Vladimír Tošovský, ministr průmyslu a obchodu

Vladimír TOŠOVSKÝ, ministr průmyslu a obchodu:
Dobrý den.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka:
Už doma topíte?

Vladimír TOŠOVSKÝ, ministr průmyslu a obchodu:
Topíme, ale topíme jen malinko a elektřinou.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka:
Každý má v živé paměti tu události z počátku tohoto roku, kdy z Ruska přestal proudit plyn přes Ukrajinu do Evropské unie. Pane ministře, může se něco takového teď opakovat?

Vladimír TOŠOVSKÝ, ministr průmyslu a obchodu:
Musím říci, že může se to opakovat. Ta situace není úplně stabilní a je skutečně pro naše teplárenství velkým ohrožením. Uvědomme si, že asi 2,5 milionu obyvatel je zásobováno teplem ze systému centrálního zásobování teplem, kde se topí plynem. My máme určité zásoby plynu k dispozici. Máme schopnosti našich plynovodů reverzního chodu, to znamená obráceně. Nicméně, pokud bude velmi krutá zima, pokud ta odstávka bude trvat velmi dlouho, můžeme se dostat do potíží.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka:
Opravdu to hrozí? Protože víme, že třeba Rusko a Ukrajina uzavřely dohodu, ale málokdo asi ví, co je skutečně obsahem té dohody, takže v podstatě to může nastat to co nastalo vloni? Může se to dotknout přímo České republiky a mohli bychom se dostat v ohrožení?

Vladimír TOŠOVSKÝ, ministr průmyslu a obchodu:
Musím říci, že to může nastat. Skutečně to nemůžeme vyloučit.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka:
I přes tu dohodu Rusko Ukrajina?

Vladimír TOŠOVSKÝ, ministr průmyslu a obchodu:
Tak každá dohoda je platná do té doby, dokud se plní. Čili pakliže ty dohody budou naplněny, tak se zřejmě nemusíme ničeho obávat, pochopitelně něco jiného je technická porucha. Ale pokud se nebudou plnit tak jako loni nebo letos na začátku roku, tak může se tak stát.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka:
Nás se loni nedotkla ta nedodávka plynu z Ruska, protože jsme měli patrně dostatek zásob. Máme už ty zásoby znovu doplněny?

Vladimír TOŠOVSKÝ, ministr průmyslu a obchodu:
Ano, máme je k dispozici. Nebo respektive ne my, ale ty společnosti, které mají zásobníky.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka:
A na jak dlouho by nám takové zásoby vystačily, kdyby Rusové znovu utáhli kohoutky?

Vladimír TOŠOVSKÝ, ministr průmyslu a obchodu:
To zase záleží na tom, jaká bude zrovna spotřeba, jaká bude teplota. Ale myslíme si, že více jak 40 dnů určitě máme.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka:
Jak nám vy vůbec můžete zaručit jako ministr průmyslu a obchodu, že nebudeme letos mrznout, kdyby Rusové utáhli ty kohoutky?

Vladimír TOŠOVSKÝ, ministr průmyslu a obchodu:
To já zaručit nemůžu, ale nicméně udělali jsme několik opatření pro to, aby se tak nestalo.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka:
Tím se dostáváme k té státní energetické koncepci už, pane ministře?

Vladimír TOŠOVSKÝ, ministr průmyslu a obchodu:
Ještě ne, protože ta opatření, které my jsme udělali, tak jsou dvojího krátkodobého charakteru, čili platná pro letošní rok a samozřejmě do budoucna neboli vytvořili jsme podmínky, jak se chovat při stavech nouze v plynárenství, čili v podstatě a zjednodušeně to vysvětlím, aby velcí spotřebitelé nespálili plyn, a potom obyvatelé mrzli, čili to máme připraveno.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka:
To znamená, to jsou takové ty výstavby nových podzemních zásobníků plynu například nebo nikoliv?

