Vladimír Válek

Po studiích hry na pozoun a violu na kroměřížské konzervatoři studoval dirigování u Ľudovíta Rajtera na Vysoké škole múzických umení v Bratislavě a ve studiích pokračoval na pražské AMU. První zkušenosti čerpal jako šéfdirigent Symfonického orchestru Armádního uměleckého soboru Víta Nejedlého, současně s tím vedl Severočeskou filharmonii v Teplicích. Po desetiletí stráveném u Symfonického orchestru hl. m. Prahy FOK se v roce 1985 stal šéfdirigentem Symfonického orchestru Československého rozhlasu a zahájil tak jedinečnou éru dvaceti šesti let kontinuální práce v jeho čele. Během této doby jej dokázal soustavným zvyšováním nároků a přirozenou uměleckou autoritou pozvednout k absolutní špičce českých symfonických orchestrů. Teprve za jeho éry se SOČR dokázal zcela zbavit pověsti tělesa pro nahrávací studia. Stal se mezinárodně respektovaným orchestrem, pravidelně vystupujícím na koncertních pódiích (teprve za jeho éry počaly dnes již samozřejmé abonentní koncerty SOČRu) a zvaným do těch nejprestižnějších koncertních sálů po celém světě.

Síň slávy|foto:Český rozhlas

Důkazem Válkova renomé je důvěra, kterou v něj vložila Česká filharmonie, když jej v nejistých dobách devadesátých a nultých let přizvala jako svého stálého dirigenta. Totéž lze říci o jeho angažmá šéfdirigenta Slovenské filharmonie v letech 2004–2007 a postu hlavního hostujícího dirigenta symfonického orchestru v Ósace. Výčet orchestrů, které jej přizvaly k hostování, je přehledem světové hudební elity a totéž platí o sólistech, s nimiž spolupracoval, a také hudebních festivalech, které jej požádaly o spolupráci. Na svém kontě má přes tisíc nahrávek nejen pro Český rozhlas a víc jak sto titulů gramofonových desek a cédéček.

Mezi jeho uměleckými oceněními patří k nejcennějším cena světové hudební kritiky na MIDEM Classic v Cannes 1996. V roce 2010 byl oceněn Medailí za zásluhy.

Vladimír Válek se zapsal do světové hudební historie. Český rozhlas může být hrdý, že se tak stalo ve spolupráci s jeho symfonickým orchestrem.