Vladislav Rogozov: Z IKEMu do Británie

Host (Vladislav Rogozov): On ten anesteziolog se nestará pouze o kvalitní a dostatečný - v uvozovkách - hluboký spánek pacienta, ale on se stará o to, aby on tu operaci přežil, takže anesteziolog se stará o srdce, o krevní oběh, o dýchání, o srážlivost krve, o diurézu, o krevní obraz, čili v podstatě se jedná o jaksi akutní perioperační medicínu, plnou zvratů, protože chirurgové samozřejmě operují, starají se o ten technický problém, kdežto anesteziolog se stará o celého člověka, o toho pacienta, kterého má na tom sále.

Moderátor (Jana Klusáková): Takže vy mu ten koktejl namícháte každému jinak, podle jeho stavu a podle operace?

Host (Vladislav Rogozov): To se navíc neustále mění, my máme spoustu monitorů a snímáme všechny životní funkce pacienta a reagujeme v podstatě okamžitě, protože i malé zaváhání v anestezii může znamenat přímé ohrožení pacienta na životě. A to je pouze ještě polovina naší práce, naše odbornost se jmenuje anesteziologie a resuscitace, my se ještě zabýváme tou resuscitací, což znamená umění v oživování a v návratu základních životních funkcí pacienta, takže to je celá naše specializace.

Moderátor (Jana Klusáková): To zní přímo až tak jaksi nadpřirozeně, čili vy člověka, který už je skoro na druhém břehu, dostáváme zase na ten náš?

Host (Vladislav Rogozov): Je to tak a skutečně medicína a náš obor pokračuje natolik, že my dokážeme člověka, který je klinicky mrtvý, vrátit zpět do života k nám, a tato péče se nevztahuje pouze na tu akutní resuscitaci, ale i na dlouhodobou resuscitační péči, takže řada našich pacientů v podstatě přežije díky tomu, že jsou napojeni na umělé srdce, umělou ledvinu, dýchací přístroje a tak dále, čili všechny tyto životně důležité systémy my jsme schopni podporovat po řadu týdnů až měsíců.

Moderátor (Jana Klusáková): Na webových stránkách IKEMU jsem se dozvěděla, že vědecká a výzkumná činnost tohoto pracoviště je zaměřena na klinické využití nových farmak. Můžete to, pane doktore, srozumitelně vysvětlit?

Host (Vladislav Rogozov): Budu-li mluvit za svůj obor anesteziologie v kardiochirurgii, tak tam skutečně používáme léky, které se například objevily pouze poprvé v literatuře jako účinné a tak dál, používáme nejmodernější, dalo by se říci nejdražší léky, čili všechno, co současná moderní medicína světová nabízí, tak to používáme.

Moderátor (Jana Klusáková): Na seznamu vybraných publikací pracovníků kliniky z roku 2005 je na prvním místě Vaše práce, pane doktore Rogozove, jmenuje se Kuráre, některá historická fakta. Když se řekne kuráre, vybaví se - a jistě nejen mně - indiáni. A co se vybaví Vám?

Host (Vladislav Rogozov): Mně se vybaví celá historie od té foukačky v Amazonském pralese toho indiána až po moji stříkačku s moderními léky, které jsou od toho kuráre odvozené a které používáme každý den a bez těchto léků by v podstatě nebylo možný rozvoj chirurgie, srdce, hrudníku, břicha, v podstatě celé operativy tak, jak ji známe dnes.

Moderátor (Jana Klusáková): Jak dlouho jste byl českým lékařem v Česku? Kdy jste promoval?

Host (Vladislav Rogozov): V roce 1994. Od té doby pracuji stále bez přerušení až do července vlastně v českých nemocnicích, ve Fakultní nemocnici v Hradci Králové a potom tady, v IKEMU v Praze.

Moderátor (Jana Klusáková): Až do července loňského roku, to je 2005.

Host (Vladislav Rogozov): Ano.

Moderátor (Jana Klusáková): Proč jste se rozhodl pro tuto nesnadnou lékařskou profesi?

