Velké malé zprávy 9. března 2006

Čím to, že se lidé tolik liší od šimpanzů? Vždyť mají 99 % genů shodných. Vědci ze Spojených států a Austrálie tvrdí, že příčinou toho je ve velké míře potlačování některých genů. Ty se mohou u určitého jedince sice vyskytovat, ale jejich specifické znaky mohou zcela zmizet. Zdaleka ne všechny geny, kterých má člověk ve své výbavě na 30 tisíc jsou aktivovány najednou a v každé buňce.

Profesor Kevin White z Yaleovy univerzity ve Spojených státech a jeho kolegové z Chicagské univerzity a Hallova institutu v australském Parkville se zabývali srovnáváním uspořádání genů u orangutanů, makaků, šimpanzů a u lidí. U primátů se během 65 milionů let udály celkem malé genové změny.

Naopak u lidí rychlé změny nastaly u zvláštní skupiny genů, takzvaných transkripčních faktorů. Ty řídí jiné geny. Díky tomu se lidé od svých opičích předků během uplynulých pěti milionů let tak odlišili. Vědci sice nevědí přesně proč ke změnám transkripčních genů u lidí došlo, ale domnívají se, že to může být způsobeno používáním ohně a upřednostňováním tepelně zpracované potravy.

Přáli byste si, aby na vás květiny doma mluvily? Nebo se dokonce ozvaly, když jim něco chybí ? Doba, kdy se budou zelené ozdoby našich domácností o své potřeby hlásit samy, se už zřejmě blíží. Rostlinu, která světélkuje, když má žízeň, se totiž podařilo vypěstovat studentům Polytechniky v Singapuru.

A jak to udělali? Rostlině jednoduše naočkovali gen medúzy. Pokud květina trpí nedostatkem vláhy, rozsvítí se fluoreskující zelení. Toto světlo je ale těžko rozeznatelné pouhým okem a studenti proto ve spolupráci se svými kolegy z Technologické univerzity Nanyang ještě vyvinuli optické zařízení, které je schopno rostlinou vydávané světlo rozlišit. A jak svou práci hodnotí sami studenti ? Podle nich světélkující rostliny mohou asijským zemědělcům pomoci zlepšit zavlažování polí.

Hitem mezi Japonci staršími 45 let se stala speciální počítačová hra nazvaná "Trénink mozku". Hra údajně zlepšuje mozkovou aktivitu a snižuje tak riziko vzniku demence a Alzheimerovy choroby. Vyvinul ji uznávaný neurolog Rjuta Kawašima.

Podle britského listu The Guardian musejí hráči co nejrychleji řešit různé hlavolamy, v duchu počítat, kreslit a za pomoci zařízení rozpoznávajícího hlas bleskově odpovídat na série otázek. Systém pak vyhodnotí "stáří mozku" hráče. Hra může ukázat, že třicátníkovi to myslí jako padesátníkovi, zatímco důchodce může být duševně tak svěží, že ho hra vyhodnotí jako dvacetiletého.

Cílem hry je věk mozku snížit. Společenskou hru zvanou "Trénink mozku" si Japonci velmi oblíbili. Od jejího uvedení na trh loni v květnu se jí prodalo přes 3 miliony kusů. Letos bude mít "Trénink mozku" premiéru ve Spojených státech a v červnu se má objevit i v obchodech v Evropě.

Živočich, který vypadá jako humr, ale je pokrytý chlupy, dostal název Kiwa hirsuta. Je ale od ostatních druhů tak odlišný, že pro něj vědci museli vytvořit novou taxonomickou skupinu. Tým amerických biologů našel tohoto tvora už loni v hloubce kolem 2300 metrů asi 1500 kilometrů od Velikonočního ostrova.

Podrobnosti o nálezu ale zveřejnil až teď časopis pařížského Národního muzea přírodní historie. Michel Segonzac z francouzského institutu pro výzkum moří Ifremer upřesnil, že živočich je bílý a měří na délku asi 15 centimetrů. Jeho zvláštností ale je to, že klepeta a nohy pokrývají chlupy, které vypadají jako jemná srst.

Vědci si jeho zvláštnost vysvětlují tím, že korýš patrně žije u hydrotermálních průduchů na dně. Těmi se ze země do moře dostávají látky, které jsou toxické pro řadu zvířat. Podle Segonzace obsahují chlupatá klepeta řadu bakterií. Někteří vědci se domnívají, že tyto bakterie detoxikují jedovaté minerály z vody a tím umožňují humrovi, aby mohl žít v okolí těchto průduchů.

Zatím nejvzdálenější zaznamenaný záblesk záření gama z doby zárodečného vesmíru zaznamenaly astronomické týmy ze Spojených států, Japonska a Itálie. Kosmickou explozi s označením GRB 050904 se jim podařilo objevit s pomocí družice amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír - Swift.

Záblesk paprsků gama může trvat jen několik milisekund, ale i pár minut. Někdy tyto jevy dokonce doprovázejí vznik zvláštního typu supernovy. Tedy obrovských výbuchů, které vznikají při zániku velkých hvězd. Giancarlo Cusumano z astrofyzikálního institutu v italském Palermu v článku pro britský časopis Nature uvedl, že pozorovaná exploze paprsků nastala před 12 miliardami a 800 miliony let. Tehdy vesmíru bylo "teprve" 890 milionů let.

Vědcům takové jevy mohou přinést mnoho užitečných informací o raném kosmu. Podle nich záblesk paprsků gama dokazuje, že i v tak krátké době po Velkém třesku se tvořily hvězdy, které po čase pohltily černé díry. Vědci se domnívají, že exploze záření gama, které je možné kvůli jejich jasnosti pozorovat i na největší vzdálenosti, se vyskytují právě při zhroucení masivních hvězd, ze kterých se stávají neviditelné černé díry.