Víno od Balatonu nepotřebuje reklamu. Ale kvalitní půdy ubývá, stěžují si vinaři
Kolem Balatonu, kterému se přezdívá maďarské moře, jsou ideální podmínky pro vinaře. Názvy jako tokaj nebo furmint asi není třeba představovat. Tamní rodinné vinařství Figula se vydalo vlastní cestou. Víno nepotřebuje vyvážet, protože cizinci si pro něj jezdí sami – koštovat i kupovat.
„Dobré víno je tiché a čisté,“ cituje otcovu myšlenku syn zakladatele vinařství Mihály Figula mladší. Chce tím říct, že víno musí být bez jakékoliv namyšlenosti, elegantní, inteligentní a kulturní. Jinak prý vinař nedokáže dlouhodobě obstát na trhu.
Celkem uklidňující slova pro vážné zájemce o špičkové víno, mezi které se také počítám. Mimochodem vína z vinařství Figula opěvuje i známá písnička populární alternativní skupiny Bëlga o maďarských vínech.
Mezi nejlepší dostal Figulova vína už otec dnešního majitele. Přestože zemřel mladý – ve svých 54 letech – stihl založit vinice a vinařství a získával i pravidelná ocenění na maďarské vinařské scéně. A k lásce k vínu nasměroval i své dva syny.
Strekovské víno si svou netradiční chutí získalo obdiv světových sommeliérů. Doma na Slovensku o něj zájem nemají
Víno z jihoslovenského Strekova najdete na nápojových lístcích v Kodani, v Japonsku, ve Vídni nebo třeba v New Yorku. Rozhodně ho ale nenajdete na Slovensku. Tam si totiž myslí, že s vínem nemá nic společného. Co na něm je vlastně netradičního? Vyrábí se postaru.
Mihály je starší z obou bratrů. Ještě mu nebylo čtyřicet, ale názory na víno a věci kolem má i tak už dost vyhraněné. Jako by byl hlavou několikasetleté vinařské dynastie.
Vinaři, nebo chataři?
Nacházíme se na pahorku nad známým letoviskem Balatonfueredem, kde je centrum Figulova vinařství. Díky blízkosti Balatonu je to také turistický region a úrodná půda tu má cenu zlata. O pozemky musí vinaři soutěžit s těmi, kdo by si tu chtěli postavit chaty.
Ve sklepě plném dřevěných sudů poklepáváním zjišťujeme, který sud je jak plný a z kterého už koštovali početní zájemci.
Odrůda s názvem Zenit je výsledkem maďarského šlechtěním a vznikla křížením původní maďarské a francouzské odrůdy, zasvěcuje nás do tajemství nejoblíbenějšího figulovského bílého vína sklepmistr Sándor Somkuti.
Sklizeň v plném proudu
Vinice má vinařství Figula trochu roztroušené po okolí – až v Tihanyi, kde jsou nejlepší podmínky pro modré hrozny. Ty letos začali sklízet už minulý týden. Tak brzy se sklizní prý ještě nikdy předtím nezačínalo. A sklizeň bílých odrůd zahájili letos dokonce prý už 5. srpna, takže nový Zenit bude zanedlouho možné ochutnat – nemusí se čekat až do Martina.
Nové odrůdy mohou zachránit české vinařství. Má to však velké ale: Nevíme, jaké klimatické změny přijdou
Mráz, déšť nebo jen „obyčejné“ lidské pochybení. Věcí, ze kterých si vinař musí dělat hlavu, je hodně. A tento rok není výjimkou. Jak v rozhovoru s Lucií Výbornou potvrzuje prezident Svazu vinařů Tibor Nyitray, letošním problémem číslo jedna je mráz.
Podle sklepmistra se povedl už minulý ročník a letošní nebude jiný. Ve Figulově vinařství se chystají naplnit až 250 tisíc lahví vína. I tak je prý ale vysoce kvalitního vína méně, než vyžaduje trh. Dobré úrodné půdy je málo, stýskají si vinaři.
O kvalitu vína se zasazují tou nejlepší péčí, jakou mohou vinicím věnovat. Nechtějí odvádět svoji pozornost například organizováním svateb nebo jiných velkých komerčních akcí. Pořádají jenom degustace. Zajímá je totiž jen takový host, který k nim zavítá speciálně kvůli jejich vínu.
Související
-
Všeho moc škodí, ale přiměřená konzumace vína je součástí zdravého životního stylu, říká šéf vinařů
„Víno je bezesporu alkoholický nápoj. U nás a Evropou je ale nahlíženo jako kulturní nápoj,“ myslí si nový prezident Svazu vinařů České republiky Martin Chlad.
-
Archivní klenot, nebo ocet? Předvídat, jak se bude víno vyvíjet, je hrozně těžké, říká someliér
Proč nahrazují korek šroubovací uzávěry? Co je dobrého na směsích neboli cuvée? „Můžete tam najít kreativitu daného vinaře,“ míní someliér Jan Pánek.
