Velké malé zprávy 7. července 2003

V řadách amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír padly zřejmě konečné tresty za únorovou havárii raketoplánu Columbia. Tři špičkoví manažeři řídícího střediska letů přišli o své funkce a vykonávají jinou, méně významnou práci. Vedení NASA jim mimo jiné klade za vinu, že příliš lehkomyslně přijali názory, že poškození tepelné izolace raketoplánu při startu nebylo důležité a letoun nijak neohrožovalo. Podle agentury DPA jde o hlavní manažerku týmu vedoucího misi Columbie Lindu Hamovou, o šéfinženýra flotily raketoplánů Ralpha Joea a o jednoho z jeho špičkových spolupracovníků, který nebyl jmenován. Podle některých náznaků by mohlo jít o ředitele letu Steveho Stiche, ale potvrzeno to není. V Kennedyho vesmírném středisku na floridském Cape Canaveralu padlo už několik hlav dříve. Podle vyšetřování havárii raketoplánu s největší pravděpodobností způsobil náraz izolační pěny z vnější palivové nádrže do křídla při startu. Do poškozené izolace křídla tak při vstupu do hustých vrstev atmosféry pronikl vzduch rozžhavený až na 1700 stupňů Celsia a stroj roztrhal. Všech sedm astronautů zahynulo.

Brazilští vědci tvrdí, že objevili nový rybí druh. Věří, že se jim tohoto malého úhořovitého tvora podaří kategorizovat ještě do konce roku. Poprvé na rybu narazili v roce 1999, když prováděli výzkum mořských krevet v povodňových pláních nedaleko hlavního města brazilského státu Amazonas. Zatím jí prý říkají tajemná ryba, protože se nedá zařadit do žádné skupiny. Tento dravý tvor měří asi 15 centimetrů a má až deset vzduchových komor, na rozdíl do dvou nebo tří, které ryby obvykle využívají pro pohyb pod vodou. Tato zvláštnost vědce přivedla k domněnce, že by ryba mohla dýchat i na suchu. Objev je posledním důkazem obrovské biologické rozmanitosti Amazonie, rozsáhlé oblasti tropických pralesů v povodí Amazonky, která je domovem až 30 procent zvířecích a rostlinných druhů planety.

Servírky, které napodobují chování svých zákazníků, dostávají větší spropitné. Podle časopisu Nature to zjistili nizozemští psychologové. Došli k názoru, že mimikry - napodobování - vytváří mezi lidmi určité pouto. Když vás někdo napodobuje, řeknete si, že vaše chování musí být dobré - a máte tendenci být při placení štědřejší, říká šéf výzkumného týmu Rick van Baaren. Společně se svými kolegy sledoval chování personálu americké restaurace v jižním Nizozemsku. Požádali polovinu servírek, aby po hostech jejich objednávku vždy zopakovaly. Druhá půlka dostala za úkol ještě něco pozitivního dodat, třeba: "hned to přinesu". Vyšlo najevo, že větší spropitné jednoznačně dostávala první skupina. Podle vědců je to první jasně dokázaný příklad, že mimikry se vyplácejí.