Velké malé zprávy 5. února 2003

Britští a nizozemští vědci zahájili ambiciózní projekt zaměřený na léčení rakoviny. Experti se pokusí odkrýt funkce jednotlivých lidských genů a určit, jak by měly vypadat nové protirakovinné léky. Využijí k tomu data z nedávno zveřejněného projektu lidský genom, který zmapoval všech zhruba 35 tisíc lidských genů. Vědci se chystají použít techniku nazvanou interference RNA, o které se podle agentury Reuters mluví jako o největším vědeckém objevu uplynulé dekády.

RNA je jakýsi rozesílací systém, který přenáší instrukce do dalších částí buněk. Tento přirozený mechanismus byl objeven u jednoho druhu červa, který používá malé části RNA, aby odpojil ty geny, které by mu mohly škodit. Anglo-nizozemské konsorcium plánuje použít interferenci RNA nejdříve k deaktivaci a výzkumu funkcí asi tří set lidských genů, které jsou spojovány s rakovinou. Pokud bude projekt úspěšný, měli by vědci tímto způsobem prostudovat všech 35 000 lidských genů.

Odborníci potvrdili, že většina výsledků vědeckých výzkumů, prováděných na palubě raketoplánu Columbia, je nenávratně ztracena. Jak připomíná server časopisu New Scientist, jeho poslední mise byla zasvěcená výhradně vědě. Některá data ale zůstala zachována - astronauti je odeslali přímo na Zemi.

Podle šéfa programu vesmírných letů NASA Rona Dittemora se část této práce stane dědictvím zemřelých astronautů. Během několika málo hodin mají experti upřesnit, kolik přesně informací bylo zachráněno. Raketoplán Columbia vynesl na oběžnou dráhu speciální modul, na jehož palubě probíhalo přes osm desítek experimentů. Astronauti se střídali ve dvou směnách a neustále na ně dohlíželi.

Jeden pokus například zadala Texaská univerzita: byl zaměřený na zranění a následnou regeneraci svalů ve vesmíru. Astronauti museli pro tento experiment pravidelně dodávat vzorky vlastní krve. Na palubě Columbie byly i různé rostliny a živočichové - například mravenci. Podle astronautů se nezdálo, že by je stav beztíže nějak zaskočil.

Klasické třiapůlpalcové diskety budou zřejmě už brzy jenom historií. Jak píše server časopisu ABC, na poli paměťových médií zřejmě brzy vzroste konkurence. Americká společnost StorCard nedávno přišla se stejnojmenným výrobkem, který na první pohled vypadá jako běžná kreditní nebo telefonní karta. Je ale schopný nést 100 MB až 5 GB dat.

Je možné ho prý také ohýbat a vystavovat teplotám v rozmezí -20 až 60 stupňů Celsia. Ke čtení a ukládání dat je potřeba speciální čtečka, která se připojí k počítači. Karta má v sobě také zabudovaný procesor, díky kterému je možné ukládaná data šifrovat, aby se k nim nedostal nikdo nepovolaný. Na trhu by se StorCard měla objevit během tohoto roku a výrobce slibuje příznivé ceny.