Velké malé zprávy 7. března 2002
Britské pasy s biometrickými údaji. Plyšová hračka se superpočítačem uvnitř ohlídá zdravotní stav starších lidí. Genetická úprava bramborového škrobu umožňuje zmrazit pudink. Na sítnici oka lze zjistit poškození mozkových cév. Evropská unie zakazuje od 1. dubna hlučná letadla, což by mohl být definitivní konec letadel typu Iljušin a Tupolev v Evropě.
Británie uvažuje o možnosti uvádět v cestovních pasech i takzvaná biometrická data osob, jako například fotosnímky oční duhovky nebo otisků prstů, případně dlaně i tváře. Ředitel pasového úřadu v Londýně si podle BBC On-Line údajně dokáže představit, že karty s biometrickými údaji by mohly fungovat ve spojení s dosavadními "papírovými" cestovními pasy, a to už od roku 2006.
I když zatím ještě nepadlo poslední slovo, britská vláda oceňuje u tohoto nápadu hlavně skutečnost, že cestovní doklady by tak byly pro svého majitele i pro kontrolní orgány mnohem bezpečnější. První příslušné testy už provedly britské aerolinie na londýnském letišti Heathrow. Karty s biometrickými daty už od ledna dostávají i žadatelé o azyl v Británii.
Plyšový medvídek jako "hlídač" seniorů? Taková možnost už v současné době existuje, má-li dotyčná hlídaná osoba při sobě medvídka, který má pod kožíškem supermoderní mikropočítač s místním napojením na síť. Tento výkřik techniky už hlídá seniory v domově důchodců v japonské Ósace.
Medvídci kontrolují stav pacientů tím, že jim kladou různé otázky a měří přitom čas nutný k reakci. Medvídkův mikropočítač také zaznamenává, jak dlouho trvá seniorům nebo pacientům splnit zadané úkoly. Výsledek se pak odesílá pracovníkovi dané směny, případně také upozornění, že něco není v pořádku. "Teddy", jak medvídka obyvatelé domu seniorů nazývají, je nejnovější kreací ze série těchto malých přátelských robotů jedné známé japonské firmy. Předchozí typ měl podobu rozkošné kočičky.
Až dosud nebylo možné dát obyčejný pudink do mrazničky - tedy: dát jste jej tam mohli, ale to, co jste pak vyndali, bylo dobré jen na vyhození: jakási beztvará vodnatá kaše bez chuti. Vadilo to i potravinářskému průmyslu, který přemýšlel, jak tomu u potravin s obsahem škrobu zabránit.
Biotechnologové z výzkumného oddělení Unilever v britském Bedfordu na to přišli: Změnili složení a strukturu škrobu v bramborách. Nový škrob má nejen výhody pro spotřebitele, ale i pro životní prostředí. Jeho výroba totiž nevyžaduje žádnou chemickou změnu. Molekula bramborového škrobu se totiž skládá ze dvou složek: z 18 procent z amylázy, dlouhé nerozvětvené molekuly glukózy a z 82 procent z amylopektinu, tj. naopak z rozvětveného glukózového řetězce.
Pomohla tu - jak jinak - genetická manipulace: badatelům se podařilo dlouhé řetězce amylázy odstranit a délku molekul amylopektinu dále zkrátit. Výsledek podrobili výzkumníci pětinásobné zkoušce zmrazení a roztavení a produkt obstál. Takže brzy si možná budete moci připravit pudink do zásoby - a uložit jej do mrazničky.
Člověk je tak zdravý, jak zdravé jsou jeho cévy - říkal už víc než před sto lety německý lékař Karl Virchow. A jedno staré pořekadlo praví, že "oko je do duše okno". Badatelé z americké univerzity Johna Hopkinse ve své tři a půl roku trvající studii však zjistili, že oko prozrazuje mnohem víc. Dokonce podává informace o tom, zda dotyčnému hrozí mozková mrtvice.
Lékař čínského původu Ťin-Jin-Wong dal ofotografovat oči 10 000 bílých Američanů ve věku 48 až 73 let a zjistil, že drobounké mozkové cévky s tenkými dělicími příčkami, které propouštějí krev a tuk do očí, jsou zodpovědné i za stav očí. Jsou-li tyto cévky v mozku poškozeny, lze to vyčíst z cévek na sítnici. Je to tedy velice dobrá prevence.
K této metodě přistoupili například i lékaři v německém Erlangenu: vyšetřili oči už u 3500 osob a dalších 8000 je na čekací listině. Vědci také zjistili, že lidé vystavení trvalému stresu mívají často vysoký krevní tlak, aniž o tom vědí. I to lze vyčíst z očí. A tak se i němečtí lékaři hodlají napříště svým pacientům dívat častěji a hluboko do očí.
Od 1. dubna letošního roku - a není to aprílový žert! - zakazuje nová vyhláška Evropské unie starty a přistávání příliš hlučných letadel na evropských letištích. Postižena tímto zákazem budou zvláště zastaralá civilní a nákladní letadla ruského původu. Podle poslance Evropského parlamentu Georga Jarzembowského měly ruské letecké společnosti deset let čas na to, aby staré stroje z leteckého provozu vyřadily.
Znamená to tudíž definitivní konec letadel typu Iljušin a Tupolev v Evropě. Ruský AEROFLOT už zareagoval sdělením, že letadla Il-86 Rusko používá už jen jako "speciály" na charterové lety a pouze tehdy, není-li k dispozici jiný stroj. Pro menší letecké společnosti v rámci Společenství nezávislých států to však podle mluvčí Aerfolotu bude znamenat existenční problémy.
Na letišti ve Frankfurtu nad Mohanem budou bruselským zákazem postiženy jen tři desetiny procenta všech operujících dopravních letadel. V Berlíně se však spoléhají na intervenci spolkového ministerstva dopravy proti zmíněné vyhlášce, protože např. za letadlo IL-76 není dosud méně hlučná náhrada a Berlín jako hlavní město Německa by tak ztratilo kontakt se světem.