Adam Černý: Generálský převrat v Zimbabwe vyvolala žena
Jedna z nejstarších afrických diktatur se otřásla. Zimbabwský prezident Robert Mugabe a jeho žena Grace se ocitli v domácím vězení a moc v zemi převzala armáda.
Volby v Zimbabwe vyhrála vládní strana i dosavadní prezident. Sesazený Mugabe podpořil opozici
1. srpen 2018
Parlamentní volby v Zimbabwe vyhrála dosud vládnoucí strana Africký národní svaz Zimbabwe – Vlastenecká fronta. Podle oznámení místní volební komise v zákonodárném sboru o 210 křeslech získala dvoutřetinovou většinu a bude tak moci měnit ústavu. Opoziční Hnutí pro demokratickou změnu odchází poraženo.
Informuje o tom britský deník Independent.
Opozice před dnešním vyhlášením výsledků obvinila úřady z toho, že jejich zveřejnění záměrně zdržovaly. Vůdce Hnutí pro demokratickou změnu a prezidentský kandidát Nelson Chamisa prohlásil, že volební komise tím nahrávala vládní formaci za situace, kdy prý jeho formace „s přehledem vyhrává“.
Dosud oznámené výsledky ukazují, že se prezidentem zřejmě stane stávající hlava státu a předseda Afrického národního svazu Emmerson Mnangagwa, protože voliči vybírali prezidenta podle stranické příslušnosti, doplňuje agentura Reuters.
Podle ní vůdce opozice Chamisa vyhrál ve většině velkých měst, zatímco Africký národní svaz se stále těší značné podpoře venkova. Pokud by vítěz nezískal nadpoloviční většinu, bude se začátkem září konat druhé kolo.
Předsedkyně volební komise Priscilla Chigumbová nicméně upozornila, že výsledky prezidentských voleb budou oznámeny v příštích dnech. Jak rovněž zdůraznila, nezaznamenala prý žádné volební podvody ani manipulaci s hlasovacími lístky, třebaže opozice poukazuje na nesrovnalosti.
Věrohodnost voleb je důležitá – Zimbabwe se po čtyřech desetiletích vlády autokratického prezidenta Roberta Mugabeho snaží vymanit z podřadného mezinárodního postavení, konstatuje Reuters.
Opozice hodlá napadnout volby
Nový prezident bude muset napravit pověst země, kterou po 37 letech Mugabeho vlády sužuje korupce, špatné hospodářské vedení a diplomatická izolace. Zpravodajská agentura zároveň varuje, že v souvislosti s vyhlašováním vítězů voleb hrozí nepokoje.
V případě neúspěchu Hnutí za demokratickou změnu by mohlo dojít k pouličním protestům. Opozice je každopádně odhodlána napadnout prohru i soudně. Vleklý justiční spor by pak mohl vést i k násilí a odkladu tolik potřebných reforem.
V případě prohry Mnangagwy se pak mnoho Zimbabwanů obává, že by se jeho Africký národní svaz s porážkou nesmířil. A to zejména proto, že řada jeho vysokých představitelů i armádních důstojníků velmi riskovala, když v listopadu svrhla Mugabeho. Někteří strůjci tohoto puče jsou dnes členy vlády, včetně viceprezidenta Constantina Chiwengy.
Mnangagwa i Africký národní svaz nicméně tvrdí, že přijmou jakýkoli volební výsledek. Zimbabwané však zažili Mugabeho a jeho kontroverzní volby, a tak jsou nadále skeptičtí. „Jestli Mnangagwa prohraje, rozhodně vládu nepředá,“ řekl obyvatel metropole Harare Gift Machekera. „Ti, kdo mají zbraně, mají i moc – tak to v Africe chodí,“ konstatoval Zimbabwan.
Klidné a bez podvodů
Ve srovnání s hlasováním za Mugabeho vlády byly pondělní volby velmi klidné. Například v roce 2008 byly už za předvolební kampaně zabity desítky lidí.
Politický boj byl tehdy nelítostný, protože o demokratické změny usilovala opozice v čele se zakladatelem Hnutí pro demokratickou změnu Morganem Tsvangiraiem. Ten byl pak v letech 2009 až 2013 dokonce premiérem, ale Mugabe se moci nevzdal. Tsvangirai zemřel letos v únoru na rakovinu, připomíná Reuters.
Zimbabwané volili prezidenta poprvé od loňského Mugabeho svržení. Průběh hlasování byl skutečně pokojný, potvrzuje i zimbabwský dopisovatel britského deníku Guardian. Místní volební komise uvedla, že k urnám přišlo 75 % z 5,6 milionu registrovaných voličů.
Kromě volební komise potvrdili i mezinárodní pozorovatelé, že nezaznamenali žádné podvody, jen na některých místech pokulhávala organizace hlasování. Vedoucí pozorovatelské mise, bývalá prezidentka Libérie Ellen Johnsonová-Sirleafová, označila volby za „zásadní okamžik na cestě Zimbabwe k demokracii“ a zdůraznila, že obyvatelé země měli konečně příležitost „skoncovat s minulostí“.
Oba hlavní prezidentští kandidáti snad ani nemohou být rozdílnější, myslí si Guardian. Čtyřicetiletý vůdce opozičního Hnutí pro demokratickou změnu Chamisa je právník a pastor a jeho politické zkušenosti se omezují jen na krátké působení v roli ministra koaliční vlády před několika lety.
Mugabe podpořil opozici
Pětasedmdesátiletému současnému prezidentu Mnangagwovi se přezdívá „Krokodýl“ kvůli jeho nelítostnému přístupu ve funkci šéfa tajných služeb Roberta Mugabeho. S bývalou hlavou státu dlouhá léta spolupracoval, než se postavil na stranu pučistů a stal se předsedou Afrického národního svazu. Chamisa a Mnangagwa reprezentují zcela rozdílné ideologie, politické styly i odlišné generace.
I když během předvolební kampaně nedocházelo k systematickým násilnostem jako v době Mugabeho vlády, opozice si opakovaně stěžovala, že jí volební systém nedává dostatek příležitostí, že vládnoucí strana zastrašovala a podplácela voliče a že je volební komise proti ní zaujatá.
Robert Mugabe byl u moci čtyři desetiletí, během nichž se mu podařilo zcela zruinovat hospodářství země. Do úřadu nastoupil hned po vyhlášení nezávislosti v roce 1980 po kruté partyzánské válce proti bělošskému režimu.
Nezaměstnanost dodnes roste a infrastruktura se hroutí. Zhrzený Mugabe před hlasováním oznámil, že pro svou bývalou stranu ani prezidenta Mnangagwu nebude hlasovat, a podpořil Chamisu, všímá si Guardian.
