Velké malé zprávy 31. července 2002

Ranní cvičení škodí zdraví. K tomuto závěru dospěla studie, otištěná v British Journal of Sports Medicine. Pohyb brzy ráno může zvýšit pravděpodobnost získání infekce. U závodních plavců, kteří často trénují za úsvitu, se zjistilo následující: hladina kortizolu, hormonu, který potlačuje imunitní systém, byla ráno ve srovnání s předchozím večerem vyšší, a ráno po cvičení dokonce významně vyšší.

Plaváním se také snížilo množství slin, které přispívají k ochraně před infekcí. Výzkumníci doporučují, aby se sportovci rannímu cvičení vyhnuli, i když si uvědomují, že pro špičkové závodníky trénující dvou- nebo třífázově to nebude přijatelné.

Vědci z copenhagenské univerzity přišli na zajímavou souvislost mezi živočišnými druhy a lidskou řečí. Místa, kde se vyskytuje velký počet druhů zvířat, jsou zároveň oblastmi, kde lidé mluví mnoha jazyky. Vědci zkoumali oblast v subsaharské Africe, kde se mluví 17-ti sty místními jazyky a kde žijí bezmála čtyři tisíce druhů savců, ptáků, hadů a obojživelníků. Když oblast rozdělili na čtverce, zjistili, že počet živošičných druhů v každém z nich odpovídá počtu nářečí. Naznačuje to, že chráněním kultur se zároveň chrání i živočišné druhy, a naopak.

Osmkrát rychlejší než zvuk je motor nové generace, který úspěšně odzkoušel tým vědců v Austrálii. V nedaleké budoucnosti byste tedy z Evropy do Austrálie neletěli dnešních 24 hodin ale pouhé dvě hodiny. Vědci nyní studují údaje z experimentu, jestli se všechno dělo jak mělo. Konečné výsledky by měly být známy do dvou týdnů. Nový raketový motor pohlcuje přímo ze vzduchu kyslík, kterým pak rozněcuje tekutý vodík. Palivová nádrž je navíc o polovinu menší než u klasických raketových motorů.

O takovém motoru snili letečtí konstruktéři od padesátých let, kdy Američan Chuck Yaeger jako první člověk prolomil rychlost zvuku. Už minulý rok zkoušela NASA prototyp podobného motoru v ceně mnoha miliónů dolarů. Testy tenkrát nedopadly dobře.

Věříte v existenci paranormálních jevů a vaši známí se vám smějí? Podle studie uveřejněné v magazínu New Scientist mají jen v mozku méně dopaminu. Jeden neurolog z curyšské univerzitní nemocnice povolal na testy 20 lidí věřících v zázraky a 20 zatvrzelých skeptiků. V testech jim pouštěli rychle za sebou obrázky opravdových tváří a tváře zašifrované. Měli je od sebe odlišit stejně jako opravdová slova od vymyšlených. Věřící viděli na zdi tváře, i když tam žádné nebyly, skeptici zato neviděli tváře ani tam, kde byly tváře opravdové.

Nakonec dali vědci dobrovolníkům lék, který zvýší hladinu dopaminu v mozku. Obě skupiny najednou dělaly více chyb, ale skeptici nyní častěji viděli utajené tváře nebo slova. Podle vědeckého týmu se zdá, že dopamin pomáhá lidem rozpoznat vzor nebo strukturu a vyvozovat nějaký závěr.

Psi jsou zřejmě mnohem chytřejší, než si lidé myslí. Kalifornští vědci zkoumali, zda umí psi počítat a také zkusili ze štěkání tlumočit různé zprávy. Odborníci na zvířecí chování si dosud mysleli, že štěkání je prostě způsob, jak získat pozornost. Nová studie tvrdí, že každý pes má jiný štěkot - a to s celým spektrem různých výrazů. Psi obvykle používají vysoko položené štěky, když nemohou být se svým pánem, a hlubší štěky, když se blíží cizí člověk nebo slyší zvonek. Hravý štěkot je zase vysoko položený a nestejnoměrně přerušovaný.

Vědci dokonce tvrdí, že psi dokáží počítat. Udělali malý test - ukázali psovi pochoutky a zakryli je. Z hromádky trochu ubrali nebo přidali a znovu je psovi ukázali. Když byl počet bonbonů změněn, pes se prý díval na hromádku mnohem déle, než když jich bylo stejně. Počet totiž neodpovídal jeho očekávání.