Viktor Kotlán - hlavní stratég finančních trhů České spořitelny o krocích americké centrální banky a finanční krizi

Dobré pozdní odpoledne. Začíná Dvacet minut Radiožurnálu, které vám již tradičně přinášejí rozhovory o tématech, které hýbou nebo by mohly hýbat nejen českou společností. U dnešního vydání vás zdraví Martin Veselovský. Hluboké propady na akciových trzích, cena akcií klesá volným pádem o desítky procent, stejně rychle míří dolů i indexy předních světových burz. Americká centrální banka zaplavuje trhy miliardami dolarů ve snaze je stabilizovat. O víkendu de facto krachuje první velká americká banka. Ústav Bear Stearns přebírá za zlomek její ceny banka JP Morgan a chystá se propustit čtrnáct tisíc lidí. Začínají výrazně oslabovat i akcie evropských bank. Média přinášejí první srovnávací analýzy s velkou krizí roku 29. Otázka, jestli nestahujeme kalhoty ještě daleko před brodem, je na místě. Položím ji ekonomovi Viktoru Kotlánovi, hlavnímu stratégovi finančních trhů České spořitelny. Dobrý den v rozhlase.

Viktor KOTLÁN, hlavní stratég finančních trhů České spořitelny:
Dobrý den.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Je daleko brod, jeli nějaký?

Viktor KOTLÁN, hlavní stratég finančních trhů České spořitelny:
Myslím si, že v současné situaci už je dno, lzeli to tak říci, na dohled, takže brod je blízko.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
To znamená, že to, co říkají například šéf amerického FEDu, tedy americké centrální banky, anebo americký ministr financí, že zhruba do půl roku, myslím tím do půl roku 2008, se opravdu ta americká krize odrazí ode dna a už bude všechno v pořádku, tak to je reálný odhad?

Viktor KOTLÁN, hlavní stratég finančních trhů České spořitelny:
Tak jsou dvě věci. Jedna věc je situace bank a finančního sektoru, ta se může konsolidovat delší dobu. Druhá věc je americká ekonomika, spotřebitel, americký růst a tam si myslím skutečně, že v druhé polovině tohoto roku nebo ke konci tohoto roku už budeme mít to nejhorší za sebou.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Na druhou stranu například deník E15 přináší na dnešní první stránce komentář, který začíná větou, teď jí budu volně parafrázovat: Po včerejšku se americká krize ještě prohloubila. Je to opodstatněné?

Viktor KOTLÁN, hlavní stratég finančních trhů České spořitelny:
Zase bych chtěl poukázat na to, že skutečně v současnosti sledujeme dva fenomény. Jeden fenomén je velké problémy finančního sektoru, krize finančního sektoru, která se odehrává zejména v Americe, ale má dopady i na finanční ústavy v Evropě a v Asii. A druhá věc je krize americké ekonomiky. To, co si myslím, že je momentálně v médiích hodně propíráno, je ta krize finanční, ale bohužel je často pletená s tím, jestli máme obrovskou recesi, nebo nemáme.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
A souvisejí ty dvě části spolu nějak?

Viktor KOTLÁN, hlavní stratég finančních trhů České spořitelny:
Ty dvě věci spolu určitě souvisejí, ale nelze říci úplně, že je to jedna k jedné, nelze říci, že když spadne jedna banka, byť je to teda obrovská banka, takže to automaticky znamená, že ekonomika je v hlubší krizi, než byla ještě před dvěma dny, než ta banka spadla. Takhle bych to nebral.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Na druhou stranu někdy v průběhu minulého roku podobně krachovala hypoteční banka, jedna z výrazných hypotečních bank ve Spojených státech amerických. Není to důkaz toho, že minimálně ten finanční sektor je v nějaké hlubší, v nějakém hlubším problému?

