Velké malé zprávy 24. srpna 2006
Tak běžný zákrok jako je narkóza je pro lékaře už více než sto let v určitém ohledu záhadou. Podařilo se jim ji konečně rozluštit? Prozradí vám to Velké malé zprávy a jejich autor Lubica Bergmanová. Velké malé zprávy vám také odkryjí nové a překvapivé důkazy o dobytí Aztécké říše španělskými kolonizátory a také se dozvíte, v jaké drama se změnilo kdysi bezproblémové soužití obyvatel jednoho amerického města s malými zvířaty z okolních lesů.
Je neodmyslitelnou součástí většiny operací a lékaři ji používají denně. Přitom ale nevědí, jak funguje. Řeč je o narkóze. Ano, slyšíte správně! 160 let od první narkózy zůstává stále záhadou, co se během anestézie děje v lidském mozku, proč se k němu nedostane informace o bolesti a proč nechává tělo nehybné.
Jak uvádí časopis Live Science, dosavadní výzkumy se zaměřovaly především na to, jak provést celkové umrtvení co nejbezpečněji a jak odstranit nežádoucí účinky. Anestetika sice uspí mozek. Zároveň ale například rozšíří cévy a nebo ztíží dýchání.
Až nyní se vědci rozhodli provést nové výzkumy, které mají ukázat, co přesně se děje během narkózy v mozku pacienta. Cílem je vyvinout taková anestetika, která by "uspala" jen tu část mozku, do které přichází informace o bolesti a ostatní vynechala.
Smečka chlupatých zabijáků dějí město Olympia v americkém státě Washington. Kdysi vítaní mývalové začali znenadání útočit na kočky, psy a dokonce už i na lidi. Za poslední týdny zabili 10 koček, několik menších psů zranili a dokonce i pokousali chovatelku, která večer své mazlíčky venčila.
Jak uvádí agentura AP, vystrašení obyvatelé zřídili hlídky dobrovolníků a raději nevycházejí ven bez slzného plynu nebo železné tyče. Řádění kdysi přítulných mývalů se zatím nikomu nepodařilo zastavit. Proti mývalům nepomohly ani nastražené pasti. Washingtonský odborník na odchyt zdivočelých zvířat Tom Brown za šest týdnů dokázal chytit jediného mývala.
Tvrdí, že se kolem návnad pohybovala celá smečka, ale pasti se dokázala vždy vyhnout i mláďata. Přivolaní znalci divokých zvířat nad změnou chováním mývalů jen kroutí hlavou. Doporučují pouze, aby obyvatelé města nenechávali venku domácí zvířata, ani žádné jejich jídlo. Podle nich by se tak vyhladovělí mývalové časem mohli stáhnou zpět do lesů.
Španělští dobyvatelé nedostali v 16. století Mexiko od Aztéků tak pokojně, jak píší historické knihy. Kostry z té doby nalezené u města Mexika dokazují, že Aztékové své kolonizátory rituálně vraždili, čtvrtili a dokonce i pojídali. Agentura Reuters uvádí, že Aztékové přinejmenším v jednom případě přepadli karavanu španělských dobyvatelů, doprovázenou tamními muži, ženami a dětmi a 550 z nich brutálně zavraždili.
Aztéčtí kněží během rituálních obřadů vyřízli Španělům srdce z hrudníku, těla pak rozřezali nebo uvařili. Podle badatelů to měla být pomsta za smrt krále aztécké říše Cacamatzina. Nález koster patrně přinutí dějepisce, aby přepsali některé kapitoly o dobytí Aztécké říše španělskými kolonizátory v roce 1520. V některých se totiž píše, že Aztékové bílé muže na koních vítali v naději, že se jim navracejí Aztéčtí bohové.
