Velké malé zprávy 30. září 2004

Život na Zemi byl už před 3 miliardami a 416 milióny lety, na začátku prekambrijského období - tedy o 16 miliónů roků dříve, než se dosud myslelo. Tvrdí to američtí vědci v článku, který ve svém nejnovějším čísle uveřejnil britský časopis Nature. Ukázaly to podle nich rozbory korálového útesu Buck Reef Chert v Jižní Africe, který se formoval právě před těmi skoro 3 a půl miliardami let.

Tvořen je prý vrstvami sedimentů, které vytvořily převážně mikroorganismy. A to právě někteří další badatelé zpochybňují. Mají za to, že sedimenty nemají s živými organismy nic společného. Podle posudku v časopisu je ale důkaz, že organická hmota z jádra korálového útesu je biologického původu, naprosto jasný.

Plíseň na nohou je hodně nepříjemná a krémy často nezabírají. A víte, co podle vědců umí plíseň výborně vyléčit? Krmení pro zemědělská zvířata, konkrétně vojtěška. Potvrdil to výzkum na londýnské King´s College. Vojtěška prý obsahuje složky, které dokáží zničit infekci kožní plísně stejně rychle a účinně jako běžné medikamenty.

Účinnost takzvaných saponinů byla v laboratoři potvrzena, zastavily růst hned několika plísní, které způsobují kožní choroby. Nejvíce vědce překvapil účinek na druh Trichophyton tonsurans, což je původce jedné z běžnějších, ale úporných plísní. Nové poznatky by se určitě daly využít v praxi, ale podle autorů výzkumu to bude ještě několik let trvat.

Kapesní počítače se dají velice dobře využít při práci v terénu, vědí to pracovníci ve skladech, policisté, celníci, ale třeba také doručovatelé. Jedna americká firma se v ComputerWorldu pochlubila třeba tím, že zatímco se řidič dodávky proplétá ulicemi, hledá jeho závozník informace o adrese a adresátovi.

Protože je tam i poznámka, že v zahradě pobíhá velký zlý pes, volá zákazníkovi, že u něj budou za chvíli, a ať si psa přiváže. Podobné detaily o směrování a sledování zásilek ušetřily zasilatelské firmě hodně peněz: produktivita týmu se zvýšila o celých 20 procent.

Širší využití kapesních počítačů je ale problematické, protože se do nich obtížně píší delší texty. Proto se vyvíjejí vyspělejší aplikace - třeba ovládání gesty, které bylo původně určeno pro tiché dorozumívání mezi vojáky.

Za 150 let už budou ženy sprinterky rychlejší než muži. Tvrdí to britští vědci Oxfordské univerzity, kteří analyzovali výsledky z dosavadních olympijských her, píše o tom New Scientist. Došli k tomu, že pokud by se ženy zdokonaly stejně jako dosud, na olympiádě v roce 2156 by žena mohla zaběhnout 'stovku' za 8, 79 tisícin sekundy, zatímco muži o 21 tisícin sekundy pomaleji.

Na tak přesný výsledek přišli zpracováním výsledků mužů od roku 1900 a žen od roku 1928, kdy mohly poprvé startovat na olympiádě. S pomocí aritmetiky pak pokračovali až do roku 2156. Vedoucí vědeckého týmu ale přiznává, že studie si neklade otázku, zda je lidské tělo vůbec schopno takový výkon podat.

A lékaři si právě tímto nejsou vůbec jisti. Navíc podle nich muži nakonec vždycky předčí ženy: jsou větší, silnější a výkonnější. Další vědci zdůrazňují, že ženy se sice hodně zlepšují od té doby, co začaly trénovat jako muži, ale od 90. let u nich nepozorují žádný velký pokrok.

Varovné nálepky na cigaretách mají podle britského experta ještě jeden efekt, o kterém se dosud nemluvilo. Podle něj totiž poškozují značky a kuřákům nevadí vyměnit drahou prestižní značku za levnější.

Expert poradenské firmy JP Morgan ve své analýze uvedl, že v zemích, kde zavedli k textovému varování na krabičkách obrázky nemocných plic nebo žlutých zubů, se kuřáci už za takové krabičky stydí a nechtějí, aby s nimi byli spojováni. Na společenských akcích je proto odstraňují z pohledu ostatních.

Současně to vede k tomu, že lidé méně váhají sáhnout po levnějších cigaretách. A čísla mu dávají za pravdu. V Kanadě se odbyt levných cigaret po zavedení obrázkových varování zvýšil na dvojnásobek.