Víte, co se děje s hliníkovou plechovkou, když ji dopijete a vyhodíte?

6. červenec 2019

V Praze od letoška funguje nová třídící linka na kovové odpady, díky níž lze vytříděné plechovky téměř ze sta procent vrátit do oběhu. Hliník jako obalový materiál je proto také čím dál oblíbenější u výrobců nápojů. Náš reportér se k nové třídící lince v pražských Vysočanech zajel podívat.

Praha testuje chytré kontejnery. Ušetří vaše kroky i peníze za svoz

Senzory umístěné v kontejnerech mají podobu nenápadné černé krabičky

V Praze jsou přes čtyři tisíce kontejnerů na tříděný odpad. Jejich svoz ale zatím fungoval podle pevného plánu stanoveného vždy na celý rok. Operátor ICT, společnost vlastněná hlavním městem, teď osadil zhruba 400 kontejnerů senzory, které průběžně hlásí, jak jsou nádoby naplněné. Do budoucna by tak popelářské vozy mohly zastavovat jen u těch, u kterých to skutečně bude potřeba.

S mluvčím Pražských služeb Radimem Manou stojíme na sběrném dvoře. Hromada před námi pochází z šedých nádob po celé Praze – od všech svozových společností, které svážejí odpad v metropoli.

Třídicí linka je posuvný pás, z nějž v první fázi pracovníci vyčistí nečistoty a věci, které do kovového odpadu nepatří. Rotující magnet pak z linky doslova odhodí železné konzervy a podobně.

Jak se třídí hliníkové obaly?

Zbytek, který tvoří převážně hliníkové plechovky, pokračuje do druhé fáze, kde se třídí pomocí takzvaných vířivých proudů. „Díky této technologii jsou části odpadu zmagnetizovány a dostanou se do silné opozice vůči tomuto magnetickému rotoru,“ popisuje Radim Mana.

To způsobí, že neželezné kovy jsou vystřeleny za přepážku a odděleny od nečistot. Následně tyto aluminiové obaly putují do násypky lisu, který je stlačí do velkých balíků.“ Ty pak Pražské služby prodají zpracovatelům.

Rychlá a efektivní

V současnosti je kapacita třídicí linky dostačující, dokonce ani nemusí být neustále v provozu, aby zvládla zpracovat odpad z tisícovky kontejnerů rozmístěných po Praze. Třídění je totiž poměrně rychlé.

Loni třídírnou prošlo na 260 tun kovových obalů, tedy zhruba dvojnásobek množství z roku 2017.

Pozor na nádoby pod tlakem

Měli bychom zálohovat PET lahve? Zálohování sníží počet lahví odhozených do přírody o 95 %, tvrdí Soňa Jonášová

PET lahve (ilustrační foto)

Iniciativa Zálohujme se už několik měsíců snaží, aby v Česku začal fungovat systém zálohovaných PET lahví. Ministerstvo životního prostředí je zatím proti. Tvrdí totiž, že Česká republika má v současnosti jeden z nejefektivnějších systémů třídění odpadu v Evropě. 

Železné a hliníkové obaly zvládne linka roztřídit sama, kontrolu a odstranění nečistost ale stále provádějí lidé. Pracovníci Pražských služeb jednak z pásů na dvou místech odstraňují nekovový odpad a taky hlídají, aby se do lisu nedostaly například plechovky od deodorantů a podobně.

Jde o nádoby pod tlakem a v lisu by mohly udělat nějakou neplechu. Stalo se nám, že někdo dokonce vyhodil do šedého kontejneru přenosný kempinkový plynový vařič. To prosím nikdy nedělejte,“ zdůrazňuje mluvčí Pražských služeb.

Jak správně třídit kovový odpad?

Do kontejnerů patří drobnější kovový odpad, který lze skrz otvor bez problémů prostrčit, tedy plechovky od nápojů a konzerv, kovové tuby, alobal, kovové zátky nebo víčka, hřebíky, šroubky, kancelářské sponky a další drobné kovové odpady.

Na sběrné dvory lze kromě těchto menších odpadů odvážet i další kovové odpady – trubky, roury, plechy, hrnce, vany, kola a další objemnější předměty. Samostatnou kapitolou jsou kovové elektrospotřebiče, které lze na sběrných dvorech odkládat pouze kompletní.

Do kontejnerů na ulici naopak nepatří plechovky od barev a jiných nebezpečných látek, tlakové nádoby ani domácí spotřebiče a jiná vysloužilá zařízení složená z více materiálů. Tyto druhy odpadů se třídí na sběrných dvorech samostatně. Nepatří do nich ani těžké nebo toxické kovy, jakou jsou olovo či rtuť.

Zdroj: jaktridit.cz

autoři: Vojtěch Koval , and
Spustit audio

Související