Velké malé zprávy 30. září 2002
Do dvou let by měly být k dispozici samočisticí kontaktní čočky, které, díky tenoučké vrstvičce selenu ničící bakterie, bude možno nosit až dva měsíce. Jedovatá bylina durman by se mohla stát základem léku proti nádorovému onemocnění mozku, tzv. gliomu. Raketoplán Atlantis se vydá k Mezinárodní vesmírné stanici s kamerou, která umožní nevídaný pohled na start.
Na trhu by se už do dvou let mohly objevit samočisticí kontaktní čočky, které samy bojují proti infekcím. Zbavily by tak své nositele starostí o to, aby čočky včas vyndali z oka a vyčistili. Nové čočky jsou totiž potaženy tenoučkým filmem, který zabíjí bakterie způsobující záněty v oku. Dají se tak bezpečně nosit i několik měsíců. Vědci ze Spojených států podle agentury DPA testovali svůj vynález na králících - a u těch se po dvou měsících nošení neobjevil žádný problém.
Nové čočky jsou pokryty tenoučkou vrstvičkou selenu. Ten je podle doktora Teda Reida z Texaské technické univerzity v Lubbocku součástí přirozené obrany proti infekci. Jde o přirozený mechanismus, který naše tělo používá ze zneškodnění bakterií. Proto také čočky nezpůsobily při pokusech králíkům žádné potíže ani po delším nošení. Selenový film nijak nenarušuje optické vlastnosti čočky, protože má tloušťku pouhé jedné molekuly.
Ve světě sice už existuje několik druhů kontaktních čoček, které se dají nosit až měsíc, ovšem většina typů se musí nejméně jednou týdně čistit. Čočky potažené selenem by se však mohly nosit nejméně dva měsíce a možná i déle. Už brzy by se měly začít testovat u lidí.
Látka obsažená v jednom druhu durmanu, který hojně roste v severní Americe, by mohla otevřít cestu k novému způsobu léčení jednoho typu nádorového onemocnění mozku. Japonští vědci z Tokijského metropolitního institutu gerontologie v prvních laboratorních testech ukázali, že molekula z jedovatého durmanu označovaná jako DSA má neobvykle účinky na buňky nádoru zvaného gliom.
Sice je nezabíjí, ale ničí jejich schopnost se množit. Brání tak dalšímu šíření choroby. Uvedl to doktor Tasuku Sasaki, jehož výzkum zaznamenal odborný časopis British Journal of Cancer. Zmiňovaná látka se zatím testovala pouze na rakovinných buňkách v laboratoři a výzkum je teprve v raném stádiu. Na případné léky, které by této látky využívaly, si tedy ještě pár let počkáme.
Ve středu mezi 20. hodinou večerní a půlnocí by měl odstartovat raketoplán Atlantis a zamířit k Mezinárodní vesmírné stanici. Šestičlenná posádka přiveze třem kosmonautům, kteří tam nyní pobývají, osobní věci. Ale především na orbitální stanici dopraví 15ti tunovou součást příhradového nosníku, který kosmonauti během tří výstupů do volného kosmického prostoru upevní. Celá konstrukce bude nakonec tvořit jakousi páteř Mezinárodní orbitální stanice, na které budou upevněny sluneční panely i jednotlivé moduly.
Jak zaznamenala agentura Reuters, tento start raketoplánu Atlantis bude zvláštní tím, že na velkou palivovou nádrž bude připevněna kamera, která poprvé z ptačí - nebo přesněji raketoplánové - perspektivy zachytí start. Dokonce ani šestice astronautů nebude mít během 8 a půl minuty trvajícího stoupání na oběžnou dráhu tak panoramatický pohled na vzdalující se Zemi, jaký poskytne tato kamera.
Ukáže plameny při zážehu motorů, stoupání Atlantisu, pak oddělení prvního stupně rakety a palivové nádrže samé. Kamery se v minulosti připevňovaly na nepilotované kosmické lodě. Tentokrát ji však ponese daleko těžší a větší raketoplán.
