Vnitřně se mě dotýká všechno, co se s Ještědem děje, říká vnuk slavného architekta Karla Hubáčka

Říká, že Karel Hubáček na Ještěd moc často nechodil, společně tam byli asi desetkrát. Také příliš nemluvil o svých stavbách, pokud se ho na ně někdo vysloveně nezeptal. Pro Petra Hubáčka je stavba na Ještědu hlavně libereckou dominantou, ale má i osobní rovinu.

„Každého z naší rodiny to ovlivnilo na dlouho dopředu. Setkáváme se s tím často, ať už s problematickými věcmi nebo z té hezké stránky. Třeba s tím, že si skoro každý váží, že nahoře na kopci něco takového stojí,“ vypráví Petr Hubáček.

Tvar rotačního hyperboloidu prý Karel Hubáček zvolil proto, aby prodloužil kopec. To přiznává i jeho vnuk: „Když jsem si s ním o tom povídal, tak říkal, že od té doby, co se nastěhoval do Liberce, tak mu přišlo, že je ten kopec nedodělaný a rád by ho dodělal a nějak dostavěl. To byl asi prvopočátek toho nápadu.“

Cokoliv se s Ještědem děje, ať už chátrá, nebo se tam pořádají nějaké slavnosti, tak se mě vnitřně víc dotýká. Vždycky mám pocit, jako kdybych se měl sám sobě vyjádřit, jestli je to, co se tam zrovna děje, dobré nebo ne. PETR HUBÁČEK

Některé stavební postupy byly chráněny československými patenty. Asi nejvýraznějším prvkem, v Česku použitým poprvé, je podle Petra Hubáčka kyvadlo proti vertikálním kmitům ve špičce Ještědu. Prý tam byly využité 3 nebo 4 tlumiče z Tatry.

„Rozhodně se nebránil technickým novinkám a byl inovátorem,“ charakterizuje dědečka Petr Hubáček. Svým návrhem v architektonické soutěži vlastně porušil pravidla, protože se měly navrhnout 2 budovy – jedna pro vysílač, druhá jako hotel. Karel Hubáček to spojil dohromady, ale i když jeho návrh zvítězil, s realizací byla celá řada problémů. Dodnes ale stavba zůstává dominantou kraje.

Audio záznam celého rozhovoru si můžete poslechnout kliknutím na odkaz přímo v tomto článku a také v iRadiu.