje Petr Placák, podle kterého opozice víceméně předpokládala, že dojde k demonstracím proti režimu. „Všechno ostatní zařídila neschopnost a psychopatická podstata režimu, který viděl ve všem a všech nebezpečí,“ říká.

Na Palachův týden se dá pohlížet i v kontextu dnešní doby. Velvyslancem v Rusku se stal Vladimír Remek a lídrem sociálních demokratů ve volbách do Evropského parlamentu je sociolog Jan Keller, někdejší člen KSČ. Je to podle Petra Placáka důležité? „Sociální demokracie opakuje chyby, které dělá od druhé světové války,“ zamýšlí se. „Komunistická strana není největším nepřítelem pravice, ale sociální demokracie,“ domnívá se.

Překvapila ho reakce a výdrž lidí během Palachova týdne? Kdy se Petr Placák poprvé dozvěděl o Janu Palachovi? A proč považuje Palachův týden za zlomový? I na to se ptal moderátor Martin Veselovský.

Celý rozhovor si kdykoliv poslechněte v našem iRadiu nebo kliknutím na odkaz přímo v tomto článku.