Velké malé zprávy 6. února 2003
Speciální počítačový program ukázal, že kojenci lépe rozumějí, když na ně mluví matka než otec. Archeologický výzkum v brněnské nemocnici Milosrdných bratří odkryl téměř celý suterénu dřevohliněného domu. Zatímco myší samci určují, kolik mláďat se narodí, samice pak jejich počet regulují přídělem stravy.
I když kojenci doopravdy nerozumí tomu, co jim rodiče říkají, ženy se s nimi přesto domluví lépe, než muži. Podle časopisu New Scientist to dokazuje počítačový program, který vyvinuli američtí vědci. Sleduje, jak výška hlasu, rytmus a důraz sdělují určité významy. Výsledek zkoumání nasvědčuje tomu, že matčině šveholení rozumějí kojenci lépe než tomu otcovu.
Program hodnotil řečový projev šesti rodičovských dvojic, které měly za úkol své děti nejdřív chválit a pak je varovat, aby se vyhnuly určitým objektům. Program správně rozlišil většinu povzbuzujících i varujících tónů. K překvapení výzkumníků ale počítač správně určil o 12 procent více slovních projevů matek. To by znamenalo, že matky používají při promluvě k dítěti méně nejasné zvuky než otcové.
Cenné nálezy přinesl archeologický výzkum v místě budoucího pavilonu akutní medicíny brněnské nemocnice Milosrdných bratří v Polní ulici. Zvlášť důležitý je podle Davida Merty z občanského sdružení Archaia nález téměř celého suterénu dřevohliněného domu. Podle keramiky spadá zánik stavby do konce 13. století. Budova zřejmě náležela nedalekému kostelu sv. Václava, zbořeného v roce 1784.
Severně od suterénu archeologové našli středověké zásobní jámy na obilí. Nalezli také část zahloubené stavby, takzvané zemnice, z mladší době kamenné. Dalším významným nálezem je velkomoravské pohřebiště z devátého století - celkem 12 hrobů, většinou dětských. Byly vybaveny bronzovými náušnicemi, noži, skleněnými knoflíky a náhrdelníkem. Výzkum na staveništi brněnské nemocnice potrvá do konce měsíce.
Nový aspekt války mezi pohlavími objevil výzkum anglických vědců, o kterém píše časopis Nature. Jde o rodičovské chování myší. Samci mají kontrolu nad tím, kolik mladých se narodí. Potom už ale rozhodují pouze jejich partnerky - a to rozdělováním potravy. Proti vysokému počtu mláďat se brání tím, že je méně krmí.
Zbraněmi v této bitvě jsou imprintované geny. Ty se zapínají nebo vypínají podle toho, od kterého rodiče pocházejí. Imprintované geny pocházející od otce, často u dětí způsobují jejich růst. Matčiny imprintované geny zase tuto tendenci krotí. Podle evolučního biologa z Harvardské univerzity Davida Haiga je to nečekané zjištění. Dalo by se prý spíše čekat, že to bude matka, kdo ovlivňuje počet dětí. Zatím ale není jasné, jestli toto chování existuje také u jiných zvířecích druhů než u myší.
