Víte, co (nebo spíš kdo) je omnivor? Nebo pantofág?

28. únor 2014

Slova omnivor a pantofág znějí to trochu jako zaklínadlo, ale první výraz pochází z latiny a druhý z řečtiny. Obě slova znamenají: všežravec. To už je nejspíš srozumitelnější.

Všežravec je většinou živočich, např. medvěd, prase, potkan, ale třeba i šimpanz nebo člověk. Všežravec jí, žere a baští všechno možné, od masa a vajec až po různé bobule a kořínky. Na rozdíl od masožravců, ti se živí jenom a jenom masem, a na rozdíl od býložravců, kteří se živí jenom rostlinnou stravou.

Ale proč vám to říkám? V případě tzv. blackoutu – velkého výpadku elektřiny, kdy bez baterií nefungují žádné elektrické přístroje – třeba ledničky, sporáky a vařiče, tak v takovém případě bychom museli jíst úplně jinak, než jsme zvyklí.

To by nám nezbylo nic jiného, než sníst všechno jedlé – a pokud bychom nedokázali rozdělat oheň, tak i syrové, co by se v přírodě okolo nás naskytlo. Vždyť už víme, že i my, lidé, jsme omnivorní, tedy všežraví.

Proto je dobré na to myslet a tak trošku trénovat. Doma nebo ve školní jídelně jíst i to, co nemámě právě v oblibě, nebo si zvykat na nové chutě. A v přírodě koukat, co by se dalo smlsnout, ale co by pro člověka nebylo nebezpečné. Jsou totiž různé rostliny nebo jejich bobule, které zvířatům neuškodí, lidem by však hodně ublížily. Stejně tak jsou zvířata, která sežerou třeba i zkažené maso. To kdyby zkusil člověk, zle by to odstonal.

Já mám na mysli něco jiného. Třeba listy pampelišky, kopřivy nebo lebedy, nebo bramborám podobné topinambury, semínka slunečnice, houby atd. atd., ryby, raky, žáby a hlemýždě nevyjímaje.

Už jenom z téhle zvláštní směsice by bylo docela dobré pochutnáníčko, nejenom v případě nouze. Ostatně říká se, že hlad je nejlepší kuchař.

Ovšem pokud byste se chtěli pustit do všežravého ochutnávání jako nějaký omnivor, tak pozor – jenom se souhlasem dospělého, který se v přírodě opravdu dobře vyzná. To si rozhodně zapište za uši.

autor: Zora Jandová
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.