Vladimír TOŠOVSKÝ, ministr průmyslu a obchodu:
Ne, ne, to jsou dlouhodobé opatření, které už potom v té koncepci máme. Ale to je pro to, co je pro letošek. Teď už nestačíme postavit nové zásobníky, nasmlouvat dodávky plynu a tak dále. Nicméně prostě umíme se v případě takové krize nebo reagovat tak, aby velcí odběratelé nespálili ten plyny, čili aby byl k dispozici pro vytápění pro obyvatelstvo. To je jedno z opatření. A to druhé opatření je pochopitelně diplomatické, čili neustále jsme v kontaktu prostřednictvím našeho pana velvyslance s ruskou i ukrajinskou stranou a intenzivně monitorujeme tu situaci v dodávkách plynu. Jsme samozřejmě v kontaktu se švédským předsednictvím, kde máme dohodu o tom, že prostě i když se takový výpadek dotkne jen části Evropy, tak všichni jasně říkáme, že je to problém celoevropský a nikoliv jenom těch států, kterých se to dotkne.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka:
Tak to jsme si řekli to krátkodobé opatření, které jaksi nás mělo zachránit pro tu nejbližší dobu, řekněme pro tu topnou sezónu, která právě teď začíná, protože venku je pořádná zima. Vy sám máte kabát. Ale pojďme k těm dlouhodobým opatřením, která jsou součástí té státní energetické koncepce. Tak tam se počítá například s povinností plynových elektráren mít pro případ přerušení dodávek vlastní zdroje plynu, takže vy můžete upřesnit asi více ta opatření, která tam máte, pane ministře.

Vladimír TOŠOVSKÝ, ministr průmyslu a obchodu:
Ta opatření jsou jako více kriteriální. Čili ty velké zdroje musí mít, pokud bude ta koncepce přijata, zásobník anebo zásoby plynu k dispozici právě pro takový případ. Čili aby velká elektrárna spalující plyn nevypálila během několika hodin nebo dnů veškeré zásoby plynu v České republice. To je jedno z těch opatření. Druhé opatření, snažíme se diverzifikovat zdroje, které bychom měli k dispozici pro dodávky plynu a třetí opatření, snažíme se diverzifikovat cesty, kterými by se k nám dostaly, protože ten problém toho letošního roku byl vlastně v přepravě.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka:
Byl kvůli Ukrajině?

Vladimír TOŠOVSKÝ, ministr průmyslu a obchodu:
Ano, byl kvůli tomu vztahu mezi Ruskem a Ukrajinou. My ty dodávky plynu měli nasmlouvány a dodací místo bylo území Evropské unie.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka:
To znamená, když si to vezmeme jinak, v současné době se do Česka 75 % plynu dováží z Ruska a tato opatření, která vy plánujete, tedy ta dlouhodobá opatření, tak by měla to číslo nějakým způsobem snížit, že bychom už z Ruska nebrali tolik procent plynu, nebo nikoliv?

Vladimír TOŠOVSKÝ, ministr průmyslu a obchodu:
To se nedá takhle úplně přesně říct. Jde nám o to, aby veškerou energii, kterou máme k dispozici, kterou potřebujeme a musíme ji dovážet, tak abychom ji měli z více zdrojů. Jestli to bude 20 a 80, jestli to bude 50 a 50 to skutečně nelze teď říci a navíc se to povídá nebo je to závislé na obchodních jednáních, do kterých stát nebude zasahovat, ale to co je důležité je, že zároveň nejen to, že prostě chceme utrácet tu energii ale chceme šetřit. To v té koncepci také máme, čili klademe důraz na úspory na zateplování. Nicméně to nám šetři energii, nikoliv ten výkon, který potřebujeme k dispozici.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka:
Když se vrátím k té závislosti na Rusku, tak co by dokázalo nás zachránit od té závislosti na Rusku? Je to vybudování třeba plynovodu Nabucco?

Vladimír TOŠOVSKÝ, ministr průmyslu a obchodu:
Je to jedna z cest také, protože ten plynovod nám zajistí zase nezávislou cestu, čili všechna tato opatření dohromady, prostě to veliké bezpečnostní riziko omezují.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka:
Zajistí cestu, nicméně plynovod Nabucco bude čerpat ze zásob v Kaspickém moři, které ovládá ruský Gazprom, takže se nedá mluvit o tom, že bychom se zbavili nezávislosti na Rusku.

Vladimír TOŠOVSKÝ, ministr průmyslu a obchodu:
To já nevím, jestli to ovládá úplně. Nicméně to jsou obchodní jednání a jestli ta společnost prodá ten plyn tomu příslušnému odběrateli, tak je to skutečně obchodní jednání.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka:
Dá se časově třeba odhadnout, kdy se doopravdy sníží naše závislost na Ruském plynu?

