Velryby se vrátily do newyorského zálivu. Voda už je čistá, teď ale kytovce ohrožují plasty

Do New Yorku se dá vyrazit za nákupy, do skvělých muzeí nebo na některé z představení na Broadwayi. Ale v poslední době si můžete odvézt i jeden nečekaný a ještě nedávno nemožný zážitek – pozorování velryb s mrakodrapy Manhattanu v pozadí. Velcí mořští živočichové se do tamních vod vrátili po desetiletích velkého znečištění, které i díky zákonům ze 70. let postupně pominulo.

Nejdřív se na mořské hladině objeví gejzír po výdechu a pak už není těžké zaměřit místo, kde se vynoří celá velryba. Posádka lodi jménem Americká princezna čekala na první podívanou skoro dvě hodiny, ale teď má posvícení. Co chvíli se plejtvák ukáže nad hladinou, jednou dokonce projeví gymnastické mistrovství a předvede se v celé své kráse.

Poslechněte si, o čem zpívají velryby. Jsou to rození jazzmani, tvrdí vědci

velryby grónské

Víte, jak zní velrybí zpěv? Vědci ano. A teď dokonce zjistili, že velryby patří mezi vášnivé skladatele hudby.

„Někdy takhle skáčou, někdy se vynořují, ukazují ocas. Každý den je jiný, každá velryba je jiná. Některé jsou vyloženě showmani, jak jsme viděli i dnes. Jsou to velmi chytrá zvířata, několikrát připluly velmi blízko naší lodi a hrály si s ní, protože vědí, že jim neublížíme,“ usmívá se Tom Paladino.

Tak trochu jiný rybolov

Bělovlasý muž v tmavých brýlích drží v ruce kormidlo a ze své kapitánské kajuty pozoruje velryby skotačící v blankytných vlnách a celé tohle divadlo rámují věže Manhattanu v pozadí. Podnikání, které založil jeho otec, se Paladinova rodina věnuje od roku 1945. Dřív vyplouvali na moře kvůli rybolovu nebo obyčejným vyhlídkovým jízdám. Ty za velrybami začali provozovat až v poslední době.

Rodina kapitána Toma Paladina vyplouvá na moře u New Yorku od roku 1945.

„Tady ve vodách u New Yorku se velryby objevily až v posledních deseti letech díky čistší vodě a je jich tu čím dál víc. V minulých dvou letech jsme měli víc než devadesátiprocentní úspěšnost, takže pokud jedete do New Yorku, vyrazit za velrybami je skvělý nápad. Lidi to milují, však se podívejte, dnes to byla fantastická plavba,“ pochvaluje si Tom Paladino.

Velrybí otisky prstů

Zatímco kapitán Americké princezny cítí zodpovědnost za to, aby se plavba vydařila po technické stránce a aby platící pasažéři i skupina mladých výzkumníků velryby opravdu spatřili, Catherine Grantonová z Gotham Whales, organizace na ochranu a výzkum těchto živočichů, se zase snaží o to, aby se velrybám v newyorských vodách dařilo.

„Vedeme evidenci plejtváků, které zpozorujeme tady na západě newyorského zálivu,“ vysvětluje. „Děláme to tak, že fotíme jejich ocasní ploutve, na jejichž spodní části mají kůži s jedinečným povrchem, něco na způsob lidských otisků prstů. Podle toho poznáme, jestli a kolikrát už jsme velrybu viděli, a zaznamenáváme, jak se chovala.“

Velryba na obzoru! Výpravy za velrybami jsou úspěšné až z 90 procent, říká kapitán lodi.

Vědce zajímá například způsob stravování velryb i jiné stránky jejich chování a způsobu života. V současnosti je podle odbornice ze vzdělávacího úseku společnosti, která newyorské plavby za velrybami zajišťuje po odborné stránce, v newyorských vodách víc než osmdesát těchto živočichů.

Velryby může zachránit každý z nás

Catherine stojí značnou část cesty u zábradlí vedle vchodu do kapitánské kajuty, sleduje obzor a její vycvičené oči pátrají po místě, kde by se mohla velryba objevit. Gejzír při výdechu, zpěněná voda při krmení nebo ptáci a delfíni, to vše může signalizovat, že velryba je blízko.

Víte, co jíte? Ostrovy z plastů brázdí oceány, řešení zatím neexistuje, varuje Jan Freidinger z Greenpeace

Výsledek úklidu pláže v odlehlé části Norska. Odpad sem přináší vítr a mořské proudy

Kosmetika, syntetické oblečení nebo otěr pneumatik. To všechno je zdrojem takzvaných mikroplastů – různorodých úlomků plastů menších než 5 milimetrů. A ty jsou dnes prý doslova všude. „Dokonce i ve vzduchu,“ varuje v rozhovoru s Lucií Výbornou Jan Freidinger z hnutí Greenpeace.

„Obrovským problémem jsou plasty. Podílíme se na několika kampaních, ve kterých prosíme lidi, aby řekli ‚ne‘ plastovým brčkům nebo igelitkám. Ty vám v obchodě nacpou často bez ptaní. Nedávno v Evropě našli mrtvou velrybu, která vyhladověla, protože snědla osmdesát plastových tašek a vyvolalo to v ní pocit sytosti,“ rozčiluje se Catherine.

Jedním z lídrů kampaně proti plastům je i britská královna Alžběta, která se ji rozhodla podpořit poté, co zhlédla dokument BBC. „Věřím, že povědomí mezi lidmi je stále větší, ale je to na volbě každého z nás,“ zdůrazňuje Catherine Grantonová důležitý aspekt řešení nebezpečí, kterému jsou vystaveny nejen velryby, co se vrátily sem, na dohled od Manhattanu.

autoři: Jan Kaliba , and
Spustit audio