Vláda vytváří zmatek, aby politicky ovládla veřejnoprávní média. Budeme obstruovat, slibuje Rakušan

„Vrátíme pravidla financování veřejnoprávních médií tak, aby nebyla pod politickou vůlí. Zajistíme jim indexaci a obranu proti tomu, že je tady inflace. A zajistíme jim to, aby nás, až budeme vládnout, mohla přísně kontrolovat,“ avizuje předseda hnutí STAN a bývalý ministr vnitra Vít Rakušan. Co se v EU mění po zavedení Paktu o migraci a azylu? Může si vláda dovolit pakt odmítnout, jak často opakuje? A mělo by se v Česku více debatovat o smyslu médií veřejné služby?

Ve všech členských státech EU začal 12. června platit migrační a azylový pakt přijatý v květnu 2024. Co podle vás znamená, že ho vláda nehodlá uplatňovat?

Jedno velké pokrytectví, protože naše vláda ho samozřejmě uplatňuje. Ta část migračního paktu, která zpřísňuje pravidla, už je teď součástí našich zákonů. Je součástí azylového zákona, který je schválen.

Čtěte také

Tehdejší opozice, současná vláda se aktivně podílela na jeho projednávání ve Sněmovně, takže v tuto chvíli je pakt prostě implementován, což je pro vládu výhodné. Nemusí platit žádné pokuty EU, nemusí se bát, že jí někdo bude kritizovat. A do toho pokrytecky verbálně říká, že ho odmítá, byť podle něj pojede a bude to pro všechny, i pro bezpečí našich lidí, určitě výhodné.

Co má tento pakt podle Evropské komise přinést?

Za prvé lepší ochranu vnějších hranic, za druhé má zrychlit azylová řízení. Zavádí třeba takový systém, že člověk, který nemá na území EU co dělat a byť je na něm třeba už za hranicemi zachycen, tak je považován za člověka, který na území EU nikdy nevstoupil.

A je možné také mít tzv. detenci, česky řečeno zadržení těchto lidí už na vnější hranici EU. V našem případě je to třeba na Letišti Václava Havla. To je naše jediná vnější hranice spolu s ostatními mezinárodními letišti. To je obrovská výhoda a velká změna.

A samozřejmě další zpřísňování, která máme v tom azylovém zákonu, jako je třeba snížení standardů pro žadatele o azyl, to znamená jakékoliv menší výhody a zároveň také omezení pohybu těm lidem, kteří se snaží vyhnout návratu do země, byť jim byl návrat nařízen. Je to jednoznačné zpřísnění, ale co říkám, asi společně s vládou i s aktivními zeměmi EU, je: pojďme ještě dál. Toto není konečné řešení, ale je to zlepšení oproti světu bez pravidel.

400 tisíc uprchlíků

Česká republika je dlouhodobě pro uprchlíky zejména z asijských a afrických zemí málo přitažlivou zemí. Proč naše úřady schvalují tak málo žádostí o azyl? Jde o zlomek počtu azylantů přijatých v Německu, Francii nebo Itálii, ale také podstatně méně než třeba v Estonsku.

Čtěte také

Je to pravda. Na druhou stranu si řekněme realitu. Máme strukturu, která se stará o veškeré příchozí z ciziny do Česka, ať už přichází legální, nebo ilegální cestou a jdou na pracovní trh, která je opravdu velmi přetížená ukrajinskou migrací, a to říkám jako bývalý ministr vnitra. Máme tady 400 tisíc lidí, o které se někdo stará. A aby vůbec ten systém vydržel fungovat, tak je samozřejmě limit pro udělování jakýchkoliv jiných pobytových oprávnění pro kohokoliv a za jakýmkoliv účelem.

A druhá věc, proč se nám nedaří třeba dávat pracovní povolení pro lidi – populární na trhu práce jsou třeba Filipínci, ale chceme sem dostávat i vysoce vzdělané akademické pracovníky –, tak je tím, že nemáme novelizován cizinecký zákon. Předložil jsem ho do systému, myslím, v létě roku 2024 a obstrukcemi ve Sněmovně nebyl projednán. Teď s tím samým návrhem, ještě z mé dílny, přichází ministr Metnar a já ho jistě podpořím v projednávání. Nejsme jako oni.

Když jste připomenul, že Česko je dočasným domovem téměř 400 tisíc ukrajinských uprchlíků, proč ministerstvo vnitra, a to i pod vaším vedením, odmítalo přiznávat dočasnou ochranu Ukrajincům, kteří s touto ochranou přicházeli z jiných zemí EU?

