Vitríny Moravského zemského muzea ukrývají netušené poklady
Co to je Věstonická venuše a jak vypadá, ví většina z nás. Kam je možné jít se na ni podívat, však už ví asi jen někteří. Je součástí stálé expozice Moravského zemského muzea věnované nejstarším dějinám Moravy. A nejde zdaleka o jediný zdejší historický skvost. Unikátních sošek a dalších cenných archeologických předmětů najdete ve sbírkách brněnského muzea nemálo.
„Od svého založení v roce 1817 Moravské zemské muzeum poměrně složitým vývojem,“ upozorňuje mě vedoucí tamějšího historického oddělení Jiří Mitáček. Poté, co se v roce 1900 stalo zemskou institucí, se na půdě zemského sněmu řešilo, jaké prostory mu vyhradit. A protože muzeu už od jeho založení patřil sousední Biskupský dvůr, budova Dietrichsteinského paláce, která v 19. století sloužila jako sídlo apelačního zemského soudu, se přímo nabízela.
Do majetku muzea, které se předtím jmenovalo Františkovo, se budova někdejšího Dietrichsteinského paláce a pozdějšího soudu dostala roku 1911. Dříve narození si možná vzpomenou, že stavba mívala ještě jedno patro, které bylo dostavěno právě kvůli zvětšení výstavních prostor ve druhé polovině 20. let minulého století. O šest desítek let později však bylo při rekonstrukci, jež muzeu vrátila podobu z 18. století, sneseno.
„Tato budova je hlavním expozičním prostorem Moravského zemského muzea. Ve třetím patře se nachází hlavní výstavní sál, kde se konají každoroční stěžejní výstavní akce,“ popisuje Jiří Mitáček. Právě v těchto dnech je to výstava Moravský kras známý a neznámý.
„Najdete tu však také stálé expozice věnované nejstarším dějinám Moravy – od pravěku až po vrcholný středověk, nebo geologické minulosti Moravy. A své programy v budově připravuje i dětské muzeum,“ dozvídám se od svého průvodce. Pokud je pro vás synonymem archeologických nálezů z pravěké Moravy pouze Věstonická venuše, vyvedou vás v muzeu na Zelném trhu z omylu.
„Stojíme před vitrínou, ve které je vystaveno asi to nejzajímavější z pravěkého umění na Moravě. Jde o výběr venuší, kterými je pravěk Moravy pověstný – od zmiňované Věstonické venuše k méně známým, jako jsou střelická nebo maloměřická a další,“ upozorňuje Jiří Mitáček. Dodám ovšem, že originály mnohých z nich jsou právě v této době k vidění v Národním muzeu v Praze na výstavě Poklady Moravy.
V další vitríně si prohlížíme depot měděných hřiven z doby bronzové z Blučiny. „V pravěku totiž směnný obchod fungoval buď formou kus za kus, nebo se coby platidlo používaly právě tyto hřivny,“ vysvětluje můj průvodce. Abyste si je uměli představit, prozradím, že vypadají jako velké nákrčníky. Však se na krku jako šperk také nosily.
Krásné šperky můžete vidět také ve stálé expozici o Velké Moravě. „Jsou to přezky, opasková kování a další předměty, které dokládají, že Velká Morava byla skutečně vyspělým státem. Tyto šperky lze totiž srovnávat s podobnými výrobky z jiných vyspělých států středověké Evropy,“ uzavírá naši prohlídku Jiří Mitáček.
