Velké malé zprávy 7. září 2003
Dva půlroční tygříci čínští se vydali z Číny až do Jižní Afriky, kde by se měli naučit lovit a žít ve volné přírodě. V Bulharsku byla nalezena svatyně podobná té ve Stonehenge. Pochází až z pátého století před naším letopočtem. Řada počítačových odborníků varuje před elektronickými volbami. Počítače pomohou kdekoli, ale do voleb by podle nich mluvit neměly.
Dva mladí čínští tygříci se vydali na 12 tisíc kilometrů dlouhou cestu do Jižní Afriky - to proto, aby se naučili lovit. Tygřata jménem Cathay a Hope patří mezi tygry čínské, kteří ve volné přírodě nebyli viděni už 15 let a v čínských zoologických zahradách jich je pouhých 6 desítek. Nadace pro záchranu tygrů čínských se snaží mláďata narozená v zajetí naučit lovit a tím přežít v divoké přírodě.
Cathay a Hope přiletěli do 500hektarové rezervace Makopani severně od Pretórie. Tam se po dvou týdnech v karanténě začnou učit lovit slepice a králíky. Ošetřovatelé ale musí překonat první větší problém - tygři sice něco uloví, ale nikdy to nesnědí, protože neloví pro hlad, ale pro radost. Později půjdou na výchovu ke stejně starým lvíčatům.
Pokud se jim během prvních 3 dnů nic nestane, mohla by tygřata přežít a skutečně se naučit žít volně. Nadace pro záchranu tygrů čínských je ale organizací nadšenců, a tak jí podle magazínu Newscientist zoologové nedávají moc šancí.
V Bulharsku odhalili vědci svatyni podobnou té v britském Stonehenge. Archeologové našli na jihu země zbytky astronomické observatoře z pátého století před naším letopočtem. Observatoř se nachází nedaleko obce Satro Jelezare a je tvořena 22 kamennými bloky. Kolmo do země zapuštěné kameny odrážejí světlo Slunce, Měsíce a hvězd.
Archeologové předpokládají, že tehdejší pozorovatelé si stoupli doprostřed prostoru a mohli vypočítat, kde a kdy vychází a zapadá Slunce a jak se vůči Slunci mění postavení Měsíce a hvězd. Podle mínění vědců je tato svatyně naprosto unikátní a lze ji přirovnat ke svatyni v britském Stonehenge nebo k thráckému astronomickému centru v Dácii, dnešním Rumunsku. Ostatně i tato observatoř prý sloužila právě Thrákům.
Řada uskutečněných pokusů s elektronickými volbami nás sice láká na volby digitální, řada počítačových vědců ale před nimi varuje. Do jedné věci by podle nich nikdy počítač mluvit neměl - a to do voleb. Říkají, že přesně spočítané volby jsou přeci základem demokracie.
Především varují před přístroji používanými třeba v Kalifornii se zkratkou DRE. Fungují jako bankomat, volič si vybírá stiskem ikony a jeho hlas je okamžitě zaznamenán v centrálním počítači. Voličům se líbí i velká obrazovka s velkými písmeny, fakt, že nemůžete zároveň zaškrtnout ano i ne, navíc může být vybaven i syntetizérem řeči pro zrakově postižené.
Většina počítačových vědců by ale raději DRE vyřadila z provozu - bojí se hlavně toho, že někdo přístroje záměrně přeprogramuje a na takový podvod by se prý přišlo těžko. Další informatici se DRE zastávají. Pozitiva prý nad negativy převažují - přístroj například vedle jmen ukazuje i kandidátovu fotografii. Takhle se používá volební automat v Brazílii už od 90. let a v zemi, kde je hodně lidí negramotných, může značně pomoci.