Viktor KOTLÁN, hlavní stratég finančních trhů České spořitelny:
Určitě. Finanční sektor má momentálně hluboké problémy, které bych si já dovolil říci, že jsou v podstatě jedním jednoduchým fenoménem a to je to, že americké banky, když poskytnou úvěr, tak si ten úvěr nenechají na svých bilancích, naopak ty úvěry zabalí do, řekněme, po deseti tisících kusech a prodají je dál. A to vede ty banky k tomu, že nemusí být až tak obezřetné při poskytování těch úvěrů, protože ví, že vlastně nebudou ty brambory mít na svém skladě, ale že je vyexpedují dál a někdo jiný se o ně budou starat. A to si myslím, že je skutečně jedna z hlavních příčin toho současného problému, je to situace, za kterou americký finanční sektor bude ještě delší dobu platit.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Je možno to tedy říct tak, pane Kotláne, že celé americké úvěry a hypotéky jsou výrazně hůře koncipované a výrazně hůře, řekněme, podložené než například ty evropské?

Viktor KOTLÁN, hlavní stratég finančních trhů České spořitelny:
Ten systém se vždycky jevil jako velmi pružný a velmi dobrý, nicméně teď se ukazuje, že s sebou nesl i řadu rizik, které při normálním fungování událostí, při normálním běhu světa nevyplavou na povrch. Ale jakmile nastane nějaká situace dramatičtější, jako že ten propad cen nemovitostí v Americe v posledních čtvrtletích je celkem dramatický, nikdo nepředvídal, že by to mohlo jít až tak prudce, tak potom se ukazuje, že ten systém skutečně je daleko méně stabilní než systémy, které na první pohled vypadají méně pružně jako evropský bankovní systém, v kterém banky drží úvěry na svých bilancích. Ale tento systém vypadá méně stabilně, ale ve finále se ukazuje, že v tom dlouhém období asi dokáže lépe odolat takovýmto problémům.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Řekněme si jen, že v dnešních Dvaceti minutách Radiožurnálu se budeme bavit zejména o té finanční krizi. O celkové ekonomické recesi jako takové snad až zase někdy jindy, ale možná se i k ní dostaneme. Co v těchto dnech dělá FED, tedy Americká centrální banka?

Viktor KOTLÁN, hlavní stratég finančních trhů České spořitelny:
V Americe vlastně v těchto dnech dochází k tomu, že spousta investic, které byly konstruovány relativně sofistikovaně, byly různě zabaleny a ty další balíčky byly ještě jednou zabaleny a pak k tomu přidán ještě nějaký úvěr a ještě jednou zabaleny, tak tyto složité konstrukce jsou momentálně rozvazovány, což vede k tomu, že řada institucí se potýká s problémy s likviditou. A FED se zejména snaží o to dodávat likviditu. Dělá to v podstatě dvěmi kanály, jednak napřímo pumpuje do ekonomiky likviditu, to je těch dvě stě miliard dolarů, ke kterým, které jsou často zmiňovány. Druhá věc je, že rozšiřuje vlastně objem nebo počet subjektů, typy subjektů, kterým on je ochoten napřímo peníze půjčovat, není to jenom vybraná skupina bank jako standardně v minulosti, ale rozšířil vlastně ten počet subjektů i na investiční a další banky. Třetí věc, že se snaží vypomoci s hodnotou zástav, které vlastně pro tyto půjčky jsou nutné, kdy vy, když si půjčujete na mezibankovním trhu peníze, tak potřebujete dát nějaký cenný papír, který zastavíte, který je jako taková jistina pro toho, kdo vám peníze půjčuje. A standardně toto byly pouze velmi hodnotné více méně vládní cenné papíry. FED nyní pomáhá takovýmto způsobem, že nabízí, že vymění vlastně bankám jejich, řekněme, hypoteční zástavní listy, kdybych to měl říct v té české terminologii, za ty vládní cenné papíry, které oni potom mohou na tom trhu využít k půjčování. Čili, je to sada různých opatření, s kterými FED přišel, tak aby podpořil likviditu v americkém finančním systému a usnadnil vlastně ten proces rozvazování těch sofistikovaných finančních produktů, které se dostaly do velkých problémů.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Jeden z posledních ekonomických komentářů listu The Economist mluví o tom, že ta, řekněme, injekce finanční americké centrální banky je jakési, jsou jakési pytle s pískem při povodni, že to sice hezky pomůže pro tu chvíli, ale pak se to ještě taky musí dávat pryč a není to trvalé řešení, že podemleté břehy to rozhodně jaksi nevyřeší a nevyspraví. Je to tak?