Host (Vladislav Rogozov): Těch důvodů je jistě celá řada, určitě jsem byl ovlivněn rodinou, kdy oba moji rodičové byli lékaři, a jednak když jsem se rozhodoval pro své určité povolání, snažil jsem se sám sebe představit a klást si otázky, co by asi mělo největší smysl pro to, abych to dělal. Takže v té mé motivaci byl jaksi hlavním faktorem ne přímo jaksi ty přírodní vědy a chtění, ale spíš humanitní zaměření a jakoby touha po co největším sebeuplatnění. Zní to nadutě ke společnosti, řekněme, nebo vůči ostatním lidem.

Moderátor (Jana Klusáková): A daří se to?

Host (Vladislav Rogozov): Nemám žádné pochyby, co se týče smysluplnosti mého zaměstnání.

Moderátor (Jana Klusáková): Co je na lékařské profesi nejtěžší?

Host (Vladislav Rogozov): Nejtěžší je asi umění včas a správně se rozhodnout.

Moderátor (Jana Klusáková): Umíte to?

Host (Vladislav Rogozov): Snažím se.

Moderátor (Jana Klusáková): Odkdy jste, pane doktore Rogozove, českým lékařem v Británii?

Host (Vladislav Rogozov): Je to od července loňského roku, tedy roku 2005. Nejsem sám, jenom na našem oddělení v Sheffieldu, kde pracujeme, jsme už tři čeští anesteziologové, naše nemocnice mimochodem byla vyhodnocena jako nejlepší britská nemocnice za loňský rok. Už se v té zprávě neříká, jestli na tom hráli úlohu ti tři anesteziologové, kteří tam loni nastoupili, ne, to je nadsázka, samozřejmě.

Moderátor (Jana Klusáková): A na jak dlouho jste tam odešel?

Host (Vladislav Rogozov): Odešel jsem zatím na rok.

Moderátor (Jana Klusáková): Je Vám 36 let, máte rodinu?

Host (Vladislav Rogozov): Zakládám.

Moderátor (Jana Klusáková): Jste tam sám?

Host (Vladislav Rogozov): Zatím ano.

Moderátor (Jana Klusáková): Jaké nároky mělo Vaše zahraniční pracoviště, co jste musel umět či mít a čím jste se musel prokázat, když jste se v Británii ucházel o zaměstnání?

Host (Vladislav Rogozov): Po vstupu České republiky do Evropské unie všechny členské státy plně uznávají dosaženou kvalifikaci lékařů, to znamená, že uznání mé kvalifikace a registrace u Britské lékařské komory, jak tedy plná registrace, tak specializační, je v podstatě zdlouhavý administrativní úkon, kdy musíme doložit řadu ověřených kopií a originálů dokumentu a tak dál. Co se týče toho vlastního místa, tak to jsem získal pohovorem, konkurzem s nejvyššími představiteli tedy té nemocnice, kteří z toho konkurzu si vybírali, a po nástupu do té nemocnice je tam takový měsíc, jaksi zvykání se, rozkoukávání se a naopak zpětného hodnocení nás, nově nastoupivších lékařů a po tom měsíci teda jsme podepsali smlouvu, že jsme vzájemně spokojení a že tam zůstaneme.

Moderátor (Jana Klusáková): Když jste tam začínal, v tom zahraničí, měl jste nějaké výhrady vůči své fakultě, vůči studiu tady českému? Myslíte, že jste dobře připraven?

Host (Vladislav Rogozov): Co se odbornosti týče, nemám sebemenších připomínek, jsme plně srovnatelní s nejvyšší kvalitou péče, tedy odbornou v Británii.

Moderátor (Jana Klusáková): Český rozhlas 1 Radiožurnál Vám představuje doktora Vladislava Rogozova. Vladislav Rogozov je jedním z těch českých lékařů, kteří přesně jak to tu někteří předpovídali, odešli za prací na západ. Kam konkrétně, říkal jste Sheffield, řekněte o tom něco?

Host (Vladislav Rogozov): Sheffield je, uvádí se, že je to čtvrté největší anglické město, nachází se v severní Anglii a je zároveň považováno za nejbezpečnější město v současné době, dříve průmyslové, po tom, co Margaret Thatcherová zavřela ocelárny a doly, tak se z něho stalo zelené univerzitní město, kde se velmi příjemně žije a pracuje.

