Věnceslava Hrdličková

Věnceslava Hrdličková

Ve čtvrtek byla hostem Dopoledního Radiožurnálu sinoložka a překladatelka Věnceslava Hrdličková. V rozhovoru s Lucií Výbornou vysvětlila, proč se za války rozhodla studovat čínštinu a zavzpomínala také na svoji první cestu do Číny. Povídala i o odlišnostech čínské a evropské kultury nebo o tradicích, které jsou v Číně hluboce zakořeněny, a které naopak moderní doba razantně mění. V pátek 8. srpna budou hosty olympijští zpravodajové ČRo Robert Mikoláš a Petr Souček.

Proč se Věna Hrdličková rozhodla za druhé světové války učit se čínsky? "To byla zvláštní shoda okolností. Školy byly zavřené a my jsme byli s budoucím manželem vášnivými čtenáři. Dostali se nám do ruky Mathesiovy Zpěvy staré Číny, které nás okouzlily a rozhodli jsme se, že chceme čínštinu poznat. Tak jsme začali v Praze navštěvovat kurzy čínštiny," odpověděla sinoložka, která na konci čtyřicátých let odjela s manželem na čtyři roky do Číny. "Jeli jsme vlakem - byla to nádherná cesta. Také první dojem z Číny byl pohádkový. Později jsme si vybrali bydlení v chutungu, což je řada starých čínských domků. Byly tam sice špatné hygienické podmínky, ale my jsme byli rádi, že jsme pronikli do atmosféry běžného života," přiblížila Věna Hrdličková, sinoložka, japanoložka a překladatelka.

Podstatou západní kultury je individualismus, jaká byla tradice v Číně? "V Číně byla nejdůležitější složkou rodina, která poskytovala sociální zabezpečení všem svým členům. Ten život byl mnohem kolektivnější, než my jsme zvyklí. Dnes se Číňané vracejí ke Konfuciovi. Po celém světě zakládají a finančně podporují konfuciovy ústavy, které nejsou určeny jen ke studiu díla Konfucia, ale také kultury. U nás byl založen na univerzitě v Olomouci,"uvedla. Jak s Čínou zamávala politika jednoho dítěte? "To je pro mě dodneška nepochopitelné, že se jim to podařilo prosadit, protože hlavním štěstím čínské rodiny bylo mít hodně dětí, především synů. Má to své klady, ale i zápory," odpověděla Hrdličková.

Do Číny odjela Věna Hrdličková i s manželem opět v osmdesátých letech. "Vrátili jsme se do země, kterou milujeme a setkali jsme se s přáteli. Mluvili jsme s nimi i o kulturní revoluci. Někteří z nich trpěli, ale Číňané mají tu vlastnost, že se oklepou - chtějí žít dál," uvedla. Mohou v tak velké zemi fungovat principy demokratického vládnutí, jaké známe z našich poměrů? "Nechci odpovědět zcela negativně, ale bude to trvat dlouhou dobu a musí si to oni vyřešit sami. Tam stále existuje velká chudoba, špatná zdravotní i sociální péče. Čína nebude mít do budoucna snadnou situaci," přiblížila sinoložka.

Záznam celého rozhovoru s Věnceslavou Hrdličkovou si můžete poslechnout v Rádiu na přání.