Viktor KOTLÁN, hlavní stratég finančních trhů České spořitelny:
Je to tak. Já bych tady v téhle terminologii pokračoval dál v tom, že je to sice pravda, že to ty břehy nevyspraví, nicméně ta řeka se svým způsobem poučí, že tudy cesta nevede a že tento břeh asi nemá smysl zdolávat a bude si hledat jiné cesty. Co tím myslím, je to, že v minulosti, když úrokové sazby ve světě, byly velmi nízké a investoři hledali nějaký dodatečný výnos, tak se přikračovalo k tomu, že jednak docházelo k prudkému vlastně poklesu ceny, kterou platíte za riziko a skutečně i velmi rizikové investice se, se prodávaly relativně za slušné peníze. Druhá věc je, že řada investic byla takzvaně zapáčená, to znamená, že jste neinvestoval pouze vlastní peníze, ale třeba většina peněz, která v té dané investici byla, byla peněz vypůjčených. A toto bylo všechno cesty, jak, řekněme, z mála vytřískat hodně a jak na trzích, kde se průměrná úroková sazba v Americe pohybovala třeba kolem tří procent, dosáhnout šesti a víceprocentních výnosů. Teď se ukazuje, že všechno má svou cenu a že toto nebylo dlouhodobě udržitelné. A myslím si, že je hodně pravděpodobné, že cena, kterou budeme v minulosti, v budoucnosti, pardon, platit za riziko, bude více odpovídající, že investování při ohromném zapáčení, tak jak jsme byli zvyklí, už nebude ten standard na trzích a skutečně je možný, že to jaksi změní průběh toho koryta, že toto už nebude cesta, kterou se bude do budoucna finanční vývoj ubírat. Na druhé straně musím říct, že lidská vynalézavost nezná mezí a že ta sofistikovanost, které jsme teď svědky, která vedla k některým z těch problémů, určitě se objeví někde jinde a myslím si, že možná za deset let se tady budem bavit úplně o jiných, nových speciálních produktech, které si, které si ten běh událostí, to koryto řeky vymele někde jinde.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
To rozhodně není vyloučeno. Ekonom Viktor Kotlán, hlavní stratég finančních trhů České spořitelny je hostem dnešních Dvaceti minut Radiožurnálu. Pojďme ještě k pádu té americké banky Bear Stearns. Proč vlastní jí prostě Americká centrální banka a její konkurenti nenechali prostě padnout? Proč jí JP Morgan přebral nebo alespoň některé její divize za, řekněme, zlomek ceny sice, ale přece jí přebral? Proč se o ní starali? Proč tam byla určitá investice před tím přebráním Americké centrální banky?

Viktor KOTLÁN, hlavní stratég finančních trhů České spořitelny:
Já bych řekl, že to je takový jednoduchý fenomén, kterému se říká, že ta banka je příliš velká na to, aby padla. Nyní se mluví o tom, že banka je příliš provázaná s jinými oblastmi finančního sektoru, aby padla. Nejde až o tu velikost jako o tu provázanost.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Čili, mohla by s sebou strhnout další odvětví či hráče na trhu?

