Visegrád vliv Česka v Evropské unii zvyšuje, státy V4 ale mají pověst potížistů, říká vlivná bruselská novinářka

18. červenec 2021
Evropa Plus

Česká republika a další státy Visegrádské čtyřky si připomněly 30. výročí vzniku uskupení. Jeho původní cíl – vstup zemí do EU a NATO – se naplnil. Dnes má V4 uvnitř Unie ale pověst potížistů, říká novinářka vlivného bruselského serveru EUobserver Eszter Zalan.

„Fungování sedmadvaceti států uvnitř Evropské unie je postavené na budování aliancí. Jeden vysoce postavený maďarský diplomat mi jednou řekl zajímavou větu: ‚Když zůstanete se svou pozicí sami, pak děláte něco špatně.‘ Snahy o spolupráci proto považuji za důležité,“ odmítá Eszter Zalan názory, podle kterých je V4 přežitý model spolupráce.

Čtěte také

Nejvíce na sebe Visegrádská skupina podle ní upozornila v roce 2015, kdy se společně postavila pokusům o reformu azylového systému založených na povinných relokacích žadatelů o azyl: „Bezpochyby to byla právě migrační krize, kdy Evropská unie pocítila existenci Visegrádské čtyřky a položila si otázku, co toto uskupení pro integraci znamená.“

Jedním dechem ale dodává, že v posledních letech získaly státy střední Evropy v Bruselu špatnou pověst. „Země Visegrádské čtyřky jsou vnímané jako potížisté, kteří jsou dobří v tom říkat ‚ne‘, ale nedokážou už přicházet s vlastními návrhy nebo kompromisy. To je oblast, kde se V4 může zlepšit,“ popisuje Eszter Zalan.

Podle ní by vliv visegrádských zemí v Evropě zvýšilo, pokud by se do formování unijních politik zapojily aktivněji, neslo by to ale pro mnohdy euroskeptické lídry těchto zemí řadu důsledků „Nemohli by Evropu vykreslovat jako pokus vybudovat imperiální mocnost, jako to dělá Viktor Orbán. Jinými slovy by museli v jistém smyslu pracovat na integraci.“

Dva plus dva

I když se představitelé zemí Visegrádské čtyřky snaží působit jako vůdci názorově jednotného bloku, ve skutečnosti jednotlivé státy dělí názory na řadu otázek. Podle Eszter Zalan mají Polsko a především Maďarsko přesto tendenci se ve svých postojí zaštiťovat celou střední Evropou.

Čtěte také

„Viktor Orbán má nejjasnější představu o tom, jak V4 využít. Má ambici svou politiku projektovat do politiky celého uskupení a zvyšovat tím svůj vliv uvnitř Evropské unie. Pokud jde o osobní ambice a plány, jak s Visegrádem do budoucna naložit, tak v tomto smyslu je Orbán přirozeným lídrem uskupení,“ myslí si Zalan.

Nejvíce se odlišuje Slovensko, které je jako jediné ze zemí V4 členem eurozóny, vyhnulo se žalobám za neplnění takzvaných uprchlických kvót a jeho současná vláda neobhajuje polské a maďarské zásahy do principů právního státu. Podle Eszter Zalan se to projevuje v přístupu ostatních ke Slovensku a částečně i Česku.

„Myslím, že pohled na V4 z Bruselu by se dal popsat jako V2+2. Nebo možná V2+1+1. Unijní instituce vnímají, že uvnitř V4 existuje určité pnutí, a snaží se proto, aby se Slovensko a možná i Česko co nejvíce blížily společným evropským postojům, zůstaly blízko jádra rozhodování a nevymykaly se tak jako Maďarsko a Polsko." 

Rozpačitý Michel

Na summit V4 v Krakově k 30. výročí vzniku uskupení dorazil jako čestný host předseda Evropské rady Charles Michel. Ve svém projevu na závěrečné tiskové konferenci se ale o Visegrádu téměř nezmínil a zdůrazňoval místo toho potřebu udržet evropskou jednotu. Jeho proslov proto novinářka kritizuje.

„Bylo to skutečně velmi zvláštní. Jako by to nebylo vystoupení pro státy V4, ale vzkaz nějakým jiným divákům. Přesto si myslím, že je důležité, že do Krakova přijel, aby tam ukázal, že na postojích V4 v Evropě záleží, že se nikdo nesnaží tyto státy izolovat, že si nikdo v Bruselu nemyslí, že jde o periferii. Ale v jeho závěrečném vystoupení se to neodrazilo a to považuju za dosti smíšený signál,“ dodává novinářka z bruselského serveru EUobserver Eszter Zalan.

Za jakých okolnosté V4 vznikala? A jak ji dnes hodnotí členské státy? Poslechněte si celou Evropu Plus.

autor: Viktor Daněk
Spustit audio

Související