Vezměte kladívko a běžte pracovat. Je to lepší než akademické debaty, radí sochař Čestmír Suška

„Byli jsme jako razící štít proti tehdejší situaci,“ poznamenává známý sochař k době, kdy se podle něj nic nemělo. O obnovení skupiny však dnes už nemůže být řeč, protože během uplynulých let se ze začínajících umělců staly silné osobnosti. „Každý si jde svou cestou, čas naší skupiny pominul,“ vysvětluje Čestmír Suška. Svoboda navíc umělci dává možnost být sám sebou, což je podle jeho názoru v tvorbě vždy ta lepší varianta. „V životě je pro mě však lepší manželství,“ dodává.

Čestmír Suška se někdy považuje za takzvaného recyklátora. Proměňuje totiž obrovské cisterny v nové vyřezávané objekty, vdechuje tak něčemu starému nový život. „Kdybych měl vyrobit sochu, byla by to práce na celý rok, zatímco když najdu cisternu, mám tři čtvrtě práce za sebou,“ přibližuje svou mazanost sochař. Jenže cisterny znamenají také uměleckou výzvu. „Musím přijmout tvar, který jsem si nevymyslel,“ připomíná háček.

V současné době věnuje spoustu energie svému studiu a společnosti Bubec, která v Řeporyjích pořádá umělecké workshopy, umělecké akce a výstavy pro zasloužilé umělce, začínající sochaře i širokou veřejnost. „Je důležité, když vznikají věci přímo od lidí, ne rozhodnutím vlády za přispěním vysokých dotací,“ tvrdí. Jeho studio se stává častým cílem návštěv nejen místních nebo veřejnosti, ale i mladých umělců.

Čtěte také

„Nejlépe se totiž naučíte za pochodu,“ říká k tomu. Proto před akademickým debatám dává přednost kladívku v ruce a práci. I o studiu tvrdí, že jde o sochařskou huť. „Přijdou tam lidé a pracují, společně realizují různé projekty,“ vysvětluje.

Audio záznam rozhovoru si můžete poslechnout kliknutím na odkaz přímo v tomto článku a také v iRadiu.