Vešli jste někdy do Muzea hlavního města Prahy?

21. duben 2013
Po Česku
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Část budovy byla zbouraná kvůli stavbě Severojižní magistrály

Možná se trochu pokazilo počasí a vy přemýšlíte o cíli výletu. Nejlépe takového, který by byl pěkně v teple a pod střechou. Právě ten nabízíme v dalším putování Po Česku. A slibujeme také jeden opravdový unikát.

Tu budovu zná snad každý Pražan a leckterý návštěvník Prahy. Vedle tisíců tun betonu Severojižní magistrály, stovek metrů čtverečních asfaltu a nevzhledné stanice metra je jakýmsi pozdravem ze starých časů. Ruku na srdce, když jste spěchali kolem, vešli jste dovnitř, do Muzea hlavního města Prahy na Florenci?

„Budova byla postavená v novorenesančním slohu, jak v té době byla stavěna řada budov. Na výzdobě se podílela spousta významných sochařů a malířů,“ vypráví ředitelka Zuzana Strnadová. „Všimněte si například plastických prvků na budově. Alegorie Prahy jsou dílem Ladislava Šalouna,“ ukazuje.

Stojíme v hale elegantní budovy postavené v letech 1896 až 1898. Pamětníci si jistě vzpomenou, že před lety mívala ještě jedno křídlo. „V 70. letech 20. století byla budova bývalého kavárenského pavilónu zbořena kvůli stavbě Severojižní magistrály,“ nastiňuje Zuzana Strnadová.

Uvidíte Prahu pravěkou, středověkou i renesanční

Zbouráno bylo i nedaleké pražské nádraží Těšnov, byť byl vypracován projekt na jeho využití právě Muzeem hlavního města Prahy, které se tehdy potýkalo s nedostatkem výstavních prostor. Ostatně i dnes mohou návštěvníci vidět jen zlomek sbírek.

Budova byla postavena v letech 1896 až 1898

V přízemních sálech budovy uvidíte expozice pravěku a středověku. Tam se můžete podívat, jak tehdy vypadaly některé pražské domy. V prvním patře patří jeden sál renesanční Praze.

„Jedním z velmi vzácných exponátů je plastika Herkula od Adriana de Vries. Tento umělec měl v Praze hodně soch, ale většina z nich je dnes bohužel ve Švédsku,“ dodává Zuzana Strnadová.

Stojí za to zvednout oči i nad hlavu, na renesanční stropy, které sem byly přeneseny z domu U Císařských a z domu na Vaječném trhu. Pak přes sál věnovaný baroku v našem hlavním městě přicházíme k největšímu lákadlu muzea. Jedná se unikátní papírový model Prahy.

Detaily Langweilova modelu překvapily i odborníky na digitalizaci

„Vytvořil ho miniaturista Antonín Langweil ve druhé čtvrtině 19. století. Je na něm přes dva tisíce budov, které právě v tomto období v Praze byly,“ zdůrazňuje Zuzana Strnadová.

Spousta lidí okolo Muzea hlavního města Prahy jen prochází, ale nikdy nevešla dovnitř

Čtěte také

Míra miniaturizace je často až k neuvěření. „Detaily, které jsou tam místy uvedené, realizátoři digitalizace nedokázali pochopit,“ podotýká Zuzana Strnadová.

Ve vstupní hale muzea uvidíte i malý zvonek. K čemu slouží, pochopíte, když se zdržíte až do konce otevírací doby. Právě jeho vyzváněním dnes, stejně jako před sto lety, kustodi ukončují prohlídku.


Zobrazit Muzeum hlavního města Prahy na větší mapě

Spustit audio