Vladimír TOŠOVSKÝ, ministr průmyslu a obchodu:
Těch opatření, to se nedá říci úplně přesně. Prostě v tomto roce bude či nebude. My máme, teď už se vrátíme k té koncepci, my máme připravenou koncepci až do roku 2050, kde není stanoveno, v jakém roce se co bude konat, ale je tam stanoveno, jakým způsobem samozřejmě jsou tam referenční scénáře. Ale je tam stanoveno, jakým způsobem budeme my vytvářet naší energetiku tak, abychom tu energetickou závislost právě na dovozech udrželi v optimální výši. To znamená, nikoliv nulovou, ale v žádném případě stoprocentní.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka:
To říká ministr průmyslu a obchodu Vladimír Tošovský ve 20 minutách Radiožurnálu. Pište nám své otázky. Naše mailová adresa je 20 minut@rozhlas.cz. Vy jste dnes, pane ministře při tom představování té státní energetické koncepce řekl, že se zvýší podíl jaderné energie. Co to znamená? Že ty různé větrníky se neosvědčily a že zkrátka do budoucna se bez jádra nemůžeme obejít?

Vladimír TOŠOVSKÝ, ministr průmyslu a obchodu:
Ne, ono to je trošku složitější téma. Pochopitelně, že obnovitelé zdroje, o kterých jste se dotkla, tak ty také mají své místo v elektrizační soustavě. nicméně stabilní chod soustavy se na nich velmi těžko udržuje. Čili my potřebujeme dostatečně kvalitní mix zdrojů, abychom udrželi stabilní soustavu a to v každém provozním stavu. Čili i v normálním, což je třeba, normální stav je, že v zimě je zima, ale i v těch stavech, které jsou abnormální, krizové, kritické. A k tomu potřebujeme mít dostatečně silnou výkonovou rezervu a výrobní základnu. A protože jiné zdroje než jsou tepelné, jaderné, vodní, plynové, můžeme tam ještě dodat mnoho dalších a obnovitelné v podstatě nemáme, tak prostě z těchto zdrojů musíme udělat mix. Máte k tomu prostě přichází potom jak dostát tomu, abychom udrželi provozovatelnou soustavu.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka:
Tak já to zjednoduším. Jinými slovy, jste v té koncepci řekli, že je potřeba dostavit Temelín?

Vladimír TOŠOVSKÝ, ministr průmyslu a obchodu:
My jsme to tam neřekli, ale řekli jsme, protože v koncepci se nikdy neřeklo tento zdroj. Tam se řeklo velice konkrétně, za jakých podmínek a jaká opatření musíme splnit, abychom i v roce 2050 měli stabilní dodávky energií pro všechny, kteří je potřebují. Čili jsou to jen podmínky pro podnikatele. A ty podnikatelé, ty mi nijak neříkáme, že to je ten nebo onen, ani neříkáme, co bude stavět, ale říkáme, za jakých podmínek.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka:
A váš názor, dostavět Temelín ano nebo ne? Jednoznačně.

Vladimír TOŠOVSKÝ, ministr průmyslu a obchodu:
Ano.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka:
Tak jak se tedy bude ten podíl té jaderné energie na tom energetickém mixu zvyšovat? Protože teď je to nějakých 15 %.

Vladimír TOŠOVSKÝ, ministr průmyslu a obchodu:
Teď je toho trošku víc. Ale bude se zvyšovat proto, že za prvé se bude některé zdroje stavět v průběhu potřeby a za druhé se bude snižovat podíl uhelné energetiky. S jednou výjimkou a ta výjimka je teplárenství. Protože v tom energetickém mixu zapomínáme velmi intenzivně nebo veřejnost zapomíná právě na teplárenství, což jsou teplárny, které dodávají do systému centralizovaného zásobování teplem prostě tepelnou energii. Tyto zdroje se kolem roku 2012, což je velmi blízko, dostávají do situace, kdy nemají primární palivo zajištěno, což je uhlí. My určitou část máme převedeno na plyn a vracíme se k začátku toho našeho rozhovoru, že pokud bychom se dostali do toho, že ten plyn nebudeme mít k dispozici, tak vystavujeme naše obyvatelstvo skutečně nepříjemným možná chvílema i neřešitelným problémům, jak se ohřát v zimě. Nezbývá, než ty teplárny za prvé zásobovat tím uhlím a za druhé, i ty plynové převést nebo připravit na to, že budou moci měnit svoje primární palivo, uhlí plyn, podle toho, co je k dispozici

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka:
Takže teď mluvíte o čem? Že budete muset prolomit těžební limity. To je ten zásadní mesič, které z toho vyplynou?