Viktor KOTLÁN, hlavní stratég finančních trhů České spořitelny:
Určitě. Mohla by, mohla by vlastně podlomit důvěru v ten finanční systém jako takový, což v současné době, kdy peníze vlastně nejsou kryty ničím reálným, nejsou kryty zlatem, tak jako v minulosti, tak jediné, na čem staví moderní finanční systém, na čem staví centrální banky, na čem vlastně staví důvěra občanů v to, že ty papírky, které mají v peněžence, jim k něčemu budou, tak je důvěra ve fungování finančního systému.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Když už mluvíte o těch papírcích, které máme v peněženkách, pane Kotláne, tak jak by, a ne snad ani investor, k tomu se dostaneme, ale úplně normální spotřebitel, který žije v Evropě, tak měl by pod dojmem té sílící finanční krize ve Spojených státech amerických nějak o těch papírcích začít nervózně uvažovat?

Viktor KOTLÁN, hlavní stratég finančních trhů České spořitelny:
Já si myslím, že to je skutečně momentálně oblast spíš investování, kde je možno dělat nějaké kroky. Co se týče té oblasti běžného života, důvěry v peníze, které mám uloženy v bance v České republice nebo v Evropě, tak bych se ničeho neobával.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
To opravdu ta celá krize, kdy, jak už bylo citováno v několika médiích a nakonec říkal jsem to i tady ve Dvaceti minutách, že nejen akcie evropských bank, ale i indexy světových burz padají v řádu možná desítek procent, tak ani to nebude mít odraz na nějakou kondici financí jednotlivých spotřebitelů?

Viktor KOTLÁN, hlavní stratég finančních trhů České spořitelny:
Myslíte v České republice.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Tak.

Viktor KOTLÁN, hlavní stratég finančních trhů České spořitelny:
Myslím si, že ani tak ne. Vlastně v České republice, když se podíváme na to, kolik procent finančního jmění domácností je tvořeno investicemi, tak to číslo je velmi malé, a dokonce ty investice do akcií se pohybují zhruba kolem jednoho procenta celého finanční vlastnictví, finančního jmění Čechů. To znamená, ani ten propad, který vidíme na burzách, který jakoby je nejrychlejším vlastně odrazem těch amerických problémů a který se velmi rychle přenesl i do České republiky, pražská burza spadla od počátku roku víc než dvacet procent, myslím, čili ani tento propad není něco, co by české spotřebitele nějak odvádělo od běžného, běžného konzumování, tak jak byli zvyklí.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
A když si ještě vezmeme fakt, že celá finanční krize probíhá ve Spojených státech amerických, k tomu ten údaj, že dolar je pomalu nejslabší v celé své historii, koruna je na poměru 16:1 zhruba, dokonce prolomila tuto hranici, dolar padl pod sto jenů a tak dále, dalo by se to přirovnávat k mnoha historickým minimům vůči různým měnám, vedle toho si řekneme, že ropa se prodává za více než sto deset dolarů za barel a k tomu si ještě řekněme, že zlato v podstatě v minulém týdnu prorazilo hranici tisíci dolarů za jednu trojskou unci, souvisí to nějak všechno dohromady, anebo jsem to akorát splácal dohromady?

Viktor KOTLÁN, hlavní stratég finančních trhů České spořitelny:
Ne, souvisí to stoprocentně všechno dohromady. Pěkné je, že ta čísla jsou tak kulatá, že. Sto dolarů za barel, tisíc dolarů za trojskou unci.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Kdybychom byli paranoidní, říkali bychom si, je to náhoda?

