Velké malé zprávy 5. července 2002
Asi 350 miliónů let stará zkamenělina tvora podobného krokodýlovi, by mohla blíže objasnit přechod živočichů z vody na souši. Řecká kuchyně a dostatek sexu - to je prý recept na dlouhý a zdravý život. Američtí vědci ukázali, jak moc pomáhá spánek při učení. Výbušniny a drogy by už brzy mohly místo psů hledat - krysy. Vědci teoretizují, jestli by mohly oteplování klimatu zmírnit nebo zastavit mraky s bublinkami.
Asi 350 miliónů let stará zkamenělina tvora podobného krokodýlovi, která byla nalezena ve Skotsku, by podle odborníků mohla zaplnit vývojovou mezeru v původu suchozemských obratlovců.
Jak uvedli vědci v týdeníku Nature, jednalo se o živočicha asi metr dlouhého se čtyřmi končetinami. Podle Jennifer Clackové z univerzity v Cambridgi měl znaky ryby a pravděpodobně žil částečně ve vodě. Také projevoval první známky toho, že dokázal chodit po souši. Odborníci věří, že jim objev téměř úplné kostry dotyčného živočicha pomůže doplnit poznatky o přechodu živočichů z vody na souši. Zkamenělin těchto přechodných tvorů je totiž málo.
Řecká kuchyně a dostatek sexu pomáhají udržet dlouhý a zdravý život a zároveň bojovat proti rakovině a srdečním chorobám. Alespoň tak to podle agentury Reuters tvrdí odborník na rakovinu, profesor Walter Willet z Harvardovy univerzity.
Řecká strava, bohatá celoročně na ovoce, zeleninu a využívající olivový olej místo másla a vepřového sádla představuje podle jeho slov nejlepší způsob, jak bojovat proti řadě nádorových onemocnění. Kromě toho profesor Willet doporučuje hodně pohybu - a bezpečný sex je prý pozitivní fyzická aktivita. Nadváha přitom podle něho znamená z hlediska rakoviny téměř stejně vysoké riziko jako kouření.
Myšlenka, že spánek napomáhá učení, sice není nová, ale američtí vědci podle agentury Reuters ukázali, jak moc pomáhá. Tým odborníků z Harvardovy univerzity zkoumal přes 60 lidí. Skupina, která požadované úkony nacvičila ráno a po 12 hodinách testy opakovala, dokázala zlepšit svůj výkon o pouhá 2 %. Ale dobrovolníci, kteří se požadované zadání naučili večer, pak si dopřáli dobrý spánek a znovu prováděli test ráno, se zlepšili daleko výrazněji. V průměru o celých o 20 procent!
Když vědci analyzovali průběh spánku, zjistili, že nejdůležitější dobou pro učení nových pohybových dovedností je poslední čtvrtina noci, poslední dvě hodiny spánku. Ale právě tuto část mnoho lidí promešká, když musí brzy vstávat. Tyto nové poznatky by také mohly vysvětlit, proč malé děti tolik spí. Intenzivně se totiž učí, zejména složité pohybové úkony. A právě toto intenzivní učení by mohlo být důvodem, proč děti potřebují tolik hodin spánku.
Výbušniny a drogy by už brzy mohly místo psů hledat - krysy. Nebo by alespoň mohly psy doplnit. Tým Jamese Otta z univerzity v Baltimoru totiž naučil tyto hlodavce vyhledávat určité pachy, informoval týdeník New Scientist. Konkrétně výbušniny a kokain už krysy dokáží najít s 90procentní přesností, a to dokonce i za situace, kdy je rozptylují jiné silné pachy, například benzínu nebo výtažku z mandlí.
Když krysa najde to, co hledá, postaví se na zadní. Tím se aktivují čidla, která zaznamenají, kde a kdy se tak stalo. James Otto vypracoval způsob výcviku krys pomocí počítače, který sleduje jejich pohyb - ale také jim dá odměnu v případě úspěšného zákroku. Výcvičit krysy by tak bylo podle jeho slov daleko snazší než vycvičit psi. Krysy si navíc nevytvářejí žádné pevné vazby na člověka - na rozdíl od psů tak nejsou závislé na svém pánovi. Navíc jsou malé, takže by se s příslušným tréninkem mohly vydat třeba i do zhroucených budov hledat zasypané lidi.
Důkazy svědčící o globálním oteplování jsou nejednotné, ale alarmující, konstatoval renomovaný vědecký týdeník Nature. A dodal: Až budeme vědět, že oním škůdcem je oxid uhličitý, bude možná příliš pozdě. Významnou roli by proto mohly sehrát mraky. Ty totiž přirozeně odrážejí sluneční záření. A dokonce i malé zlepšení této odrazivosti by nás mohlo zachránit.
Tohoto vylepšení by se dalo dosáhnout, kdyby vrchní vrstvu mraků tvořily nikoli kapičky vody, ale duté bublinky asi stejné velikosti. Ty by měly víc odrazných ploch a odrážely by tak sluneční záření daleko lépe. Bublina je samozřejmě lehčí než kapka vody. Takže bublinky by se soustředily v mraku nahoře - právě tam, kde jsou potřeba.
Vědci proto uvažují, jak a z čeho by se takové bubliny měly tvořit. Měly by být samozřejmě lehčí než vzduch, aby stoupaly. Dalším předmětem úvah jsou metody, které by umožnily, aby nakonec každý mrak v atmosféře měl takovou vrchní vrstvu z maličkých bublinek. Ta by měla odrážet sluneční světlo účinněji než mrak bez ní. S trochou štěstí by bublinky měly být natolik stabilní a existovat dostatečně dlouho, aby snížily hrozbu světového oteplování.