Vladimír TOŠOVSKÝ, ministr průmyslu a obchodu:
Z tohoto skutečně nezbývá nic jiného, protože my jsme samozřejmě si udělali analýzu toho, co by to znamenalo, kdyby to uhlí nebylo. Čím to tedy nahradíme? A může to být buď plynem, což je asi 5 miliard kubíků navíc, ty nemáme k dispozici, nejsou koupené. Biomasou, což je asi 17 milionů tun biomasy, ty se musí někde vypěstovat někam k těm teplárnám dovézt a pochopitelně je to asi jedenáctinásobek současné produkce. Já si nejsem jist, jestli to vůbec jsme schopni zajistit. Nebo jsem si jist, že to nejsme schopni. Anebo prostě prolomit limity nebo respektive prolomit limity anebo jim zajistit uhlí, kterým budou topit. A to uhlí se nachází za limity. A v té naší koncepci my říkáme, že toto uhlí primárně by mělo sloužit právě teplárenským soustavám.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka:
Ovšem ty limity těžby uhlí dodržovaly všechny vlády od roku 1991. Tak proč zrovna vaše úřednická je teď poruší, prolomí?

Vladimír TOŠOVSKÝ, ministr průmyslu a obchodu:
Já bych se k těm limitům přeci jen vyjádřil ještě trošku jinak. Ty limity jsou nesystémový prvek. Je to nařízení vlády, které platí pro státní instituce. O tom, jestli se bude či nebude těžit to uhlí, o tom v podstatě rozhodnou podle horního zákona dohody mezi tím, kdo to uhlí chce těžit a mezi tím, kdo ty pozemky má k dispozici.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka:
Jinými slovy je to jakýsi závazek, který musí dodržet státní instituce. Nicméně soukromě když tam bude chtít těžit, tak vy mu v tom nemůžete zabránit? Limity nelimity, rozumím tomu správně?

Vladimír TOŠOVSKÝ, ministr průmyslu a obchodu:
Ano, přesně tak, říkáte to dobře.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka:
A teď co si z toho má vzít ten člověk, který žije v Horním Jiřetíně, chce tam dožít a teď jak mu tam někdo začne těžit?

Vladimír TOŠOVSKÝ, ministr průmyslu a obchodu:
Ještě mu nezačne těžit.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka:
Ale není to vyloučeno, že se začne.

Vladimír TOŠOVSKÝ, ministr průmyslu a obchodu:
Ne, je to tak, že dokud se nedohodne s ním, tak s těžit nebude. V tom je základní chyba. Není to o tom, že prostě když se toto nařízení vlády zruší, takže se začíná těžit. Vůbec ne. Tak se uvolňuje cesta i těm státním institucím, které tam ve své podstatě ani nezasazují, ale uvolňuje se cesta k tomu, aby se dohodli. A když se nedohodnou, musí se dohodnout.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka:
A když bude chtít těžit ten soukromník nějaký se dohodne s těmi obyvateli.

Vladimír TOŠOVSKÝ, ministr průmyslu a obchodu:
Ano musí.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka:
A oni když s tím nebudou souhlasit, tak s nimi nehne?

Vladimír TOŠOVSKÝ, ministr průmyslu a obchodu:
Ano, přesně tak. To přeci vidíte, na dálnicích to vidíte, na jiných stavbách i na jiných energetických věcech. Takže tak to je.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka:
Takže jinými slovy, kdyby se s nimi dohodli, tak tam mohou začít těžit třeba zítra? To je jednoznačné.

Vladimír TOŠOVSKÝ, ministr průmyslu a obchodu:
Ano.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka:
Vraťme se k tomu, o čem se dnes psalo v Hospodářských novinách. Tam je zajímavý článek, že Rusové by mohli brzy získat nadvládu nad českou jadernou energetikou a tím se právě vrátím k tomu, o čem jsme mluvili před těmi limity. Jsou pravdivé informace Hospodářských novin, že Kremlem ovládaná společnost Tvel chce v Česku postavit závod na výrobu palivových článků?

Vladimír TOŠOVSKÝ, ministr průmyslu a obchodu:
Já to nevím. Ale nicméně, když jsem tady mluvil s panem vicepremiérem Ruské federace, panem Žukovem, který mi vlastně tlumočil zájem ruské strany zúčastnit se tendru na dostavbu Temelína, zaručoval, že veškeré vztahy tam budou vysloveně na ekonomické a komerční bázi. Tak zároveň i říkal, že k tomu nabízí i další věci, jako je právě závod na jaderné palivo a tak dále. Já jsem tuto informaci přijal a nijak jsem se k ní nevyjadřoval. Za prvé, protože tendr na dostavbu Temelína nevypisuje česká vláda. Za druhé, že ten tendr zatím nebyl vlastně nijak realizován, pouze si účastníci vyzvedli nebo projevili zájem o účast v tendru. Je jich asi 30. A za třetí v podstatě úplně stejnou debatu jsem vedl s americkou velvyslankyní, ta tedy nemluvila o tom zájmu na přepracování paliva nebo na výstavbu takového závodu. Ale o zájmu americké strany o účast v tendru. Pochopitelně je to standardní výběrové řízení a jestli ho některá z firem vyhraje, tak na komerční bázi.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka:
Takže vám bude jedno, jestli to bude někdo z Ruska nebo ze Spojených států? Prostě vy nebudete bránit Rusům, aby se dostali a ovládli třeba naše jádro?