Moderátor (Jana Klusáková): Jak už jsme tady řekli, odešel jste z pražského IKEMU, to je jistě sen mnoha lékařů takové pracoviště, proč jste se rozhodl odejít, pane doktore?

Host (Vladislav Rogozov): Důvodů pro odchod bylo několik a je zajímavé, že všichni čeští lékaři, kteří do Velké Británie odešli, tak ty důvody měli stejné. A dají se vyjmenovat asi jako trvalé a hrubé podhodnocení lékařské práce. Dále veliké množství přesčasových hodin, přesahující mez zákona těchto přesčasových hodin, potom velká míra korupce v českém zdravotnictví a následně v podstatě beznaděj nebo žádná vyhlídka na to, že by se tento nepříznivý stav postavení lékařů v českém zdravotnictví zlepšil.

Moderátor (Jana Klusáková): Kolik jenom Vy - a Vy jste mladý lékař - jste zažil ministrů zdravotnictví?

Host (Vladislav Rogozov): Nepočítaně, kolem 10, 12.

Moderátor (Jana Klusáková): A když říkáte míra korupce, jak se Vás dotýká korupce v českém zdravotnictví?

Host (Vladislav Rogozov): Myslím si, že se dotýká zprostředkovaně. My všichni tady v Čechách jsme pociťovali, že jsme skutečně podhodnoceni, co se týče ohodnocení hodinové naší práce. A zároveň víme, že například určité drahé přístroje v Čechách se nakupují dráž než v té Británii. Některé léky u nás jsou dražší než v Británii a my jsme to vnímali v podstatě i velmi osobně, přestože jsme o tom nerozhodovali.

Moderátor (Jana Klusáková): Chcete říci, že na tom někdo neprávem vydělává?

Host (Vladislav Rogozov): Samozřejmě.

Moderátor (Jana Klusáková): A kdo?

Host (Vladislav Rogozov): Ti, kteří rozhodují o nákupu, ať už přístrojů, zařízení, nebo ti, kteří se podílejí na lékové politice, řada z mých kolegů se přímo s tou korupcí setkala. Udělal-li například odborný posudek ve výběrovém řízení na velmi drahé přístroje, ta výběrová komise vůbec nerespektovala jejich odborný závěr a vybrala ty nejporuchovější, nejnebezpečnější přístroje a zároveň nejdražší. To není normální, nemám pro to přímý důkaz, ale v podstatě to podhoubí korupční je prosáklé celým zdravotnictvím a je to cítit na každém kroku.

Moderátor (Jana Klusáková): Před týdnem seděl na Vašem místě bruntálský podnikatel Petr Čaš, on má velkou stavební firmu a říkal totéž o stavitelství českém, že je v něm prostě mimořádná korupce. Já jsem se ho ptala, když to ví konkrétně, proč to neudá, a on řekl, že není komu. Proč to neudáte Vy?

Host (Vladislav Rogozov): No, kolega, jeden z těch, který se s tím přímo setkal, nedůvěřoval tomu celému mechanismu, který by se tím vyšetřováním zabýval, že by se to v krátké době vyřešilo v jeho prospěch, naopak byl perzekuován po té době, co teda na to upozornil, byl mu okamžitě snížen plat, byl okamžitě postaven do vícenásobných služeb a řešil to odchodem do zahraničí.

Moderátor (Jana Klusáková): Zdravotnické noviny uveřejnily koncem loňského srpna analýzu ministerstva zdravotnictví a ta vychází z podkladů ministerstva práce a sociálních věcí. V analýze se mimo jiné praví, obavy z masového odchodu českých zdravotníků v souvislosti se vstupem České republiky do Evropské unie se nepotvrdily. Chcete k tomu něco říci?

Host (Vladislav Rogozov): Samozřejmě. Tam je to slovíčko masové, já nevím, jaké číslo by se muselo naplnit, aby se to označilo za masové, ale ono přece vůbec nejde o absolutní počet lékařů, kteří odcházejí, ale o to, jací lékaři odcházejí, a všichni lékaři, které jsem potkal, tak to byli plně kvalifikovaní lékaři na vrcholu odborných a lidských sil, kteří měli začít předávat své zkušenosti mladším českým kolegům, a oni je předávají mladším britským kolegům, to není v pořádku, to se zcela jistě musí potom do budoucna někde projevit.

