Velké malé zprávy 9. června 2006
Taky jste si mysleli, že stonožka má sto nohou? Omyl! Má jich daleko více. Jestli vás zajímá kolik, poslechněte si Velké malé zprávy. Operace končetin se týká i informace o úspěchu rakouských lékařů, kteří jako první na světě úspěšně transplantovali lidské ruce. Také se dovíte o strašáku mnohých rodičů - hyperaktivita, která hrozí daleko častěji předčasně narozeným dětem.
Až se vás někdo zeptá, které zvíře má nejvíce nohou, nenechte se svést k jednoduché odpovědi, že je to stonožka se stovkou nohou. V kalifornské oblasti San Benedito totiž našli tvora s více než sedmi sty nohou. Přesněji řečeno zapálený student biologie spolu s bratrem po 80 letech tuto téměř "tisícinožku" s latinským názvem znovuobjevili.
První zpráva o kalifornské housence s bezmála tisícovkou nohou se objevila už v roce 1926, ale od té doby se jí nikomu nepodařilo najít. Dvěma mladíkům to nedalo, vzali 80 let staré mapy, kde se měl živočich vyskytovat, a po krátkém hledání objevili 12 krémově zbarvených housenek. Na asi třícentimetrovém těle mají na článcích tři druhy nohou, které se vyskytují u pavouků, hmyzu a korýšů.
U samiček napočítali mladí objevitelé kolem sedmi stovek nohou, samečci měli maximálně 400. Zajímavé je, že články těla stonožce dorůstají po celou dobu života, tedy i ve stáří. Housenka objevená v roce 1926 se 750 nohami tedy patrně byla stonožčí babičkou.
Operace končetin se týká i informace o úspěchu rakouských lékařů. Ti jako první na světě úspěšně transplantovali lidské ruce. Podrobnosti zná naše vídeňská zpravodajka Marie Woodhamsová.
Woodhamsová: Špičkoví odborníci Univerzitní kliniky v Insbrucku splnili opět jedno velké životní přání - mít nové ruce. Šest let žil bez nich pětadvacetiletý Ukrajinec Vasil Rohovij. Ztratil je nešťastnou náhodou při výbuchu bomby. Jeho rodina kontaktovala bezvýsledně řadu klinik na celém světě, pak se z internetu dověděla, že před časem provedli tuto ojedinělou operaci v Insbrucku.
Organizace Pomoc lidem v nouzi shromáždila peníze potřebné na takový zákrok. Dlouhé měsíce musel pacient, který našel přístřeší v klášteře v Insbrucku na dárce rukou. Když dostal osvobozující zprávu, že vhodný dárce právě zemřel, byli už ve dvou operačních sálech připraveny týmy chirurgů.
Unikum této operace spočívá v tom, že transplantují obě ruce najednou. Poprvé tak operovali známého rakouského policistu Theo Kelice, který vlastní ruce ztratil při bombovém atentátu. Také pacienta z Ukrajiny operovali lékaři plných 16 hodin. Už potřetí dokázali světu jeden chirurgický zázrak.
Strašák mnohých rodičů - hyperaktivita - hrozí daleko častěji předčasně narozeným dětem. Hyperaktivita je o 70 procent častější u dětí, které se narodily mezi 34. a 36.týdnem těhotenství. Ještě horší je to u dětí narozených před 34.týdnem tam je pravděpodobnost výskytu hyperaktivity dokonce trojnásobně vyšší než u dětí narozených v termínu, tedy kolem 40.týdne.
Spojitost mezi předčasným narozením a hyperaktivitou je natolik zřejmá, že podle BBC překvapila i samotné dánské vědce, kteří výzkum na 30 tisících dětí prováděli. Chtěli totiž jen doplnit chybějící výzkumy, protože dosavadní studie hyperaktivity se zaměřovaly jen na děti, které přišly na svět už před 28.týdnem těhotenství.
Vyhráno ale nemají ani děti narozené takzvaně v termínu. Zvýšené riziko výskytu hyperaktivity, vyznačující se zejména poruchou pozornosti, našli dánští lékaři také u dětí, které se narodily s nízkou porodní váhou. Novorozenci vážící mezi 1,5 až 2,5 kilogramy mají o 90 procent vyšší riziko, že budou hyperaktivní.
