Vodopád místo ledovce, zákaz plastů a hledání odolné vinné révy. O změnách klimatu v italském Trentinu

Vlivem globálního oteplování se proměňuje příroda na celém světě. Podmínky pro život se mění také v severní Itálii. V přírodním parku Adamello Brenta, který je největší chráněnou oblastí v Trentinu, je na první pohled znatelný úbytek vody v řekách i vodopádech. Do regionu se vydala vědecká redaktorka Andrea Skalická, která proměny tamní přírody dokumentuje v dalším díle Vědeckého dobrodružství.

Vodopád v parku Adamello Brenta

Stojíme uprostřed rozhlehlého údolí a díváme se na okolní hory. Vidíme jen les a skály. Že byl odtud ještě nedávno vidět ledovec, si už jen představujeme.

„Celkově se ale tahle oblast hodně mění. Tam, kde byly dříve potřeba sněžnice, je dnes skála, na kterou potřebujete spíše lana. A na některá místa se bez ledovce nedostanete, protože se ztratila přístupová cesta. Jednou se ztratí i charakteristický zvuk ledovce. I ten je teď předmětem výzkumu. Bude to velká změna,“ upozorňuje geoložka Vajolet Masèová, která pracuje pro přírodní park Adamello Brenta.

Tající ledovce

Její slova potvrzuje také glaciolog Christian Casarotto, který působí ve vědeckém muzeu v Trentu, kde se už dvacet let věnuje výzkumům ledovců. Rychlost, s jakou alpské ledovce tají, podle něj stále nabírá na síle.

„Je to výsledek lidského konání, není to přirozený vývoj. Je to velmi nebezpečný trend. Přitom ledovce tolik potřebujeme. Chování bychom měli změnit co nejdříve. Nejlépe teď hned,“ apeluje na všechny Christian Casarotto.

Bezplastové údolí

O tom, že v Trentinu myslí na přírodu, svědčí také ojedinělý projekt, díky kterému mizí z údolí Val di Pejo veškerý plast na jedno použití. Místní k tomu inspirovala studie vědců z Milána, která potvrdila přítomnost mikroplastů v ledovcích.

Zóna bez plastů

„Rozhodli jsme se, že do projektu zapojíme skiresort Val di Pejo. Z horských chat, které jsou součástí toho areálu, zmizely plastové lahve, příbory, brčka, talíře i kelímky. Také ze skipasů byly odstraněné plastové obaly. Lyžaři to ocenili,“ říká Fabio Sacco.

Na to, že jde o bezplastový areál, je upozorňuje cedule, na které je napsáno, že jde o první takový areál na světě. Autoři projektu ocenili, kdyby se k této myšlence někdo přidal a napodobil ji.

Jablka ve skále

Itálie je jedním z největších producentů jablek v Evropě. Čtyři sta tisíc tun jich každoročně sklidí ve slunných údolích Val di Non a Val di Sole v regionu Trentino. Sklizeň začíná v polovině srpna a trvá do začátku listopadu.

Sady jabloní

Čtyři tisíce farmářů pak svážejí plody do družstva Melinda, které pro skladování jablek využívá tunely vyhloubené ve skále, které tu zbyly tu po těžbě. Teplota se tu po celý rok drží na deseti stupních Celsia. Pokud chtějí udržet jablka v dobré kondici po celý rok, musejí snížit teplotu na jeden stupeň Celsia a odstranit kyslík.

„Specialisté pak pracují na tom, aby se ideální v jednotlivých sklepech podařilo udržet. Každá odrůda navíc potřebuje trochu jiné podmínky pro uskladnění,“ vysvětluje Daniel Torri a připomíná, že tento způsob skladování jablek má jednoznačné výhody pro životní prostředí. Ve srovnání s tradičním způsobem se ušetří až 50 procent energie.

Výzkum vinné révy

Mikroklima v severní Itálii je vhodné také pro pěstování vinné révy. Právě réva je předmětem výzkumu ve vědeckém centru Edmunda Macha v Trentu. Vinná réva, která by byla odolná vůči nejrozšířenějším nemocem, tedy proti plísni révové a padlí, by totiž vinařům velmi pomohla.

V poslední době se vědci pod vedením Claudia Mosera, který je expertem na molekulární biologii a genetiku, zabývají kromě klasického křížení také genetickou modifikací rostlin. Pro úpravu genů využívají speciální metodu CRISPR, které se přezdívá genetické nůžky a loni za ni byla udělena Nobelova cena za chemii.

Poslechněte si celé Vědecké dobrodružství reportérky Andrey Skalické.

Spustit audio

Více o tématu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.