Velké malé zprávy 23. dubna 2003
Konstruktér Burt Rutan představil první soukromou kosmickou loď, která pojme tříčlennou posádku. Zatím ovšem tají, pro koho ji postavil, i kolik stála. Vědci vypracovali novou, lepší metodu zjišťování Alzheimerovy nemoci. Spočívá v analýze mozkomíšní tekutiny. Mořské želvy se na svých dlouhých cestách řídí i čichem.
V Kalifornii byla veřejnosti představena první soukromá kosmická loď. Jak píše časopis New Scientist, navrhl a financoval ji Burt Rutan, který je autorem známého letounu Voyager. Až dosud svůj projekt tajil, ale teď chce jeho zveřejněním podpořit ostatní návrháře a také dát najevo, že náklady na kosmický program nejsou zas až tak vysoké.
Kosmická loď je dlouhá osm metrů a pojme tříčlennou posádku. Rutan zatím neprozradil, pro koho ji postavil, ani kolik to stálo. Je možné, že jeho projekt získá takzvanou cenu X dotovanou deseti miliony dolarů. Ta je určená prvnímu soukromému kosmickému programu, v jehož rámci budou dvakrát během dvou týdnů do stokilometrové výšky bezpečně vyneseni běžní cestující.
Je ovšem jasné, že náklady na postavení takové lodi jsou o hodně vyšší než hodnota ceny X. Podle Burta Rutana je hlavním cílem jeho snažení ukázat, že vesmírná turistika je reálnou záležitostí.
Lékaři zřejmě už brzy získají novou, účinnější metodu pro zjišťování Alzeheimerovy nemoci. Jak píše server BBC News, k diagnóze postačí odebrat pacientovi mozkomíšní tekutinu. V současnosti k tomu slouží snímky mozku a paměťové testy, které ovšem nejsou tak přesné. Výzkumníci, kteří novou metodu vyvinuli, zároveň doufají, že se tak podaří Alzheimerovu nemoc odhalit v mnohem dřívějším stádiu.
Díky tomu by včasná léčba mohla šíření choroby zastavit. Nový způsob diagnostikování je postaven na faktu, že mozkomíšní tekutina odebraná z páteře obsahuje u lidí s Alzheimerovou nemocí větší počet určitých chemických látek a jiných je v ní zase nedostatek. V některých případech ovšem tyto změny nastávají i u zdravých lidí. Vědci soudí, že jde o jedince, kterým vypuknutí Alzheimerovy nemoci teprve hrozí, a díky včasnému odhalení se jí mohou snažit předejít.
Mořské želvy se při svých dlouhých cestách přes oceán zřejmě řídí čichem. Naznačují to výsledky sledování jejich pohybu prostřednictvím satelitu. Kareta obrovská uplave ze svého bydliště v Brazílii do hnízdišť na ostrově Ascension přes 2000 kilometrů.
Už od dob Charlese Darwina si vědci lámali hlavu nad tím, jak si při takových vzdálenostech zvířata hledají cestu. Při nejnovějším testu nechali výzkumníci několik želv asi 50 kilometrů od ostrova. Zjistili, že ty, které byly po větru, se do cíle dostaly daleko rychleji. Hypotéza, že se želvy řídily čichem, se tak podle nich potvrdila. Zvířata podle nich zřejmě cítí pach pláží či rostlin na ostrově. Vědci připomínají, že čich při svých cestách částečně používají třeba i poštovní holubi či lososi.
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
Fatální selhání. Waltzova pozice v Trumpově vládě je ohrožena, říká Slezák k úniku zpráv z Bílého domu
-
Režiséra oscarového dokumentu napadli izraelští osadníci. Policie podle svědků útoku nebránila
-
Trump obnoví svobodu Američanů, shoduje se pětice bratrů z New Hampshire. Radikálních změn se nebojí
-
V Poličských strojírnách došlo k výbuchu. Jeden člověk je zraněný, hasiči vyhlásili třetí stupeň poplachu