Velký pátek nejspíš bude novým státním svátkem, schválili to senátoři

02857896.jpeg
02857896.jpeg
K státem uznaným svátkům nejspíš přibude Velký pátek. Senát změnu schválil nejtěsnější většinou, normu teď dostane k podpisu prezident. Pokud ji Miloš Zeman potvrdí, budou mít lidé v Česku celkem 13 dnů pracovního klidu.

Pro zařazení Velkého pátku mezi dny pracovního klidu hlasovalo jen 38 ze 75 přítomných senátorů. Proti jich bylo sice jen sedm, ale 30 se při hlasování zdrželo, nejvíc z ČSSD.

Volno na Velký pátek nechce například ministr pro lidská práva a menšiny senátor Jiří Dienstbier.

„Stát je založen na demokratických hodnotách a nesmí se vázat ani na výlučnou ideologii, ani na náboženské vyznání. A my tady debatujeme o Velkém pátku jako o svátku v situaci, kdy podle některých dat zhruba 70 procent občanů se nehlásí k žádnému konkrétnímu vyznání,“ řekl.

S návrhem na zařazení Velkého pátku mezi svátky přišli poslanci KDU-ČSL. Připomněli, že Velký pátek byl státním svátkem i v někdejším Československu a zrušen byl až za komunistického režimu v roce 1951.

Podle lidoveckého senátora Jiřího Čunka má uznání křesťanských tradic právě v této době velký význam. „Jsem přesvědčen, a zcela jistě ne sám, že připomínání si hodnot, na kterých křesťanská civilizace vyrostla, tuto civilizaci zachrání a udrží,“ uvedl Čunek.

Autoři novely argumentují i sociální stránkou zařazení Velkého pátku mezi svátky, které jsou dny pracovního klidu. V základních a středních školách jsou v tento den prázdniny a úprava by rodinám měla umožnit strávit čas společně.

Odpůrci argumentovali i ekonomickými dopady

Ministerstvo financí podle důvodové zprávy spočítalo, že den volna by ekonomiku připravil o 0,4 procenta ročního hrubého domácího produktu. Reálný dopad by prý ale byl podle jiných výpočtů mnohem nižší, nejvýše 0,1 procenta. Dopady na hospodářství by tak byly údajně zanedbatelné.

Právě ekonomickými dopady dalšího volného dne argumentovali v minulosti odpůrci rozšiřování státem uznávaných svátků. Ekonomka Markéta Šichtařová naopak předpokládá, že lidé by tuto ztrátu mohli zmenšit tím, že budou víc utrácet.

„Každé takové období delších svátků vede k tomu, že lidé propadají nákupní horečce, připravují se, nakupují různé ozdoby, luxusnější potraviny a podobně. A to potom bývá pro ekonomiku mírná vzpruha,“ upozornila Šichtařová.

Velký pátek, který připomíná biblické ukřižování Ježíše Krista, je svátkem v řadě evropských států. Patří mezi ně například Německo, Rakousko, Slovensko a skandinávské země.

Státní svátky