Moderátor (Jana Klusáková): Předseda Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče Jiří Šlangr nedávno pro tisk řekl. "Pokud je mi známo z postesků nemocnic i anesteziologů, je těchto odborníků málo. Problém je avizovaný i v očním lékařství. Málo je také stomatologů, ale nedostatek zubních lékařů se dá překlenout prevencí." Konec citátu. Kdo Vás, pane doktore Rogozove, v IKEMU nahradil?

Host (Vladislav Rogozov): To já skutečně nevím. Ale co vím, že za dobu, kdy já jsem tam byl, tak do zahraničí odešla celá čtvrtina anesteziologů z našeho oddělení.

Moderátor (Jana Klusáková): Co si ta klinika počne?

Host (Vladislav Rogozov): Už teď mají problémy a já bych tu ještě rád zdůraznil jednu věc, on ten nedostatek českých lékařů je maskován tím, že se u nás nedodržují platné zákony. Zákoník práce, evropská direktiva, která stanovuje určitý limit přesčasových hodin. V Británii například neexistuje, že by některý lékař sloužil víc než 12 hodin, v Čechách je běžné, že je lékař v práci 24, 48, někdy i více hodin. Po takto náročné fyzické a psychické práci přistoupí k pacientovi a začne ho operovat, anestezovat nebo jinak léčit. To je naprosto nepředstavitelné, to je naprosto nefér jak k lékaři, tak k pacientovi a navíc je to nebezpečné. A když by se v Čechách začaly skutečně dodržovat zákonné normy platné u nás, ano, které se vztahují na přesčasové hodiny, tak tady bude chybět 50 procent lékařů při stávajícím počtu zdravotnických zařízení a oddělení.

Moderátor (Jana Klusáková): Možná si teď někteří posluchači říkají a říkají si to docela jistě, vystudoval tady za naše peníze a odejde si za lepším. Co byste řekl Vy jim?

Host (Vladislav Rogozov): Já bych jim řekl, že to není chyba těch lékařů, my jsme dlouho studovali, děláme náročnou práci a v podstatě za lékařský plat v Čechách lékař není schopen založit rodinu tak, aby ji uživil. Není schopen si pořídit vlastní bydlení, natož aby tak nepracoval mnoho přesčasových hodin a měl čas na odpočinek, na studium, a takovýto neodpočatý jaksi věčně nedospalý lékař, v pomačkaných, výborný termín jsem slyšel, v bílých montérkách, v kterých se po našich nemocnicích pohybuje hodně, se samozřejmě nemůže chovat jaksi ani odborně a lidsky kvalitně k pacientům a řada našich pacientů má velmi špatné zkušenosti s nervozitou, přepracovaností až nepříjemným, někdy neslušným chováním. To například v britských nemocnicích je naprosto nepředstavitelné. Tam chodí lékaři, ono to je samozřejmě i jaksi zvyklost místní, ale tam chodí lékaři za pacienty v obleku šitém na míru a v kravatě a jsou vyjádřením jaksi důstojnosti a důvěry, kterou v tom pacientovi musejí v každém styku, v každém okamžiku vzbuzovat. To je zcela diametrální rozdíl.

Moderátor (Jana Klusáková): Oslovujete tam starého pacienta dědo?

Host (Vladislav Rogozov): Ne, nikdy. Nikdy. Ten vztah je naprosto rovnoprávný, na všech úrovních mezi zdravotnickým personálem a pacienty, jedná se o zcela rovnoprávný vztah.

Moderátor (Jana Klusáková): Já ještě jednou sahám po Zdravotnických novinách. Před měsícem zveřejnily názor předsedy Lékařského odborového klubu Svazu českých lékařů Milana Kupka. Ten řekl, u nás platí takový paradox, zeptáte-li se lidí na nejcennější věc, odpovědí, že je to zdraví. A přitom za ně nejsou ochotni platit. Všichni si stabilně nejvíc váží povolání lékaře, ale průměrný hodinový příjem odborných lékařů v nemocnici je 130 korun na hodinu, což odpovídá spíš platu středoškoláka. Na druhé straně k lékařskému výkonu patří i pohovor s pacientem, vcítění se do jeho problému. Pokud lékař komunikační složku léčby zanedbává, u pacientů se to projeví. Často se stává, že jsou nespokojeni, přestože jsou ošetřeni na profesionálně vysoké úrovni. U nás není lékařů nadbytek a veškeré úhrady zdravotní péče jsou motivovány tak, aby lékař podával co největší výkon a ošetřil co nejvíce pacientů. Čas, který lékař stráví s pacientem v pohovoru, žádná pojišťovna nehradí. Proč ne, když je to tak důležité?

