Vietnamské dítě hraje s ukrajinským šachy, ani jedno neumí česky, ale výborně si rozumí

18. listopad 2016

Andrea je Češka, Evelína se narodila v Moldávii, a díky tomu se znají. Andrea Chvátalová je zástupkyní ředitele Centra multikulturního vzdělávání v Jihlavě, Evelína před čtyřmi lety využila jejich pomoc. „Když jsem přišla do Jihlavy, moc jsem nemluvila česky. Do České republiky nejdřív odešel tatínek, dva roky po něm maminka a pak teprve já. V Moldávii se o mě starala babička,“ vyprávěla jedenáctiletá okatá Evelína v Dobrém dopoledni.

„Vždycky v létě domů přijeli, mluvili jsme spolu přes skype,“ vypráví Evelína. Půl první třídy absolvovala ještě v Moldávii, v dubnu pak nastoupila do školy v Jihlavě. „Neuměla jsem česky, mluvila jsem spíš rusky, to mi hodně pomohlo,“ vypráví bezchybnou češtinou moldavská dívenka, která na otázku, kde jsi teď doma, bez rozmýšlení odpoví: „Tady.“

Evelína zvládla za tři měsíce první třídu

Andrea Chvátalová se s ní potkala prakticky hned potom, co z Moldávie na Vysočinu přijela. „Za tři měsíce jsme museli zvládnout celou první třídu,“ vypráví Andrea, která pracuje jako asistentka dětí cizinců. Jak vzpomíná na první třídu samotná Evelínka? „Čeština mi asi problémy nedělala, spíš jsem měla problém zapadnout mezi děti, neměla jsem kamarády. Teď už je to v pohodě, už se to uspořádalo. Česky jsem začala rozumět asi za dva týdny,“ říká Evelína.

„Já jsem překvapená, jak jsou děti schopné se domluvit, ony nepotřebují jazyk, ale domluví se. Evelínka měla opravdu největší problém se začleněním do kolektivu. Děti nebyly připraveny na to, že přijde nová holčička, Evelínka byla zvyklá na jiné chování, nerozuměla, bylo to pro ni těžké. Navíc to měla ještě o fous složitější, v první třídě měnila školu. Rodiče neměli bydlení, stěhovali se do jiné části Jihlavy a najednou měnila školu a kolektiv,“ vypráví Andrea Chvátalová.

Andrea Charvátová s dívkou Evelínou ve studiu ČRo Region Jihlava

Nejvíc mě baví přírodověda, ale brzo začneme brát šutry a to mě asi bavit nebude

Andrea Chvátalová pracuje hlavně s dětmi. „V Jihlavě máme v péči padesát dětí. Z toho čtyřicet děti je v rámci asistence, do klubů chodí tak padesát někdy šedesát dětí,“ vypráví zástupkyně ředitele Centra multikulturního vzdělávání. Jak funguje asistence dítěti cizinci v české škole? „Domlouváme se s řediteli škol, učiteli, které dítě potřebuje pomoci s češtinou, ale není to jen čeština. Docházíme za nimi do výuky, pracujeme s nimi individuálně,“ vysvětluje Andrea Chvátalová.

Evelína využívala služeb asistenta od první do čtvrté třídy. „Paní učitelka za mnou chodila do školy. Někdy mi pomáhají rodiče, ale já dvakrát týdně chodím do centra na doučování. Teď jsem v páté třídě a mám jedničky a dvojky. Nejvíc mě baví přírodověda, ale brzo začneme brát šutry a to mě asi bavit nebude,“ přiznává Evelína.

Domácí úkoly dětí někdy řešíme po telefonu

Na práci s cizinci je asi nejtěžší získat si důvěru jak dětí, tak jejich rodičů, myslí si Andrea Chvátalová. „U rodičů získáte důvěru ve chvíli, kdy potřebují pomoc jejich děti. Někteří rodiče nám volají v odpoledních i večerních hodinách, když vzniká nějaký problém s úkolem, řešíme po telefonu, po skypu. Oni prostě pomoci s úkoly nemohou. Dětičky nám nahrazují překladatele, když nerozumí, tak pomáhají děti,“ usmívá se Andrea Chvátalová.

autor: Tamara Pecková
Spustit audio