Viktor KOTLÁN, hlavní stratég finančních trhů České spořitelny:
Jsou to prostě samá kulatá čísla. Ta souvislost tady určitě je. Vaši posluchači měli možnost poslouchat minulý týden pořad, kde byla diskuse o zlatě, kde řada těch souvislostí byla odkryta. A skutečně v současné době dochází k tomu, že roste cena komodit, což souvisí vlastně s pádem toho dolaru. Je to v podstatě velmi jednoduché. Když produkujete komodity a vyvážíte je, tak je vyvážíte za dolary a teď zjišťujete, že vlastně ta cena těch vašich penízcích, v nějakých lokálních měnách zemí, které produkují ropu, tak ta hodnota toho vašeho vývozu klesá, tak prostě a jednoduše, co uděláte, je, že zvýšíte, že zvýšíte tu cenu. Čili, tam je souvislost velmi přímá. Co se týče zlata, tak tam je ta souvislost spíš v tom, že vždycky, když je nějaká nejistota na světových finančních trzích, tak se lidé přimykají k bezpečnějším aktivům. Ohledně dolaru, tam je to relativně jednoduché. V podstatě dolar je hnán dvěma typy faktorů. Jeden typ faktorů je vývoj ekonomického cyklu, který se potom promítá do vývoje úrokových sazeb. V současnosti úrokové sazby v Americe směrem dolů, úrokové sazby v Evropě spíše stabilní a to vede k propadu dolaru. Toto je, řekněme, spíš krátkodobé působení působící v horizontu několika měsíců. Střednědobě potom, spíš v horizontu čtvrtletí nebo let, působí faktor, kterým my neříkáme cyklické, ale strukturální a ty se týkají deficitu amerického obchodu, deficitu obchodní bilance Spojených států, který tento problém je velký, je dlouhodobý, ale netýká se až tak Evropy a nevedl by až tak k tomu, aby měl dolar oslabovat vůči euru, ale týká se spíše Asie a hodně Číny. A znamená to, že ta slabost dolaru by měla nastávat spíše vůči těmto měnám a já očekávám, že v nejbližších, řekněme, dvou, třech letech toto skutečně nastane, dolar oslabí spíš vůči těmto měnám a posílí vůči euru.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Co si myslíte, pane Kotláne, je možné v tuto chvíli za probíhající finanční krize ve Spojených státech, aby někdo té situace využil a celou tu věc ještě zhoršil? A teď nevím jakým instrumentem, ale spekulací, nějakým útokem na akciové trhy a tak dál.

Viktor KOTLÁN, hlavní stratég finančních trhů České spořitelny:
Ten problém, si myslím, že je tak široký, že by bylo obtížné, aby jeden investor nebo nějaká skupinka investorů dokázala vyvinout takové investice, které by, jejichž rozsah by byl tak velký, aby pomohl ten problém zhoršit. Pochopitelně, že to neznamená, že na tom problému nebo na těch propadech se nedá vydělat. Ta doba, kdy se vydělávalo jenom na tom, že jdou akcie nahoru, už je dávno pryč. V dnešní době stejně snadno lze pořídit instrumenty, které vydělávají, když cena něčeho jde dolů. Když cena akcií jde dolů, tak vyděláte ohromné peníze, když si koupíte ten správný instrument, když cena zlata jde dolů, tak vyděláte ohromné peníze. Čili, je řada subjektů, které prodělávají a na druhé straně ale vždycky musí být někdo, kdo vydělává. Takže, je řada subjektů samozřejmě, které na současné situaci vydělávají.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
To jsou spojené nádoby, když někdo prodělává, někdo musí vydělávat?

Viktor KOTLÁN, hlavní stratég finančních trhů České spořitelny:
Část těch peněz se může po cestě ztrácet. Je to celkem podivuhodné, ale je to tak. Ale v podstatě zjednodušeně lze říct, že ano, že kdy někdo prodává, tak musí být někdo, kdo kupuje.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Kdo bude v tuto chvíli zachraňovat americké finanční trhy? Odkud půjdou ty finanční injekce a injekce vůbec, které budou posilovat celý ten trh? Už jsme mluvili o americké centrální bance. Budou se na tom podílet i zahraniční subjekty?