Snažili jsme se respektovat evropský standard. Bylo to tak v mnoha zemích, které tak postupovaly. Dělali jsme to právě z toho důvodu, abychom byli schopni ty proudy lidí, kteří sem přicházejí, a to ne z třetích zemí, ale přímo z Ukrajiny, kvalitě obhospodařit. Abychom uměli odhadovat, kolik lidí sem přijde, abychom jim skutečně byli schopni zajistit ubytování, základní životní standard a podobně. Proto jsme samozřejmě i v některých věcech postupem času zpřísňovali.

Co bych vyčítal této vládě, je tonalita, to, jak o Ukrajincích mluví.

To bych úplně ani panu Metnarovi a současnému vedení ministerstva vnitra nevyčítal. Ale co bych vyčítal této vládě, je ta tonalita, to, jak o Ukrajincích mluví. To, že o nich mluví jako o zdroji nějakého nebezpečí, zla. Že Okamura hodlá – a nutí k tomu celou vládu – zveřejňovat specificky trestné činy Ukrajinců ve speciálních statistikách. To, jak o Ukrajincích mluví, jim teď škodí nejvíce.

Smysl veřejnoprávních médií

Na Facebooku jste napsal: „Svobodná média budeme bránit ze všech sil. Nedopustíme, aby Babiš zlikvidoval nezávislost médií veřejné služby. I proto jsem svolal kulatý stůl za účasti ředitelů médií i zástupců opozičních a koaličních stran.“ Co si od toho slibujete?

Čtěte také

To, co nemáme, to, co postrádáme, to, co Andrej Babiš vypnul, to, co vypnul ministr Klempíř, je jakákoliv diskuse, je jakýkoliv zdroj informací. Na vládě schválí nějaký zákon a on ani není ve sněmovním systému, abychom si ho mohli přečíst. Přijdou s legislativním zmetkem ministra Klempíře, kopnou ho pod stůl a za chvilku přijde s nějakým jiným divným návrhem Patrik Nacher. Vytvářejí zmatek a ten zmatek vede k jedinému – aby politicky ovládli veřejnoprávní média, aby je nechali finančně vyhladovět.

A já tady chci říct jeden příslib. Nejenže budeme obstruovat, a jako že budeme, nejenže jsme připraveni dávat ústavní stížnost, Danuše Nerudová hlídá na evropské úrovni kompatibilitu s evropským mediálním právem, nejenže budeme svolávat kulaté stoly, kam zveme i zástupce koaličních stran, ale chceme něco lidem slíbit. Tato vláda tady nebude věčně, věčně nebude mít 108.

Slibujeme, že vrátíme pravidla financování veřejnoprávních médií tak, aby nebyla pod politickou vůlí. Zajistíme jim indexaci a obranu proti tomu, že je tady inflace. A zajistíme jim to, aby nás, až budeme vládnout, mohla přísně kontrolovat.

Debata o veřejnoprávnosti chybí v našem prostoru historicky.

Neměli bychom se důsledněji snažit vysvětlovat veřejnosti smysl veřejné služby?

Určitě tato debata chybí v našem prostoru historicky. Debata o veřejnoprávnosti, co je jejím posláním, debata o tom, že to je svobodné zpravodajství, ale je to samozřejmě i publicistika, jsou to dokumentární pořady, jsou to pořady pro skupiny posluchačů a diváků, kteří si nenajdou v komerční nabídce to, co mají mít – pro seniory, mladé lidi, edukativní pořady, ale i zábava.

Ano, toto se v naší společnosti mělo vést, neměli jsme to bohorovně brát jako samozřejmost, která tady je. Ale i o to se u toho kulatého stolu snažíme. Bohužel už pod tlakem té šílenosti, kterou tato vláda dělá, té orbánizace naší země, kterou Andrej Babiš a jeho parta předvádí.

Zjednoduší nové unijní předpisy navracení občanů třetích zemí pobývajících v EU nelegálně? Proč Starostové a nezávislí přišli s návrhem na omezení poslanecké imunity? A proč opozice iniciovala mimořádnou schůzi k otázkám kolem střetu zájmů premiéra Babiše? Poslechněte si celý rozhovor.

autoři: Vladimír Kroc , krt

Mohlo by vás zajímat

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Přijměte pozvání na úsměvný doušek moudré člověčiny.

František Novotný, moderátor

setkani_2100x1400.jpg

Setkání s Karlem Čapkem

Koupit

Literární fikce, pokus přiblížit literární nadsázkou spisovatele, filozofa, ale hlavně člověka Karla Čapka trochu jinou formou.