Host (Vladislav Rogozov): Já si myslím, že všechny ty problémy, které se týkají lékařského stavu u nás, a my jsme se na tom shodli i s kolegy, kteří odešli, a máme zkušenost jaksi z vyspělejšího systému sociálního, ne odborného, odborně jsme srovnatelní, my jsme to shrnuli pod jediné slovo a to je vykořisťování. Jedná se skutečně u nás o vykořisťování odborné lékařské pracovní síly.

Moderátor (Jana Klusáková): Letos v září měly být lékařům zvýšeny platy tak, že by měli v průměru 40 tisíc měsíčně. Stalo se to?

Host (Vladislav Rogozov): Ve všech zemích, jaksi na západ od nás, kde platí slušnější platové relace, spravedlivější chci říct, tak tam platí to, že kvalifikovaný lékař má základní plat rovnající se trojnásobku průměrného platu v té dané zemi, což odpovídá náročnosti studia, povolání a tak dál. U nás se naprostá většina čísel platových relací lékařů uvádí včetně všech přesčasů. Tam jde přece jen o hodinovou mzdu. Jestliže u nás lékař čtyřnásobně v průměru překročí roční limit přesčasových hodin a potom se to zahrne do jakýchsi tabulkových průměrných platů, tak ta čísla jsou zkreslená.

Moderátor (Jana Klusáková): Pane doktore, zveřejníte, kolik jste bral tady a kolik berete tam?

Host (Vladislav Rogozov): Zveřejním, že u nás jsem měl základní plat kolem 20, necelých 20 tisíc korun. Průměrný plat u nás je 18 tisíc korun. Uvádím to bez přesčasů. Ve Velké Británii je průměrný plat kolem 500 liber týdně, já mám trojnásobek.

Moderátor (Jana Klusáková): A kdybyste to tedy převedl, kolik tam máte měsíčně?

Host (Vladislav Rogozov): Dejme tomu 250 tisíc korun. Ono tam ale jsou veliké daně, samozřejmě, vyšší plat rovná se vyšší daně a já mám daně kolem 40 procent a místo toho, abychom je s kolegy platili v Čechách, tak je platíme Spojenému království teď.

Moderátor (Jana Klusáková): No stejně, je to slušné, co Vám zbyde. A otázka na závěr. Kdypak na tom budou čeští pacienti tak jako ti vaši současní, britští a na kom, popřípadě na čem to záleží?

Host (Vladislav Rogozov): Na otázku kdy nedokážu odpovědět. Odpovím přáním, že bych si přál, aby to bylo co nejdříve. A na otázku kdo a co by tomu mohlo pomoci je můj názor tento. Za prvé, velmi fandím novému ministrovi zdravotnictví, protože práci, kterou udělal za 2 měsíce tady, se v podstatě neudělala za posledních 10 let. Zároveň ministra Ratha oceňuji v tom, že to, co vždycky říkal, že se zasadí o spravedlivější hodnocení lékařské práce, že ani po dosažení nejvyššího postu ve zdravotnictví z tohoto necouvl a že to dál prosazuje. A mluvil-li jsem o vykořisťování lékařské práce, tak na to vykořisťování vždy musí být dva, jeden, který vykořisťuje nebo ty podmínky udržuje, a druhý, který si to nedá líbit. Takže já bych přál i českým lékařům, aby se nebáli zastat svých práv a postavit se za ně všemi možnými legálními a slušnými prostředky.

Moderátor (Jana Klusáková): Představili jsme vám českého lékaře Vladislava Rogozova, který se rozhodl odejít za prací do Velké Británie. Děkuji Vám za rozhovor.

Autorizovaným pořizovatelem elektronického přepisu pořadů Českého rozhlasu je ANOPRESS IT, a.s. Texty neprocházejí korekturou.