Viktor KOTLÁN, hlavní stratég finančních trhů České spořitelny:
Tam jsou vlastně dva, ten problém má dvě roviny. Jeden ten problém je teda dodávání krátkodobé likvidity, což je o tom, že si dané subjekty půjčují a půjčují si buď na trhu nebo od té centrální banky. Centrální banka tady hraje ohromně silnou roli. A ta druhá rovina problémů amerických finančních institucí je kapitál. Jsou ztráty, které ty finanční instituce buď realizují anebo zatím je to v podobě nerealizovaných ztrát, v podobě držení právě těch balíčků problematických hypoték. A tento, ten rozměr, jenom abychom si řekli, tak ten rozměr toho problému je ohromný. Banky zatím odepsaly téměř dvě stě miliard dolarů na ztrátách a hovoří se o tom, že asi zhruba jsme nyní v polovině tohoto, že ještě dvě stě miliard někde visí. A na té rekapitalizaci těchto finančních ústavů, se prozatím ukazuje, chtějí výraznou měrou podílet právě ty subjekty, které těží z růstu cen komodit, což mohou být investoři na Blízkém východě, investoři na Dálném východě, jsou to často státní fondy těchto zemí typu Spojených arabských emirátů, které mají akumulované prostředky zejména z titulu růstu cen komodit a jsou připraveni nyní se podílet na ..., často to není nové vlastnictví těch akcií, protože už ty společnosti byly z určité části, americké banky vlastněny těmito investory, ale jsou připraveni dosypat peníze a zvýšit svůj vlastnický podíl.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
A když bychom celou současnou situaci nazývali krizí, tak, podívali se o něco do minulosti, tak je možné vzít si nějaké ponaučení z krizového vývoje?

Viktor KOTLÁN, hlavní stratég finančních trhů České spořitelny:
Určitě těch krizí, na které je možný se dívat, byla, je celá řada. Já si myslím, že nejblíž tomu současnému vývoji je takzvaná krize stavebních spořitelen, která v Americe proběhla na přelomu, nebo řekněme, koncem osmdesátých a počátkem devadesátých let, kdy vlastně ten makroekonomický propad byl nastartován taky problémy ve finančním sektoru, tady je velká paralela. A tehdy vlastně to řešení, které bylo, bylo trošku podobné, jako je známá Česká konsolidační agentura. Americká vláda vlastně tehdy přišla s institucí, která řekla dobrý, do této instituce, prosím vás, nasypte všechny ty problematická, všechna ta problematická aktiva, ty problematické úvěry a postupem času se budem starat, co s tím. Hlavně, aby se ty banky očistily, aby byly transparentní, aby se ukázalo, teď jsme ty špatné věci jako by odlouply, funguje normální byznys a separátně budem řešit to, co je špatné. Toto je podle mě řešení, které dříve nebo později v té současné situaci v Americe uvidíme. A myslím si, že by to bylo velmi elegantní převést všechny ty špatné věci na jednu hromádku, tak aby se řeklo, tak teď jsme se očistili, tady je ten smradlavý balíček, o ten se pojďme starat a ten normální byznys pojďme dělat někde jinde.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Myslím si, že slyším poprvé nějakého ekonoma v České republice mluvit o modelu České konsolidační agentury jako o elegantním řešení.

Viktor KOTLÁN, hlavní stratég finančních trhů České spořitelny:
Tak není to jako extra vynález České republiky, jak říkám, v Americe už to fungovalo počátkem devadesátých let a je to samozřejmě vždycky otázka jako, jak ty procesy jsou nastaveny, do jaké míry mohou do toho zasahovat politici. Ale myslím si, že ten nápad sám o sobě je dobrý.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Tak uvidíme, jak celá krize amerických finančních trhů dopadne. Mým dnešním hostem ve Dvaceti minutách Radiožurnálu byl ekonom České spořitelny Viktor Kotlán, hlavní stratég finančních trhů. Děkuji, že jste přišel. Díky a na shledanou.

Viktor KOTLÁN, hlavní stratég finančních trhů České spořitelny:
Já děkuju za pozvání. Na shledanou.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Martin Veselovský byl u druhého mikrofonu Českého rozhlasu. Přeji vám příjemný podvečer strávený právě s naší stanicí.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, s.r.o. Texty neprocházejí korekturou.

autor: mav
Spustit audio