Velké malé zprávy 27. ledna 2003
Mléko klonovaných, geneticky upravených krav obsahuje o 13 procent více důležitých proteinů - mohly by se tak snížit náklady na produkci mléčných výrobků. Skotští vědci vyvíjejí větrem poháněnou turbínu, která má zvlhčovat vzduch nad přímořskými pouštěmi a tím přivolat déšť. Přesun sportovního týmu na nový, lepší stadión dočasně zhorší jeho výsledky.
Výrobci mléka, kteří se snaží snížit náklady, zřejmě brzy dostanou další možnost, jak ušetřit: Vědci na Novém Zélandu naklonovali geneticky upravené krávy, jejichž mléko má o 13 procent více důležitých proteinů než obyčejné krávy. Jak píše server časopisu Nature, znamená to, že k produkci mléčných výrobků by bylo potřeba méně mléka. Geneticky upravené krávy mají více genů pro dva typy proteinu kasein, který je klíčový pro výrobu sýrů a jogurtů.
Novozélandští výzkumníci musí nejdřív zjistit, jestli zvýšené množství proteinů zlepšuje také obsah vápníku v mléce a jeho srážlivost. Teprve pak se pokusí získat souhlas s prodejem klonovaných krav farmářům. Podle většiny vědců se mléko klonovaných krav nijak neliší od mléka krav normálních. Proti mléku geneticky upravených dojnic ale mají výhrady. Všechno záleží na tom, jaký gen byl do DNA zvířete přidán.
V případě novozélandského experimentu by ale prý měli být všichni klidní: krávy neprodukují žádný cizí protein, pouze větší množství těch přirozených.
Pouště ležící na březích moře se mohou opět zazelenat. Výzkumníci z Edinburgské univerzity pracují na vývoji turbín, které jsou poháněné větrem. Rozprašují do vzduchu odpařenou mořskou vodu - tím zvyšují jeho vlhkost a následně i pravděpodobnost, že zaprší. Pokud bude projekt úspěšný, mnohonásobně se vyplatí, říkají vědci.
Turbíny se budou moci používat například i k hašení lesních požárů. Projekt se zatím testuje na meteorologickém počítačovém modelu. Jeho výsledky ale ovlivňuje několik základních faktorů: vítr musí vát směrem k břehu, vzduch musí být dostatečně teplý a musí vystoupat do velké výše. Největší otázkou zůstává, jakým směrem se odpařená mořská voda bude pohybovat. Už brzy chtějí skotští vědci vyzkoušet skutečnou turbínu.
Pokud se váš oblíbený sportovní tým stěhuje na nový, lepší stadión, připravte se na zklamání. Tato změna může nepříznivě ovlivnit výkon hráčů. Dokazuje to studie amerického statistika Richarda Pollarda, o které píše časopis New Scientist. Pollard studoval výsledky profesionálních basebalových, basketbalových a hokejových týmů ve Spojených státech z let 1987 až 2000.
Zjistil, že kluby, které změnily stadióny, ztratily průměrně 24 procent své domácí výhody - to je tendence, že týmy budou mít lepší výsledky, když hrají na domácí půdě. Podle Pollarda je to způsobeno hlavně tím, že hráči ještě své nové působiště dobře neznají. Významným důvodem je ale prý také to, že sportovci prostě nemají k novému stadiónu stejnou teritoriální vášeň, jakou mívali na starém místě.
Pollard proto doporučuje: než začne sezóna, měl by tým na novém stadiónu sehrát co nejvíc přátelských utkání.
