Velké malé zprávy 21. července 2006

Něco tak tajuplného jako je zrod nového oceánu se patrně právě teď, až dosud skryto lidským očím, odehrává na africkém kontinentu. V Etiopii se objevila asi 60 kilometrů dlouhá, stále se prohlubující trhlina zemského povrchu, která může časem dosáhnout až k Rudému moři a oddělit východní výběžek Afriky od kontinentu.

Jak uvádí nové číslo časopisu Nature, prasklina, která se objevila v Etiopii po loňském zářijovém zemětřesení, nabývá nečekaných rozměrů, a pokud to tak půjde dál, část Etiopie a Eritrei se odtrhne od zbytku Afriky, trhlinu zalije moře a vytvoří se nový oceán. Trhlina v zemi je místy až osm metrů široká a prozrazuje, že někde hluboko pod zemí se od afrického kontinentu oddělují tektonické desky.

Odborníci zkoumají puklinu v zemi za pomoci citlivých seismických přístrojů a satelitních snímků a tvrdí, že tak obrovský posun zemských desek planeta v posledních staletích nepamatuje. Nový oceán by podle odhadů mohl na Zemi vzniknout asi za milión let.

Máte-li strach z výšek, pak možná raději tuto zprávu ani neposlouchejte. Francouzský pilot a parašutista Michel Fournier se chystá seskočit ze speciálního balónu z rekordní výšky nad zemským povrchem. Už příští měsíc má v plánu nad kanadskou provincií Saskatchewan uskutečnit svůj "Velký skok" z výšky přes 40 kilometrů, a o deset kilometrů vylepšit už "vousatý" rekord Josepha Kittingera ze 60 let minulého století.

Česká astronomická společnost uvádí, že pokud Fournierovi nepřekazí jeho plány například nepřízeň počasí, jak už se dvakrát stalo, vytvoří nový světový rekord v délce seskoku, délce a rychlosti volného pádu a v dosažené výšce pomocí balónu. V hermetickém skafandru s kyslíkem, který ho bude chránit před mrazem a intenzivním ultrafialovým zářením, se bude Fournier řítit k zemi zpočátku volným pádem rychlostí až 1600 kilometrů za hodinu a překoná tak zvukovou bariéru. 62 letý francouzský dobrodruh tvrdí, že mu nejde jen o překonání rekordů, ale že svým pokusem přispěje k rozpracování nových technologií pro záchranu kosmonautů v případě havárie kosmické lodi ve velkých výškách nad zemským povrchem.

A je tu další plus pro kojící matky. Kojení podle lékařů z torontské nemocnice Mount Sinai tlumí bolest novorozenců. Přišli na to, když sledovali změny tepu, dýchání a délku pláče u novorozenců ve chvíli, kdy jim vpíchli jehlu, jíž odebírali krev na laboratorní rozbory. Děti, které se v té chvíli kojily, snášely tuto bolestivou proceduru daleko snáze.

Zatímco změny tepu a dýchání u novorozeňat mluví prokazatelně pro kojení, čím přesně tlumí bolest, je zatím nejasné. BBC uvádí, že torontští lékaři mají tři možné verze vysvětlení: Podle první dítě uklidní už jen blízká přítomnost matky. Verze druhá předpokládá, že bolest tlumí cukr obsažený v mateřském mléce. Podle třetí verze obsahuje mateřské mléko vysokou koncentraci látek, které vyvolávají v~těle novorozence tvorbu endorfinu, hormonu dobré nálady. Ať už ale platí kterákoli z těchto verzí, podle vedoucího torontského lékařského týmu Prakeshkumara Shaha je jisté to, že pokud novorozence něco bolí, je v první řadě nejlepší nabídnout mu matčino prso.