Vladimír TOŠOVSKÝ, ministr průmyslu a obchodu:
Ono to není úplně ovládli. V té energetické koncepci na tom také jsme zapracovali a u toho jádra je to přeci jen trošku jinak než u toho plynu. Protože v jaderné energetice je kampaňovitá výměna paliva, a dokud se nevymění ta jedna třetina, tak ten reaktor je prostě furt dostatečně výkonný a vyrábí příslušnou energii. A ta kampaň je roční, což znamená, že vlastně my říkáme v té koncepci, že každý, kdo provozuje takové zařízení, musí mít zásobu paliva až na čtyři roky a to z toho důvodu, že když bude pro dodávky paliva nějaké prostředí, které není vhodné, tak ty čtyři roky bez problémů je dostatek času na to, aby přešel na palivo jiné. To už se u nás stalo. My jsme také měli palivo Westinghausu a teď je v Temelíně jiné.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka:
Takže když se zeptám úplně normálně, kdo je tedy podle vás teď hlavním favoritem na zakázku na dostavbu Temelína? Je to ruská nebo americká firma Westinghaus?

Vladimír TOŠOVSKÝ, ministr průmyslu a obchodu:
Zatím nikdo. A pokud vím, tak těch uchazečů je 30. Nikdo zatím ještě nepodal žádnou nabídku a těch hlavních hráčů je dohromady asi 5. To znamená, Rusové, Američané, Japonci, Korejci tuším a kdo je ten pátý, Francouzi.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka:
Ale když nás teď někdo poslouchá, tak si řekne, Kremlem ovládaná společnost Tvel chce v Česku stavět závod na výrobu palivových článků. Další holding Rosa Tom, ruský zase je hlavním favoritem, se uvádí v médiích, v boji o zakázku na dostavbu Temelína. Potom k tomu můžeme připočítat, že mezisklad jaderného paliva pro ČEZ staví firma, která je zase podle médií napojena na ruského konzula v Lichtenštejnsku, tak každý si řekne, jestli toho ruského vlivu na naši energetiku není přeci jen trochu moc, pane ministře.

Vladimír TOŠOVSKÝ, ministr průmyslu a obchodu:
Ono to tak venku vypadá. Já bych tohle úplně přesně nechtěl pitvat tady, protože máme málo času. Ale vysvětlím to. Při stavbě si v podstatě jakýkoliv dodavatel té stavby dá setsakra pozor, aby splnil podmínky toho zadavatele. Takže co nám tam hrozí v případě, že by vyhráli ve výběrovém řízení, a to je úplně jedno, jestli je to ruská nebo francouzská nebo kterákoliv jiná společnost, tak by hrozilo, že to nedostaví. Takovou ostudu na světovém trhu by nepřežili. Čili ekonomicky je to i jeho zájem. Za druhé se to velmi dobře dá vyřešit ve smluvních podmínkách. U těch provozních je to přeci jen o trošku něčem jiném. O tom jsme se bavili, že prostě v případě jakýchkoliv potíží se dá ten vliv přeci jen využívat i jinak. Ale tam jsme právě přijali ta opatření o těch zásobách paliva pro výměnu a případně přechod na jiné palivo a jsou v Evropě i ve světě ve standardních demokratických státech kapacity na přepracování paliva a na výrobu palivových článků.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka:
Pane ministře, jedna otázka z mailu, která samozřejmě vypovídá za ty otázky, které nám chodí. Ivan Adámek: Bude se v nejbližší době zdražovat plyn anebo elektřina? Co si myslíte, bude nebo nebude?

Vladimír TOŠOVSKÝ, ministr průmyslu a obchodu:
To já tedy upřímně řečeno opravdu nevím. Je to o tom, že elektřina i plyn se obchodují na světových trzích. Pokud si porovnáme cenu elektřiny ještě před rokem, tak meziročně skutečně velmi spadla. Totéž je s ropou, totéž je i s plynem. Čili pokud já vím, tak energetické společnosti teď nabízejí levněji než loni.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka:
Ministr průmyslu a obchodu Vladimir Tošovský byl hostem 20 minut Radiožurnálu, díky za to, na shledanou.

Vladimír TOŠOVSKÝ, ministr průmyslu a obchodu:
Na shledanou.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, s.r.o. Texty neprocházejí korekturou.