Vrazili do sebe a byl z toho Měsíc. Ani to nemuselo trvat dlouho. Vědci si od nové simulace slibují další odpovědi

Díky podobnému složení Měsíce a Země víme, že Měsíc pravděpodobně vznikl poté, co do Země před 4,5 miliardami let narazil objekt veliký asi jako planeta Mars. Náraz vyvrhl na oběžnou dráhu hmotu, ze které se později stal náš Měsíc. Překvapilo vás, že to celé mohlo trvat pouhých několik hodin?

Překvapení jsme byli. Díky výzkumu jsme třeba zjistili, že Měsíc mohl zpočátku Zemi obíhat úplně jinak a mít o dost jiné složení, než jsme si dříve mysleli. Jestli náraz vypadal přesně tak, jak jsme ho nasimulovali, ale zatím s jistotou říct nedokážeme. Můžeme ale nově zkoumat spoustu možností, které se dříve jevily jako nepravděpodobné. 

Přímícháno do Země

Pusťme si teď společně vaši simulaci, která je asi tisíckrát citlivější než většina předchozích modelů. Hned na úvod vidíme ta dvě kulatá tělesa…

Čtěte také

Budeme si už brzy skypovat z Měsíce? Evropská kosmická agentura chce Měsíc pokrýt signálem

Tohle ještě není Země v dnešním významu, objektu říkáme „protozemě“. Během nárazu se její složení smíchá s tím menším tělesem, díky čemuž Země vyroste do své dnešní velikosti.

Sledujeme moment těsně před srážkou, můžete popsat, co se právě děje?

Tělesa se přibližují rychlostí devíti kilometrů za sekundu. Naráží do sebe a následují silné tlakové vlny, které se šíří celou planetou, na 3D simulaci dobře vidíte, jak dramatické vesmírné srážky jsou. V rané sluneční soustavě k nim docházelo běžně. Tenhle moment připomíná prak, po nárazu se většina vyvrhnutého materiálu vrací zpátky k Zemi. Menší část to ale naopak odpálí daleko na oběžnou dráhu. Díky tomu může nová družice dlouhodobě zůstat pohromadě a vytvořit Měsíc.

Jeden den

A tohle všechno by se odehrálo za pouhý den?

Ano, přesně tak. Bylo by to jen několik desítek hodin, což je na astronomické poměry velmi krátká doba.

Video, které jste popsal, v názvu zmiňuje superpočítač. V čem je stroj, který jste použili, tak výjimečný?

Superpočítač si můžete představit jako stovky až tisíce menších počítačů spojených do jednoho. Výpočty nutné pro simulace podobné té, kterou jsme právě viděli, bychom zvládli spočítat i pomocí tužky a papíru, ale trvalo by to strašně dlouho. Scénářů, které jsme najednou mohli testovat, byly stovky. Jednotlivě by každá simulace zabrala až tři měsíce.

Teorie a záhady

Váš nový výzkum by mohl pomoci vysvětlit několik záhad, které se týkají složení, ale i dráhy Měsíce okolo Země. Jeho trajektorie je totiž dodnes nakloněná víc, než by nejspíš byla, kdyby se Měsíc postupně vytvářel z prachového disku okolo Země.

Čtěte také

Prvními Evropany, kteří přistanou na Měsíci, by se mohli stát Němci. Vyvíjejí vlastní lunární modul

Vysvětlit sklon měsíční dráhy je mimořádně složité. Existuje několik teorií, doteď jsme ale nevěděli, že mohl mít Měsíc nakloněnou dráhu mít od začátku, což by nám mohlo pomoci elegantně vysvětlit to, co dnes pozorujeme.

Jste teď v Silicon Valley, kde pracujete na projektech NASA. Její program Artemis by spolu s dalšími výzkumy mohly pomoci vyloučit nebo potvrdit vaši teorii. Myslíte si, že mohou poznatky o vesmírných srážkách také přispět k zodpovězení některých důležitých otázek týkajících se naší vlastní existence?

To je skvělá otázka. Kromě velkých kolizí, jako je ta, která vedla k vytvoření Měsíce, dodnes atmosférou prolétává mnoho asteroidů. Je možné, že právě tyhle menší kolize vytvořily na Zemi takové podmínky, aby na ní mohl vzniknout život. Pořád toho dost nevíme, výzkum vesmírných srážek je ale jedním z dílů komplikované skládačky, která by vysvětlila, kde jsme se tu vzali.