Velké malé zprávy 20. července 2006

20. červenec 2006
Velké malé zprávy

Obří dopravní Boeingy brzy naplní sen patrně všech výrobců letadel. Budou mnohem levnější, lehčí a budou mít menší spotřebu paliva. Jakým převratným vynálezem toho chce společnost Boeing docílit ? Ví to Pavel Novák, který přišel do studia s Velkými malými zprávami. Kromě toho vám řekne i o pradávném létajícím ještěrovi anebo o tom, že koupání v bazénech není tak zdravé, jak jsme si možná mysleli.

Budoucnost v letecké dopravě prý patří plastům. Alespoň to podle serveru BBC tvrdí šéf americké společnosti Boeing Alan Mullaly. Společnost plánuje, že by všechny Boeingy 737, které ročně přepraví po celém světě milióny pasažérů, měly být až z poloviny postavené z nekovových materiálů.

Důvod? Plasty, přesněji řečeno takzvané kompositní materiály totiž nepodléhají korozi. První dopravní letadlo vyrobené z kompositních materiálů, tedy plastů protkaných karbonovými vlákny, si společnost Boeing otestuje už příští rok u nového letounu 787 Dreamliner. Stávající Boeingy 737 si budou muset na inovaci ještě počkat, protože podle šéfa společnosti se bude nová technologie pro stavbu těchto letadel vyvíjet ještě asi deset let.

Americký výrobce letadel si od změny současných kovových letadel na plastová slibuje především snížení nákladů na jejich stavbu. Letadla z lehkých kompositních materiálů by navíc měla mít delší dolet a menší spotřebu paliva.

Trojúhelníková křídla ve tvaru delta, která známe u moderních stíhaček, vymyslela dávno před člověkem příroda. Jak uvádí časopis Live Science, s delta křídly létal ze stromu na strom malý plaz už před 225 milióny let. Sharovipterix mirabilis byl asi 20 centimetrů dlouhý ještěr, který měl nohy spojené s tělem blánou.

Přesný tvar jeho trojúhelníkových "křídel" vědci dlouho neznali, z jediné dochovalé fosílie to nedokázali určit. Až teď paleontologové z univerzity v irském Dublinu využili znalostí aerodynamiky a pohybu současných létajících ještěrů a vymodelovali tvar prvního létajícího tvora s delta křídly na počítači. Přišli přitom na to, že Sharovipterix mirabilis musel mít dokonce dvoje trojúhelníková křídla, velká na zadních a menší na předních nohách, takže při letu vypadal s roztaženými končetinami trochu jako menší vánoční stromeček.

Bez menšího křídla na předních nohách by totiž nedokázal během letu regulovat stoupání a klesání. Na stejném principu létají i moderní stíhačky, i když jim delta křídla pomáhají létat o něco rychleji - nadzvukovou rychlostí.

Prospěšnost plavání má své meze. Belgičtí vědci totiž přišli na to, že časté plavání ve vnitřních bazénech může u dětí zvýšit riziko vzniku astmatu a dalších dýchacích potíží. Na vině je podle nich chlór používaný v bazénech, jehož zplodiny mohou dětem poničit dýchací cesty.

Vědci z katolické univerzity v belgickém Louvainu podle časopisu New Scientist tvrdí, že chlórovaná voda reaguje s cukry a močovinou vylučovanými tělem, a vznikají škodlivé páry, které poškozují plíce. Belgický tým zkoumal výskyt astmatu, senné rýmy a atopického ekzému u 190 tisíc 13 až 14 letých chlapců a dívek z 21 evropských zemí a zjistil, že mezi dětmi, které se chodí pravidelně koupat do chlórovaných bazénů, je asi o tři procenta více astmatiků. Podle doporučení belgických odborníků ale není třeba vnitřní bazény úplně zavrhovat, jen je třeba si vybírat ty méně chlórované a s dobrou ventilací.

autoři: pan , dnv
Spustit audio

Více z pořadu