Vladimír Kořen: Historie hub je velkolepá! Jako první měly dobýt souši – byly obrovské, dva metry vysoké

1. červenec 2022

Vladimír Kořen je televizní moderátor, publicista a také bývalý starosta Říčan. V roce 2006 získal ocenění Česká hlava. Společně s Marošem Kramárem moderuje pořad Zázraky přírody. Když opustil komunální politiku, stal se nadšeným učitelem na základní škole. „Je to velmi pestrý svět. Čím déle tu práci dělám, tím víc poznávám, jak je skvělá,“ usmívá se Vladimír Kořen. S Lucií Výbornou se vypravil do lesa spolu s manželkou a nejmladším synem. Co všechno ví o houbách?

Dělali jste v Zázracích přírody nějaký pokus, který by se týkal hub?

Vlastně si vzpomínám, že ne. Svět hub je ale neuvěřitelně zajímavý. Jsou dravé, ono se to nezdá, ale dokážou i hodně pohyblivý organismus uchvátit. Dokonce na to používají spoustu metod. Mají kapičky jedu, a když se k tomu žížala nebo červ přiblíží a otře se o to, tak ho to paralyzuje, tělo houby obroste a nemá šanci.

Je to neskutečný svět. To, co je na houbách nejzajímavější, je podhoubí. Komunikuje spolu, dokáže to pomáhat stromům, aby rostly. Málokdo ví, že existují zakončení podhoubí, kde houba poznává svoje okolí a dokáže rozeznat, jestli je tam přátelská houba, stejný druh, nepřátelská houba...

I třeba z hlediska rozmnožování mají zakončení, zapadá to do sebe, jsou to pohlavní orgány. Mají třeba 23 tisíc druhů pohlavních orgánů. Jeden druh! Teď se to v podzemí hledá a musí to tam zapadnout. Když to nezapadne, tak nic... My lidi to máme jednoduché. (směje se)

Celou dobu jsem přemýšlela o tom, co by člověk dělal s 23 tisíci pohlavními orgány. Myslím, že by se zbláznil. (směje se)

To by bylo asi nezvladatelné. Historie hub, celé té říše, je velkolepá. Jako první měly dobýt souši. Houby, které tady byly před stovkami milionů let, byly obrovské, byly třeba dva metry vysoké.

Jsou druhy rostlin, jako třeba orchideje, které bez hub nepřežijí vůbec.

Takže kdybychom teď měli štěstí a bylo to před dávnými a dávnými lety, tak tady bude stát něco neuvěřitelného...?

Asi neměly takový tvar, jako mají dneska. Představ si dvoumetrový kozák nebo křemenáč – rodina najde jednu houbu a má na týden vystaráno. (směje se) Ale my jsme na houbách vlastně závislí. Rostliny potřebují takzvanou mykorhizu. Na jejích kořenech vyrůstá podhoubí, které jim pomáhá získávat organické látky, látky pro život... Jsou druhy rostlin, jako třeba orchideje, které bez hub nepřežijí vůbec.

Vladimír Kořen vyrazil na houby nejen s Lucií Výbornou, ale i s manželkou a nejmladším synem

Tohle jsi všechno věděl, nebo ses na náš dnešní houbařský výlet trochu připravil?

Tohle jsem věděl. O orchidejích už jsme točili tolikrát... To je takové základní doporučení: Když si člověk myslí, že může orchidej, kterou najde někde na louce, vydloubnout a hodit na svoji zahrádku, tak ono to nefunguje. Protože orchidej tam nemá to podhoubí a zahyne. Jsou na houbách závislé, lidi to neznají, netuší. Tohle já mám třeba zafixované z hlediska ochrany přírody.

Jaké jsou tvoje děti ve škole ve smyslu ekologie? Budou v tomhle směru lepší než my?

Jak které. To se nedá asi generalizovat. Myslím si, že vnímají, že se něco děje s přírodou. Tu informaci dostávají. Teď jak před 14 dny byla vedra, 39 °C, samy vnímají, že je to nenormální stav. Povídáme si o tom, že loni v Kanadě bylo skoro 50 °C, že to bylo na stejné rovnoběžce, jako jsme my, a že klimatická změna probíhá možná rychleji, než jsme si to představovali. O tomhle vědí.

Čtěte také

Jenomže na civilizace, na tom se dělá strašně snadno závislost. Když jdou lidé do obchodního centra, vidí spoustu reklam, které jsou na ně ušité. Snadno tomu podlehnou.

Hodně si vyprávíme třeba o sekání trávy, tam je to vidět ze všeho nejlíp. To je úplně zbytečná činnost. Golfový trávník se bere jako vzor estetiky. Ale tam nic nežije, tam nic není, je to jako betonová plocha. Jsou lidi, kteří sekáním trávníků tráví každý víkend. Jenomže já se snažím dětem ukázat, že existuje něco jako louka, kde jsou sice obyčejné květiny, kopretiny, čekanky, ale že v tom je mnohem víc krásy, mnohem víc vztahů než v tom trávníku, se kterým si člověk dá tolik práce.

Pokud to děti pochopí, tak z toho mám radost. Proč nemáme motýly ve městech, v krajině? Protože všude hospodaříme, všude sekáme a housenky se nemají kde najíst...

Jak vypadá zimní houbaření? Čím člověk škodí lesu a houbám? Co Vladimír Kořen doporučuje houbařům? Spletl se někdy při určování hub a mělo to následky? V čem je výborné být učitelem ve škole? Poslechněte si celý rozhovor.

autoři: Lucie Výborná , vma
Spustit audio

Související