Velké malé zprávy 7. července 2002

Až vám příště přijde SMSka a vy zrovna budete sledovat napínavý film, nebudete se muset zvedat a napětí přerušovat - kliknete na ovladač a textovku si přečtete. Píše o tom britský magazín New Scientist. Potřebujete na to krabičku, podobnou té na příjem kabelové televize. Krabičku propojíte s televizí a zároveň s mobilním telefonem.

Pokud vám přijde textová zpráva, objeví se na televizi ikonka. Kliknete a uvidíte celou zprávu. Pokud na ni budete chtít odpovědět, není problém. Na obrazovce se totiž objeví virtuální klávesnice, na kterou lze psát i normálním ovladačem. Jediná nevýhoda je v tom, že v tuto chvíli už bude znát obsah esemesky celá rodina. Pokud se vynálezci podaří najít strategického investora, produkt by se mohl na trhu objevit na podzim příštího roku.

V americkém státě Colorado byl před 64 milióny let zřejmě tropický deštný prales. Vědci totiž nalezli poblíž města Denver místo plné zkamenělin dávných stromů a dalších rostlin, které silně připomíná dnešní amazonský deštný prales. Zajímavé je, že by se mu tam dařilo pouhý milión let poté, co se Země zřejmě srazila s velkou planetkou.

Většina vědců má za to, že se před 65 milióny lety na Zem dopadla v oblasti poloostrova Yukatan planetka, která vytvořila obrovský kráter a vrhla do vzduchu miliardy tun prachu a hornin. To na několik století silně zastínilo slunce a většina rostlin a živočichů vyhynula. Zkameněliny z následujících 10 miliónů let jsou tedy velmi chudé, jen pár druhů rostlin a živočichů, jak uvádějí v týdeníku Science Kirk Johnson a Beth Ellisová. Ovšem na východním svahu Skalnatých hor, jak se zdá, existovalo místo, kde bujel deštný prales.

Svědčí o tom zkameněliny velkých vějířovitých listů, kořenů i celých zkamenělých kmenů stromů. Vypadají úplně stejně jako ty, které dnes najdeme v deštných lesích v Peru. Z toho plyne, že se buď život po srážce s planetkou zotavil rychleji, než se dosud soudilo, nebo že některé části území zůstaly nějak uchráněny před negativními následky kolize.

Vědci v Singapuru zahájili práci na novém ambiciózním pojektu. Jeho cílem je lépe pochopit mechanismus vývoje rakoviny jater, která je v Asii a Tichomoří dosti rozšířená. Odborníci doufají, že jim v jejich úsilí pomůže malá rybička - dánie pruhovaná, akvaristům známá také pod jménem zebřička. Podle listu The Straits Times se na 50 badatelů ze singapurského Institutu genomu zaměří v příštích pěti letech právě na tuto rybičku. Ta je totiž - podobně jako člověk - náchylná k rakovině jater a také její geny jsou podobné lidským.

Odborníci proto budou hledat viníky choroby - jinými slovy zjišťovat, které geny se aktivují a které naopak vypínají, když se zmiňovaná nemoc objeví. Nakonec by chtěli vytvořit léky, které zablokují činnost genů nebo bílkovin souvisejících s nádorovým onemocněním. Protože tělo zmiňované dánie pruhované čili zebřičky je prakticky průsvitné, vědci mohou sledovat, jak se vyvíjí embryo a fakticky vidět i to, které geny se aktivovaly a kde. Mají v plánu studovat na 16 tisíc genů zebřičky poté, co je vystaví kancerogenním látkám, lékům či hormonům.