Volby 2025: Romové nejsou homogenní skupina. Mají různé sociální postavení, názory i politické preference

„Podle zjištění zpravodajského serveru Romea.cz v letošních volbách sice kandidovalo nejméně 16 Romů a Romek, reálně však můžeme mluvit zhruba o 9 kandidátech. Pokud bychom se zaměřili na ty, kteří vedli nějakou kampaň na sociálních sítích nebo dokonce v ulicích, zbyde zhruba 6 až 7 kandidátů. Zbytek tvoří například kandidáti České suverenity sociální demokracie, kteří byli spíše symbolicky na kandidátkách. Jejich výsledek v řádech jednotek hlasů o jejich symbolické účasti vypovídá,” říká o letošních volebních výsledcích Zdeněk Ryšavý ze zpravodajského serveru Romea.cz. 

Navzdory rekordnímu počtu romských kandidátů se letos do poslanecké sněmovny nikdo nedostal. Aktivní kampaň vedlo jen několik z nich, přesto získali více preferenčních hlasů než v minulých volbách.

„Přesto můžeme říci, že počet kandidátů byl letos opět o něco vyšší než v roce 2021. Získali také o několik stovek více preferenčních hlasů než v minulých volbách.”

Volební účast v sociálně vyloučených lokalitách sice stále zaostává za celostátním průměrem, ale oproti minulým volbám výrazně vzrostla. Přesto tam drtivě zvítězilo hnutí ANO, zatímco ostatní strany získali jen omezenou podporu.

„Zatímco v celé České republice přišlo k urnám téměř 69% voličů, tak v krajích s největší koncentrací těchto lokalit, například v Ústeckém nebo Moravskoslezském kraji, to bylo kolem 62, respektivě 66%.”

„Přímo v sociálně vyloučených lokalitách je účast ještě mnohem nižší. V Bílině třeba letos hlasovalo kolem 30% voličů, v ústeckém Mojžíři něco přes 20%, v Předlicích to bylo 17%, v Chánově letos 24%, což je výrazný nárůst oproti volbám před čtyřmi lety, kdy to bylo jen 6,5%.”

„Na všech těchto místech drtivě vítězovalo Hnutí ANO. Například v Předlicích získalo 88% hlasů, v Chánově přes 76% hlasů. Druhé většinou bývalo SPD nebo Stačilo!, zatímco koalice Spolu nebo Piráti či Starostové dosahovali do 10%.”

Romští kandidáti vstupují do politiky z různých důvodů

Rozmanitost romské komunity se odráží i v politických preferencích. Pokud demokratické strany nabídnou Romům skutečně volitelná místa, mohou zvýšit jejich zastoupení a omezit odliv do populistických či antisystémových stran.

„Romové nejsou homogenní skupina. Stejně jako většinová společnost mají různé sociální postavení, názory i politické preference. Mezi nimi jsou jak lidé z chudších oblastí, tak ze střední třídy i úspěšní podnikatelé, takže i jejich politické směřování logicky je rozmanité. Nikdo nemůže chtít po všech Romech, aby volili stejně. Podobně i romští kandidáti vstupují do politiky z různých důvodů. Někteří si vybírají stranu podle svých hodnot, jiní se prostě snaží dostat na kandidátku za každou cenu a mít šanci nějak uspět.”

„Pokud si demokratické strany neuvědomí, že už přes 23 let nebyl v poslanecké sněmovně jediný Rom nebo Romka, tak jednak ženou Romy na kandidátky antisystémových a populistických stran a dále ženou voliče k volbě těchto stran. Pokud to tedy má být jinak, musí demokratické strany konečně dát relevantním romským kandidátům prostor na volitelné místo.”